Zdeněk Bárta
Mgr. Zdeněk Bárta | |
---|---|
![]() Zdeněk Bárta (2015). | |
2. senátor za obvod č. 29 – Litoměřice | |
Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006 | |
Předchůdce | Karel Burda |
Nástupce | Alexandr Vondra |
Poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992 | |
Člen Rady ÚSTR | |
Ve funkci: 19. března 2014 – 19. března 2019 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | nestraník |
Nestraník | |
v Senátu | za 4KOALICE (2000–2006) |
do Senátu | za KDU-ČSL+SZ (2006) |
Narození | 22. března 1949 (75 let) Praha ![]() |
Národnost | česká |
Děti | Marek Bárta |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | farář ČCE |
Náboženství | evangelické |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Commons | Zdeněk Bárta (1949) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Bárta (* 22. března 1949 Praha) je český evangelický farář a bývalý politik, který v letech 2000–2006 zastával úřad senátora v obvodu Litoměřice. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát Čtyřkoalice navržený za KDU-ČSL. V roce 2006 získal při obhajobě svého mandátu 8,63 % a skončil tak jako kandidát KDU-ČSL a Strany zelených až na 5. místě.
Během svého působení v Senátu proslul několika činy, které byly považovány za kontroverzní, například navrhovanou žalobou proti prezidentovi Václavu Klausovi z velezrady kvůli tomu, že údajně blokoval jmenování kandidátů členů Ústavního soudu,[1] a dále pak také tím, že hlasoval pro přijetí zákona o registrovaném partnerství.[2]
Životopis
Zdeněk Bárta, který absolvoval Gymnázium Na Zatlance a následně vysokoškolská studia teologie, má disentskou minulost. Roku 1977 podepsal jako jeden z prvních Chartu 77, spolupracoval s VONSem. Roku 1989 stál v čele sametové revoluce na Litoměřicku. Počátkem devadesátých let 1990–1992 byl členem českého parlamentu (ČNR). Před svým zvolením do Senátu roku 2000 působil v Litoměřicích jako evangelický kazatel.
V současnosti (2021) je dobrovolníkem a členem Dozorčí rady střediska Diakonie ČCE v Litoměřicích[3].
V letech 2014-2019 byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Podruhé již zvolen opakovaně nebyl.
Kazatelské působení
- od 1. ledna 1974 do 30. dubna 1980 – Chotiněves (vikář)
- od 1. května 1980 do 31. prosince 1986 – bez tzv. státního souhlasu
- od 1. ledna 1987 do 6. června 1990 – Chotiněves (vikář)
- od 7. června 1990 do 4. června 1992 – uvolněn pro funkci poslance ČNR
- od 5. června 1992 do 15. června 1992 – Chotiněves (vikář)
- od 15. června 1992 do 31. prosince 1996 – Litoměřice (vikář)
- od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000 – Litoměřice (farář)
- 2000 – 2006 – mimo církevní službu (senátor)
- od 1. prosince 2007 do 31. prosince 2011 – konsenior Ústeckého seniorátu (zástupce seniora)
- od 1. dubna 2011 do 31. března 2017 – Litoměřice (farář)
Odkazy
Literatura
- AUBRECHT, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883–2013) , Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 11.
Reference
- ↑ http://www.epravo.cz/top/clanky/ustavni-zaloba-proti-klausovi-26174.html?mail
- ↑ http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=5818&O=5
- ↑ Archivovaná kopie. www.diakonieltm.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-23.
Externí odkazy
- Wikicitáty
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Bárta na Wikimedia Commons
Osoba Zdeněk Bárta ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“