Zdeněk Hron
Zdeněk Hron | |
---|---|
Narození | 23. září 1944 (79 let) České Budějovice Protektorát Čechy a Morava |
Povolání | pedagog, překladatel, redaktor, básník, diplomat |
Národnost | česká |
Stát | Československo Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Hron (* 23. září 1944, České Budějovice) je český pedagog, překladatel, redaktor, básník a diplomat.[1]
Život
Roku 1961 maturoval na Vojenské škole Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové a následně vystudoval v letech 1961–1967 angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1968 vyučoval na Jazykové škole v Praze a od roku 1987 se věnuje ve svobodném povolání překladatelské činnosti. Byl rovněž kulturním atašé velvyslanectví České republiky v Londýně.[1]
Překládá z angličtiny (výjimečně z latiny, italštiny, němčiny a francouzštiny), a to prózu, poezii i divadelní hry. Pro Československou a Českou televizi přeložil dialogy a titulky k řadě filmů a seriálů. Jako nakladatelský redaktor sestavil několik básnických antologií, uspořádal výbory z veršů různých českých básníků (Blatný, Bridel, Mácha, Michna z Otradovic, Neruda a další) a sám je rovněž autorem deseti básnických sbírek.[1]
Vlastní práce
Básnické sbírky
- Posunutý poledník (Praha: Torst, 2000), verše odrážející autory názory a pocity od poloviny šedesátých let do konce let sedmdesátých v pochmurné normalizační atmosféře.
- Vyhlazená léta, (Praha: BB/art, 2001), básně z let 1978–1984
- Tamodtud (Praha: BB/art, 2001), verše inspirované autorovým pobytem ve Velké Británii v roce 2000.
- Smlčený výkřik (Praha: BB/art, 2001).
- Kost a kůže slov (Praha: BB/art, 2004), sbírky V hadím větru a Ohňostroj bez tmy vydané společně v jednom svazku.
- Blboun nejapný (Praha: Dybbuk, 2008), verše zaměřené na bilanční výpověď, která je navíc poznamenána básníkovou nemocí a předtuchou smrti.
- Škvírou v žaluzii (Praha: Dybbuk, 2008), verše navazující svým obsahem na sbírku Blboun nejapný.
- Řeka v dešti (Praha: Dybbuk, 2009), závěrečná sbírka volné básnické trilogie (předcházjející svazky jsou sbírky Blboun nejapný a Škvírou v žaluzii)
- Ve víru rorýsů (Hradec Králové: Milan Hodek – Paper Jam 2017).
- Pan Mortovivo (Hradec Králové: Milan Hodek – Paper Jam 2017), básně v próze a básnické prózy.
Literatura faktu
- Padáky plné zlata (Praha: Naše vojsko, 1977), monografie o Armádním sportovním družstvu parašutistů.
- Vrtulníkové výsadky nastupují (Praha: Naše vojsko, 1987), vývoj, organizace a plánování vrtulníkových výsadků.
Překlady
Překlady z angličtiny
|
William Meredith foundation, 2015)
2015)
|
Překlady z latiny
- Gaius Valerius Catullus: Zhořklé polibky (Praha: Československý spisovatel, 1980), spolupřekladatel.
- Gaius Valerius Catullus: Veršíky a verše (Praha: BB/art, 2001), spolupřekladatel.
Překlady z němčiny
- Co jsme my lidé zač (Praha: BB/art, 2001), německá barokní poezie, vybral a přeložil.
Překlady z italštiny
- Michele Ranchetti: Potkal jsem kámen (Praha: BB/art, 2005).
Překlady z francouzštiny
- Georges Duhamel: Elegie (Havlíčkův Brod: Nakladatelství Petrkov, 2011), dvojjazyčné vydání.
- Plameny v zrcadle (Havlíčkův Brod: Nakladatelství Petrkov, 2015]), francouzské básně v próze, vybral a přeložil.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Hron
- Zdeněk Hron v Databázi knih
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“