Zdeněk Kratochvíl

Zdeněk Kratochvíl, PhD.
Zdeněk Kratochvíl (2012)
Zdeněk Kratochvíl (2012)
Narození30. října 1952 (71 let)
Československo Brno
Povolánífilosof
TitulDoc.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kratochvíl (* 30. října 1952 v Brně) je český filosof, zaměřený na dějiny filosofie a na filosofii vědy. Od roku 2008 do roku 2011 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy[1], kde nadále přednáší, rovněž tak i na Fakultě filozofické.

Život

Dětství strávil na venkově, v mlýně na Jihlavě nedaleko Dukovan, kde bydleli již jeho prarodiče.[2] Po počátečních plánech na studium fyziky se nakonec rozhodl pro studium katolické teologie na tehdejší bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Za kontakty s podzemní církví však byl ze studií vyloučen a nesměl pokračovat ve studiu ani na jiných školách (neoficiálně studoval v Krakově v okruhu profesora J. Tischnera[3]). Pracoval jako programátor, noční hlídač, topič. Jako samouk se začal věnovat filosofii. Teprve po převratu 1989 mohl dokončit své vysokoškolské studium na Filosofické fakultě UK (1991 Mgr., 1994 PhD., 1996 Doc.). Habilitoval se prací Filosofie živé přírody.[4]

Od roku 1990 učí na Přírodovědecké a Filosofické fakultě UK, v různých obdobích jako zaměstnanec a externista. V roce 2000 byl přijat na plný úvazek jako docent na dobu neurčitou na FF UK, ovšem ještě téhož roku podal výpověď, kterou zdůvodnil mj. slovy: „vedení UK FF naplňuje literu i ducha zákona a dalších směrnic, což podle mého mínění poškozuje možnosti studia oboru“.[2] Od té doby učí na FF UK dále nejprve na vedlejší úvazek, posléze jako externista. Na PřF UK pracuje od roku 2001 na plný úvazek na Katedře filosofie a dějin přírodních věd, kterou v letech 20082011 též vedl.

Je ženatý a má dvě dcery.

Dílo

Zdeněk Kratochvíl je autorem desítek publikací, odborných pojednání, článků a esejů, tiskem vyšly i některé soubory jeho přednášek. Následující seznam představuje pouze výběr z díla.[5]
(Maximálně stručnou formulaci některých Kratochvílových obecných postojů podávají kupříkladu jeho odpovědi na anketu hermetického občasníku Kyllénské rozhledy[2])

Samostatné publikace

  • Alternativy (dějin) filosofie, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2020, ISBN 978-80-7465-394-0
  • The Philosophy of Living Nature, Karolinum Press, Prague 2016, ISBN 978-80-246-3131-8
  • Anaxagorás, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014, ISBN 9788074651106
  • Mezi mořem a nebem (Odkaz archaické vnímavosti), Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010, ISBN 9788087378656
  • Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta), Academia, Praha 2009, ISBN 9788020017895
  • Délský Potápěč k Hérakleitově řeči, Herrmann a synové, Praha 2006, ISBN 8087054008
  • Obrana želvy, Malvern, Praha 2003, ISBN 8090262899
  • Pramen poznání, Cesta, Brno 1996, ISBN 8085319519
  • Výchova, zřejmost, vědomí (Poznámky k filosofii výchovy), Herrmann a synové, Praha 1995
  • Evangelium pravdy, Herrmann a synové, Praha 1994
  • Filosofie živé přírody, Herrmann a synové, Praha 1994
  • Studie o křesťanství a řecké filosofii, Česká křesťanská akademie, Praha 1994, ISBN 808579506X
  • Řečtí apologéti, ECM, Bratislava 1992
  • Mýtus, filosofie a věda - II. Středověk a renesance, Karolinum, Praha 1992
  • Mýtus, filosofie a věda - I. Antika, nakl. Karolinum, Praha 1991
  • Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech antiky, Herrmann a synové, Praha 1991
  • Lesk a bída astrologie, Horažďovice 1990

Společné publikace a sborníky

  • V. Hladký, R. Kočandrle, Z. Kratochvíl: Evoluce před Darwinem, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012, ISBN 9788074650239
  • A. Markoš, F. Grygar, L. Hajnal, K. Kleisner, Z. Kratochvíl, Z. Neubauer: Life as Its Own Designer (Darwin’s Origin and Western Thought) - Biosemiotics 4, Springer, Heidelberg-London-New York 2009, ISBN 9781402099694
  • Myšlení archaického Řecka mezi kolapsy, ed. P. Pokorný, M. Bárta, Dokořán, Praha 2008, ISBN 9788073631970
  • Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Řeč umění a archaické filosofie, Herrmann a synové, Praha 1995
  • Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Od mýtu k logu, Herrmann a synové, Praha 1994

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-22. 
  2. a b c http://www.fysis.cz/Co/ZK/anketa.htm
  3. http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/kratzd.html
  4. Archivovaná kopie. glosy.info [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-13. 
  5. http://www.fysis.cz/Co/ZK/bibliografie.htm

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdenek Kratochvil.png
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Photo of the Czech philosopher Zdeněk Kratochvíl in 2012. (Red eyes effect removed.)