Zdeněk Bárta

Mgr. Zdeněk Bárta
Zdeněk Bárta (2015).
2. senátor za obvod č. 29 – Litoměřice
Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006
Předchůdce	Karel Burda
Nástupce	Alexandr Vondra
Poslanec České národní rady
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992
Člen Rady ÚSTR
Ve funkci: 19. března 2014 – 19. března 2019
Stranická příslušnost
Členství	nestraník
Nestraník
v Senátu	za 4KOALICE (2000–2006)
do Senátu	za KDU-ČSL+SZ (2006)
Narození	22. března 1949 (75 let) Praha Československo Československo
Národnost	česká
Děti	Marek Bárta
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	farář ČCE
Náboženství	evangelické
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Commons	Zdeněk Bárta (1949)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Bárta (* 22. března 1949 Praha) je český evangelický farář a bývalý politik, který v letech 2000–2006 zastával úřad senátora v obvodu Litoměřice. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát Čtyřkoalice navržený za KDU-ČSL. V roce 2006 získal při obhajobě svého mandátu 8,63 % a skončil tak jako kandidát KDU-ČSL a Strany zelených až na 5. místě.

Během svého působení v Senátu proslul několika činy, které byly považovány za kontroverzní, například navrhovanou žalobou proti prezidentovi Václavu Klausovi z velezrady kvůli tomu, že údajně blokoval jmenování kandidátů členů Ústavního soudu,^[1] a dále pak také tím, že hlasoval pro přijetí zákona o registrovaném partnerství.^[2]

Zdeněk Bárta, který absolvoval Gymnázium Na Zatlance a následně vysokoškolská studia teologie, má disentskou minulost. Roku 1977 podepsal jako jeden z prvních Chartu 77, spolupracoval s VONSem. Roku 1989 stál v čele sametové revoluce na Litoměřicku. Počátkem devadesátých let 1990–1992 byl členem českého parlamentu (ČNR). Před svým zvolením do Senátu roku 2000 působil v Litoměřicích jako evangelický kazatel.

V současnosti (2021) je dobrovolníkem a členem Dozorčí rady střediska Diakonie ČCE v Litoměřicích^[3].

V letech 2014-2019 byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Podruhé již zvolen opakovaně nebyl.

• od 1. ledna 1974 do 30. dubna 1980 – Chotiněves (vikář)
• od 1. května 1980 do 31. prosince 1986 – bez tzv. státního souhlasu
• od 1. ledna 1987 do 6. června 1990 – Chotiněves (vikář)
• od 7. června 1990 do 4. června 1992 – uvolněn pro funkci poslance ČNR
• od 5. června 1992 do 15. června 1992 – Chotiněves (vikář)
• od 15. června 1992 do 31. prosince 1996 – Litoměřice (vikář)
• od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000 – Litoměřice (farář)
• 2000 – 2006 – mimo církevní službu (senátor)
• od 1. prosince 2007 do 31. prosince 2011 – konsenior Ústeckého seniorátu (zástupce seniora)
• od 1. dubna 2011 do 31. března 2017 – Litoměřice (farář)

• AUBRECHT, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883–2013) , Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 11.

• Wikicitáty
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Bárta na Wikimedia Commons
• Osoba Zdeněk Bárta ve Wikicitátech