Zdeněk Krejčí (odbojář)

Zdeněk Krejčí
Narození	10. října 1903 Orlová Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. dubna 1945 (ve věku 41 let) Ostrava Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Krejčí (10. října 1903, Orlová^[1] – 30. dubna 1945, Ostrava) byl příslušníkem československého domácího odboje.

Narodil se v Orlové v rodině kancelisty. 31. července 1921 se vyučil jako obchodní příručí. Vojenskou službu absolvoval u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži a ukončil ji v hodnosti desátníka. V letech 1927 až 1936 byl živnostníkem – vedl obchod s drogistickým zbožím v Lazech u Orlové. Poté pracoval jako důlní dělník na dole Doubrava a od začátku roku 1938 jako definitivní báňský úředník v Elektrických ústřednách Vítkovických kamenouhelných dolů. Byl členem Sokola Ostrava II.

V roce 1931 se oženil, měl tři děti – dceru a dva syny.

Od roku 1939 byl členem odbojových skupin Obrana národa a Slezský odboj. Ve Slezském odboji měl hodnost kapitána. Pracoval jako zbrojíř, organizátor a zpravodajec. Jeho zpravodajská značka pro odbojovou skupinu byla M.52. V letech 1939–1940 udržoval styk s ilegálními organizacemi na Slovensku a v Polsku (Organizacja Orzeł Biały, hlavně ve Varšavě). Švagrem Karlem Dvořáčkem, byl nasměrován na Kraków – Male Bronowice, odkud byly dodávány výbušniny a kde se napojil na zpravodajskou službu Ludvíka Svobody. Rovněž zprostředkovával kontakty odbojové organizace Lvice.

V roce 1943 navázal spojení s ilegální organizací RU-DA v Praze. Byl pověřen vedením její ostravské buňky. Byla mu přidělena výzvědná služba – prováděl fotografování míst, která měla být, jako důležité objekty pro válku, bombardována. Pro práci mu byla přidělena vysílací stanice. Za svou práci byl zařazen do Ústředí výboru ilegální organizace RU-DA.

Organizoval skupinu padesáti mužů, kteří měli při osvobozovacích bojích o Ostravsko za úkol zachránit mosty před zničením. Padl v Ostravě 30. dubna 1945 v odpoledních hodinách při obraně koksovny a elektrárny Karoliny a železničního mostu přes řeku Ostravici za Žofinskou hutí. Most byl zachráněn.

Původně pohřben před Novou radnicí v Ostravě, exhumován 18.10.1945 a zpopelněn. Urna s jeho popelem je uložena v kulturní památce, mauzoleu – Památníku Rudé armády v Ostravě v Komenského sadech . Deska s jeho jménem je umístěna na symbolickém hřbitově u Památníku II. světové války v Hrabyni.

In memoriam

• Československý válečný kříž 1939 (na základě dekretu uděleného presidentem republiky dne 22. března 1946, číslo matriky 19.597)
• Medaile trocnovského hrdiny

• 
  Pohřební řeč
• 
  Protokol El. ústředny
• 
  Potvrzení
• 
  Válečný kříž
• 
  Trocnovský hrdina
• 
  Zpráva Slezsky odboj

• JIŘÍK, Karel. Osvobození Ostravy ve světle vzpomínek a kronik. Ostrava: MNV v Ostravě, 1965. Str.78.
• Císař, Rudolf. Potvrzení z RU-DA. Praha, 27. ledna 1946.
• Sekera, Miloslav. Zpráva. Moravská Ostrava: Slezský odboj >>Bimbo<<, nedatováno.
• kolektiv autorů, Ostrava. Nakladatelství LN, 2013, str. 484, ISBN 978-80-7422-240-5

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Krejčí na Wikimedia Commons
• Padlí občané Ostravy
• Medaile trocnovského hrdiny
• Evidence válečných hrobů (https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-osoby?id=172960)
• Spolek pro vojenská pietní místa (http://www.vets.cz/vpm/zdenek-krejci-2029/)
• Pavel Kopeček: Působení odbojové organiz. Lvice na střední Moravě, str.14 (http://www.rosmus.cz/dokumenty/knihy/odboj_organizace_lvice.pdf)