Zdeněk Štybar

Zdeněk Štybar
(c) Jérémy-Günther-Heinz Jähnick / Harelbeke - E3 Harelbeke, 27 maart 2015 (G16) / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Zdeněk Štybar po jednorázovém závodě E3 Harelbeke 2015
Osobní informace
Přezdívka	Štyby
Datum narození	11. prosince 1985 (37 let)
Místo narození	Planá
Stát	Česko Česko
Výška	183 cm
Hmotnost	68 kg
Týmové informace
Současný tým	Team Jayco–AlUla
Disciplína	silniční cyklistika cyklokros
Role	závodník
Typ jezdce	klasikář
Profesionální týmy
2005–2011 2011–2022 2023–	Telenet–Fidea Quick-Step Team Jayco–AlUla
Úspěchy
Cyklokros Mistr světa (2010, 2011, 2014) Národní šampion (2005, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013) Silniční cyklistika Grand Tours Tour de France 1 etapa (2015) Etapové závody Eneco Tour (2013) Jednodenní závody a klasiky Národní šampion v silničním závodu (2014, 2017) Strade Bianche (2015) Omloop Het Nieuwsblad (2019) E3 BinckBank Classic (2019)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Štybar (* 11. prosince 1985 Planá) je český profesionální silniční cyklista a cyklokrosař jezdící za UCI WorldTeam Team Jayco–AlUla.^[1] Je trojnásobným mistrem světa v kategorii Elite (2010, 2011 a 2014), dvojnásobným mistrem světa v kategorii do 23 let (2005 a 2006)

Kariéra

S cyklistikou začínal na bikrosovém kole a dosáhl úspěchů i na mezinárodní úrovni (včetně vítězství v závodě mistrovství světa své věkové kategorie v roce 1993). Poté se začal věnovat cyklokrosu.

V roce 2005 se poprvé stal mistrem světa v cyklokrosu do 23 let. Od roku 2006 závodil za belgický Fidea Cycling Team a v jeho barvách světový titul do 23 let obhájil. 21. října 2007 v belgickém Kalmthoutu poprvé v životě vyhrál závod Světového poháru. V sezóně 2008/09 obsadil celkové 3. místo ve Světovém poháru v cyklokrosu. V sezóně 2009/2010 vyhrál závody Světového poháru v Koksijde, Igorre a Roubaix, čímž si zajistil celkové první místo v konečně klasifikaci.

31. ledna 2010 se konalo mistrovství světa v cyklokrosu v Táboře. Štybar měl sice krátce po startu defekt, ale poměrně brzy na zledovatělé dráze ztrátu dohnal a sám si vypracoval náskok. Cílem projel bezpečně na prvním místě před Belgičany Klaasem Vantornoutem a Svenem Nysem.^[2]

Po špičkové sezóně Štybar v následujícím roce poněkud ustoupil do pozadí a vyhrál jediný závod série Superprestige, na mistrovství světa v německém Sankt Wendelu ale znovu přijel ve výborné formě. Ujel soupeřům s Belgičanem Nijsem a později setřásl i něho a vyhrál s náskokem 19 sekund. Po vítězství označil obhajobu za jednodušší než zisk předchozího táborského titulu.^[3]

Je sedminásobným mistrem ČR v cyklokrosu kategorie elite (2005, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013), čímž vyrovnal rekord Radomíra Šimůnka staršího.^[4]

V roce 2014 se po pouhých několika absolvovaných závodech v terénu rozhodl zúčastnit mistrovství světa v nizozemském Hoogerheide. Ačkoli startoval až z páté řady, brzo se dostal do čela závodu. Po bitvě s Svenem Nysem nakonec vyhrál svůj třetí duhový trikot v kategorii Elite.^[5]

Silniční cyklistika

Zpočátku se věnoval silniční cyklistice jen při přípravě na cyklokrosovou sezónu. V té době ale už dosáhl menších vítězství, jako v sedmé etapě závodu Kolem Lleidy v roce 2006, ve stejném roce v etapě závodu Tour des Pyrénées nebo v prologu Kolem Slovenska 2010. Po zisku druhého cyklokrosařského titulu mistra světa ale přestal cítit motivaci k dalšímu pokračování v této disciplíně a postupně se přeorientoval ryze na silniční kariéru.

V roce 2011 došlo k fúzi dvou stájí Omega Pharma Lotto a belgického týmu Quick-Step českého miliardáře Zdeňka Bakaly a vznikl silný tým Omega Pharma – Quick-Step, jehož členem se stal i Štybar.

V následujícím roce dosáhl Štybar prvních vítězství v silně obsazených silničních závodech, když vyhrál poslední dějství závodu Čtyři dny v Dunkerque a třetí etapu závodu Kolem Polska. Pro silniční závod s hromadným startem na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně měla Česká republika zajištěná dvě místa. Roman Kreuziger vyjádřil názor, že by s ním měl v Londýně startovat právě Štybar, přednost ale nakonec dostal zkušenější Jan Bárta.^[6] Na podzim absolvoval start na Vueltě a v závěru roku obsadil 10. místo v klasickém závodě Paříž - Tours.^[7]

Průlomový ale byl pro silniční Štybarovu kariéru rok 2013. Na jaře dosáhl na z českého pohledu historicky nejlepší šesté místo v závodě Paříž - Roubaix, přestože ho zbrzdila kolize s neopatrným divákem.^[8] V srpnu se posunul na ještě vyšší úroveň, když vyhrál dvě etapy a hlavně i celkovou klasifikaci závodu kolem zemí Beneluxu Eneco Tour, který patří do prestižní série WorldTour. Úspěch posunul Štybara na 24. místo ve světovém žebříčku silničářů.^[9] Výsledky ho podruhé v životě vytáhly i do nominace na první z tzv. Grand Tour – na Vueltu. Přestože ji nakonec nedokončil, když odstoupil v průběhu náročné 15. etapy,^[10] před tím ale všechny překvapil v sedmé etapě do Mairena de Aljarafe, ve které se vydal do úniku společně s mistrem světa Philippem Gilbertem, v cíli ho přespurtoval a zvítězil.^[11][12]

Doposud nejúspěšnější silniční sezonu zažil Štybar v roce 2015, kdy dokázal vyhrát závod Strade Bianche, skončit druhý na Paříž–Roubaix, vyhrát 6. etapu Tour de France do Le Havru a stát se tak po čtrnácti letech druhým českým cyklistou, kterému se tento triumf podařil.^[13]

V březnu 2019 se mu konečně povedlo dosáhnout na velké klasikářské vítězství, když týden po triumfu z portugalského Algarve rozhodl svým nástupem dva kilometry před finišem klasiku Omloop Het Nieuwsblad.^[14]

Hlavní výsledky

Silniční cyklistika

2005

8. místo Gran Premio della Liberazione

Giro delle Regioni

9. místo celkově

2006

Volta a Lleida

vítěz 6. etapy

Kolem Pyrenejí

vítěz 3. etapy

2007

3. místo Grand Prix Criquielion

2010

Okolo Slovenska

vítěz prologu

2011

Národní šampionát

3. místo silniční závod

Čtyři dny v Dunkerku

3. místo celkově

2012

Tour de Pologne

vítěz 3. etapy

Národní šampionát

2. místo časovka

Čtyři dny v Dunkerku

2. místo celkově

vítěz 4. etapy

10. místo Paříž–Tours

2013

Eneco Tour

celkový vítěz

vítěz 3. a 7. etapy

Vuelta a España

vítěz 7. etapy

Tirreno–Adriatico

vítěz 1. etapy (TTT)

6. místo Paříž–Roubaix

2014

Národní šampionát

vítěz silničního závodu

3. místo časovka

vítěz Binche–Chimay–Binche

Eneco Tour

vítěz 2. etapy

5. místo Paříž–Roubaix

7. místo Milán – San Remo

10. místo Clásica de San Sebastián

2015

vítěz Strade Bianche

Tour de France

vítěz 6. etapy

2. místo E3 Harelbeke

2. místo Paříž–Roubaix

Czech Cycling Tour

3. místo celkově

vítěz bodovací soutěže

vítěz 1. (TTT) a 4. etapy

3. místo Vuelta a Murcia

Kolem Británie

5. místo celkově

7. místo Omloop Het Nieuwsblad

9. místo Kolem Flander

2016

Národní šampionát

2. místo silniční závod

2. místo Strade Bianche

2. místo Binche–Chimay–Binche

3. místo Trofeo Pollenca–Port de Andratx

Tirreno–Adriatico

7. místo celkově

vítěz 2. etapy

Eneco Tour

7. místo celkově

8. místo Kolem Flander

8. místo Gran Piemonte

2017

Národní šampionát

vítěz silničního závodu

2. místo Paříž–Roubaix

4. místo Strade Bianche

9. místo Kuurne–Brusel–Kuurne

2018

BinckBank Tour

vítěz bodovací soutěže

6. místo Bretagne Classic

6. místo Grand Prix Cycliste de Québec

6. místo Dwars door Vlaanderen

7. místo Strade Bianche

8. místo Gent–Wevelgem

9. místo Paříž–Roubaix

9. místo E3 Harelbeke

10. místo Kolem Flander

2019

vítěz E3 BinckBank Classic

vítěz Omloop Het Nieuwsblad

4. místo Strade Bianche

Volta ao Algarve

6. místo celkově

vítěz 5. etapy

8. místo Paříž–Roubaix

2020

Vuelta a San Juan

vítěz 6. etapy

Národní šampionát

2. místo silniční závod

6. místo Strade Bianche

2021

5. místo E3 Saxo Bank Classic

Mistrovství světa

7. místo silniční závod

7. místo Primus Classic

Výsledky na etapových závodech

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
Giro d'Italia	—	—	—	—	—	—	—	80	—	—	—
Tour de France	—	—	—	—	103	—	102	—	—	—	—
Vuelta a España	—	76	DNF	—	—	63	—	—	55	102	133
Výsledky na etapových závodech
Závod	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
Paříž–Nice	—	—	—	15	—	—	—	—	—	20	—	DNF
Tirreno–Adriatico	—	—	44	—	DNF	7	48	40	36	—	50	—
Critérium du Dauphiné	—	—	—	82	—	—	—	—	70	—	—
Tour de Suisse	45	DNF	—	—	83	81	70	70	—	NS	—
// Eneco Tour	26	—	1	DNF	—	7	—	13	15	23	—

Výsledky na klasikách

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Štybar na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• (anglicky) Profil na www.cyclingwebsite.net
• Zdeněk Štybar v databázi Olympedia (anglicky)