Zdeněk Andršt

Zdeněk Andršt (5. října 1912 Postupice^[1] – 23. října 1985 Praha^[1]) byl právník, hokejista, trenér a předseda Československého svazu ledního hokeje. Jeho synem byl kytarista Luboš Andršt.

Po pražské právnické fakultě, na které byl v roce 1936 promován, nastoupil do pražské pobočky pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà. Po druhé světové válce byl postupně podnikový právník v Rudných dolech, Jáchymovských dolech, v Geologickém průzkumu a od roku 1963 byl vedoucím sekretariátu Ústředního geologického úřadu, resp. od roku 1969 Českého geologického úřadu. V roce 1969 poskytl službu právní pomoci Martě Kubišové ve věci nepravdivého obvinění. Od sedmdesátých let jeho reálný vliv klesal, když se zejména angažoval ve sportu.^[1]

Jako aktivní hráč hrál nejdřív jako student v Benešově, pak za SSC Říčany (1932–1935), ČSK Vyšehrad (1935–1936) a SK Slavia Praha (1936–1946). V letech 1961–1962 byl trenérem československé hokejové reprezentace, které získalo v roce 1961 titul mistra Evropy. V letech 1958–1961 byl předsedou trenérské rady ústřední sekce ledního hokeje. Před nástupem do funkce předsedy ČSSLH vedl na MS 1961 společně s Vladimírem Kostkou reprezentační mužstvo ČSSR, když předtím trenér E. Farda tragicky zahynul při autonehodě. Od roku 1961 do roku 1980 pak Zdeněk Andršt zastával funkci předsedy hokejového svazu, a tak je v historii československého ledního hokeje nejdéle sloužícím předsedou hokejového svazu. V tomto období získali českoslovenští hokejisté třikrát titul mistrů světa (1972, 1976 a 1977), osm stříbrných medailí z mistrovství světa a zimních olympijských her a pět titulů mistrů Evropy. V roce 1972 byl předsedou organizačního výboru Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Během svého aktivního života ve sportu, ledním hokeji, získal tato ocenění: Veřejné uznání 1. stupně Za zásluhy o rozvoj Československé tělesné výchovy (1959), Zasloužilý trenér (1961), Medaile Dr. M. Tyrše (1976), Medaile J. F. Chaloupeckého (1980) a ocenění Zasloužilý pracovník v tělovýchově a sportu (1982). Byl velkou osobností československého ledního hokeje se smyslem pro rozvážné řešení problémů a výrazně se podílel na vytvoření příznivé hokejové atmosféry v 60. a 70. letech dvacátého století. V roce 2008 byl in memoriam uveden do Síně slávy českého hokeje.