Zdeněk Gintl

Zdeněk Gintl
Narození13. října 1878
Hořovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. dubna 1936 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymJustus
Povoláníknihovník, překladatel, spisovatel, bibliograf a historik
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Gintl (13. října 1878, Hořovice[1]25. dubna 1936, Praha[2]) byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar.

Život

Po dokončení reálky v Praze (1891) se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií (po její smrti začátkem 60. let 20. století připadl dům státu); jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Dílo

  • Zdeněk Grygar a Bedřich Vrbský: Jízda pánů – tříaktový mumraj o ženě, Hašlerovo nakladatelství, Praha 1922
  • Zdeněk Grygar: Zápas dvou lvů – Lev Taxil proti papeži Lvu XIII., Volná myšlenka československá, Praha 1922
  • Zdeněk Gintl: Kněží katoličtí v českém obrození, před ním a po něm, Volná myšlenka československá, Praha 1924
  • Zdeněk Grygar a Bedřich Vrbský: Lesní ženka – rokoková veseloherní idyla o čtyřech dějství, E. K. Rosendorf, Praha 1925
  • Zdeněk Gintl: Svobodné zednářství – dějiny, učení, zřízení a nepřátelé, Volná myšlenka československá, Praha 1926
  • František Karel Soukup a Zdeněk Gintl: Veřejné knihovny v Německu, Obec pražská, Praha 1927
  • František Serafínský Procházka, Rudolf Medek a Zdeněk Gintl: Ze svobody k porobě – porobou k svobodě, Československá obec sokolská, Praha 1928
  • Zdeněk Gintl: Dvě přednášky, které měl v ř... l.. 28. říjen br. Zd. Gintl, vlastním nákladem, Praha 1936
  • Zdeněk Gintl: Postavy a osobnosti (seznam životopisů a osobních monografií), Melantrich, Praha 1936
  • Zdeněk Gintl: O starých českých muzikantech, Vojtěch Šeba, Praha 1946

Překlady

  • Molière: Versaillesské impromptu – komedie o jednom dějství, Zátiší, Praha 1922
  • Pierre Corneille: Illuse, Zátiší, Praha 1922
  • Pierre Corneille: Lhář – komedie o pěti dějstvích, E. K. Rosendorf, Praha 1925
  • Ludwig Huna: Granada v plamenech – část I., Přítel knihy, Praha 1928
  • Ludwig Huna: Granada v plamenech – část II., Přítel knihy, Praha 1929
  • George Bernard Shaw: Veliká Kateřina, Družstevní práce, Praha 1929 (přeloženo spolu s Vladimírem Vendyšem)
  • Ludwig Huna: Hvězda Orsiniů, Přítel knihy, Praha 1930
  • Ludwig Huna: Římští býci, Přítel knihy, Praha 1930
  • Gustav A. E. Bogeng: Knihomilství, Elzevir, Praha 1931
  • Honoré de Balzac: Šprýmovné povídačky, kteréžto v opatstvech tourrainských nashromáždil a na světlo vydal pan de Balzac k obveselení pantagruelistův a žádných jiných – první desatero, Plamja, Praha 1931
  • Honoré de Balzac: Šprýmovné povídačky, kteréžto v opatstvech tourrainských nashromáždil a na světlo vydal pan de Balzac k obveselení pantagruelistův a žádných jiných – druhé desatero, Plamja, Praha 1931

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“