Zdeněk Kubeček

Zdeněk Kubeček
Narození	18. dubna 1930 Praha?
Úmrtí	21. července 2007 (ve věku 77 let) Praha
Alma mater	ČVUT FAMU
Povolání	režisér, scenárista, pedagog, televizní režisér, vysokoškolský učitel a filmový režisér
Aktivní roky	1962–1990
Významná díla	1983: Jako kníže Rohan 1968: záznam divadelního představení Král Ubu
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Kubeček (18. dubna 1930 – 21. července 2007 Praha) byl československý televizní režisér a scenárista. Dlouhodobě pracoval pro tehdejší Československou televizi, kde natočil řadu inscenací a také režíroval významné záznamy divadelních představení. Působil rovněž jako pedagog na FAMU.

Nejdříve vystudoval ČVUT, až poté režii na FAMU. V Československé televizi nejprve pracoval jako asistent režie u Antonína Moskalyka, podílel se např. na televizní inscenaci Oranžový měsíc z roku 1962 podle námětu a scénáře Oty Hofmana o synovi tramvajáka. Otec a syn Petr společně sní, že až jednou vyhrajou v Sazce, pojedou k moři, kde jistě září oranžový měsíc. Petr však jednou nepodal zrovna ten tiket, který by vyhrál.^[1]

Od poloviny 60. let natočil již jako režisér první krátké filmy, dokumenty a také televizní inscenace, např. Krásná Rama (1965) nebo Dvě z Říma (podle dvou povídek Alberta Moravia, 1966). Hodně se věnoval televizním inscenacím s detektivním nebo kriminálním motivem, v druhé polovině 60. let to byly např. Měsíc s dýmkou (podle první detektivní povídky Hany Proškové, Podivný konec léta nebo Lacrimae rerum podle jedné z detektivních povídek anglického spisovatele Edmunda Crispina, kterou do češtiny přeložila Eva Outratová v rámci reprezentativní antologie 21 detektivů.^[2]

Ke konci 60. let a začátkem 70. let se hodně věnoval také režii záznamů divadelních představení, kde se snažil o inovativní přístup. Je třeba zmínit zejména záznam legendárního představení Král Ubu z roku 1968 podle stejnojmenné hry francouzského dramatika Alfreda Jarryho. Inscenace se hrála od roku 1964 v Divadle Na zábradlí v režii Jana Grossmana (který se vedle Zdeňka Kubečka podílel také na televizním záznamu), v představení exceloval Jan Libíček.^[3] Televizní záznam byl pořízen přibližně měsíc před invazi sovětských vojsk, po které byla hra zakázána.^[4] Záznam byl vysílán až v sobotu 17. března 1990 na tehdejším 2. programu Československé televize.^[5]

Mezi další záznamy divadelních představení v režii Zdeňka Kubečka patří Alchymista Vladislava Vančury z Divadla na Vinohradech,^[6] v hlavní roli Ilja Racek (1969) nebo Revizor v divadelní režii Jana Kačera z Činoherního klubu^[7] (Jiří Kodet hraje Chlestakova, Pavel Landovský hejtmana a Josef Abrhám poštmistra, 1971) či Pantomima Ladislava Fialky z roku 1974 a opět z Divadla Na zábradlí.^[8]

V 70. a 80. letech pokračoval v natáčení řady žánrově velmi různorodých televizních inscenacích. Opět režíroval detektivky, můžeme zmínit např. Bláznovu smrt (1973) podle stejnojmenného románu Václava Erbena z roku 1967, kde hlavní postavu kapitána Exnera ztvárnil Petr Kostka, jeho spolupracovníky Beránka a Vlčka František Němec a Eduard Žemla, v inscenaci dále hráli např. Jaroslav Marvan (v jedné ze svých posledních rolí) a Jiřina Štěpničková.^[9][10]

Dále se věnoval jak televizním adaptacím klasických literárních předloh či historických témat (např. Příběh se starou lenoškou podle jednoho z motivů románu Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense)^[11] nebo dvojdílná inscenace Pokušení mladého muže^[12] či Poslední královna o Elišce Přemyslovně, manželce Jana Lucemburského a poslední představitelce dynastie Přemyslovců na českém trůně.^[13]

Současně točil i scénáře současných autorů na aktuální témata. Je vhodné zmínit např. oceňovanou inscenaci z roku 1978 Mapa zámořských objevů podle scénáře Jiřího Hubače. Hlavní postavu středoškolského profesora Barchánka zde vytvořil Vlastimil Brodský, jeho syna Honzu Vladimír Dlouhý a hraje zde řada dalších předních herců starší i mladší generace.^[14] Oproti tomu schematicky pojatý šestidílný seriál se slabým scénářem Velitel upadl v zapomnění.

Za vrchol jeho televizní tvorby je považována inscenace Jako kníže Rohan (1983) podle novely Špáta Karla Václava Raise, scénář Jiří Zdeněk Novák, v hlavní roli Špáty Vladimír Menšík, dále např. Ladislav Pešek, Libuše Havelková nebo Věra Galatíková. Poslední inscenace natočil v roce 1989 (jedna z nich se vysílala až v roce 1990). I po odchodu do důchodu ještě nějakou dobu vyučoval na FAMU. Zemřel po dlouhé nemoci v Praze 21. července 2007.^[15]

Zdeněk Kubeček natočil mnohem více inscenací než napsal scénářů (a to níže uvedený přehled zdaleka neobsahuje všechny inscenace, kde byl režisérem). Nicméně v několika případech byl jak autorem scénáře, tak současně režisérem.^[16]

• 1965 Krásná Rama
• 1966 Dvě z Říma: podle dvou povídek Alberta Moravia
• 1966 Měsíc s dýmkou: podle první detektivní povídky Hany Proškové
• 1967 Lacrimae rerum: podle detektivních povídky Edmunda Crispina, překlad Eva Outratová
• 1967 Podivný konec léta
• 1972 Doktor na pokladnu: humoristicko-satirický příběh podle stejnojmenné knihy spisovatele Giuseppe D'Agata
• 1972 Konec knihy šesté: historický, Mikuláš Koperník (hraje Karel Höger, biskupa Johannese Martin Růžek
• 1972 Muž a žena: podle stejnojmenného románu Heleny Šmahelové
• 1972 Pokušení mladého muže: dvojdílný historický film podle románu Pokušení spisovatele Jánose Székelyho
• 1972 Příběh se starou lenoškou: podle jednoho z motivů románu Kronika Pickwickova klubu od Charlese Dickense)
• 1973 Bláznovu smrt podle stejnojmenného románu Václava Erbena z roku 1967, hlavní postavu kapitána Exnera hraje Petr Kostka, jeho spolupracovníky Beránka a Vlčka František Němec a Eduard Žemla, dále Jaroslav Marvan (jedna z posledních rolí) nebo Jiřina Štěpničková
• 1973 Čertova stěna: televizní zpracování poslední opery Bedřicha Smetany
• 1974 Poslední královna: historický, osudy Elišky Přemyslovny
• 1975 Muži jdou v tmě: podle stejnojmenného románu Jiřího Marka z roku 1946
• 1975 Vilém Rozkoč: podle románu Karla Matěje Čapka-Choda
• 1976 Bílá růže
• 1978 Mapa zámořských objevů: scénář Jiří Hubač), hlavní role Vlastimil Brodský a Vladimír Dlouhý
• 1979 Příbuzenstvo: krimi, podle novely Mileny Brůhová
• 1981 Načasovaná smrt, podle románu amerického spisovatele detektivek Richarda Lockridge
• 1981 Velitel: šestidilný seriál z vojenského prostředí
• 1983 Tisíc mil pro tatřičku: historický, automobilka Tatra v letech 1919–1919, konstruktér Hans Ledwinka (Radovan Lukavský), zkušební jezdec a závodník Josef Vermířovský (Josef Abrhám
• 1983 Jako kníže Rohan: podle novely Špáta Karla Václava Raise, scénář Jiří Zdeněk Novák, v hlavní roli Vladimír Menšík
• 1984 Cihla zlata
• 1984 Pod maskou: životopisný, skladatel a hudebník Josef Mysliveček (hraje Antonín Procházka)
• 1985 O mrtvých jen dobře
• 1985 Růžový Hubert: krimi komedie podle románu Černý opat Edgara Wallaceho, scénář Eva Kačírková
• 1986 Hlava plná slunce: životopisný, plzeňský herec Vendelín Budil (hraje Petr Haničinec)
• 1987 Pohled z hlubin
• 1988 Hodinář: podle jedné z povídek Oty Duba
• 1989 Sedm bílých plášťů
• 1989 Trezor
• 1990 Jak chytit krokodýla: hra podle reportáže Josefa Velka

• 1968 Král Ubu: záznam představení v Divadle Na zábradlí, hlavní role Jan Libíček
• 1969 Alchymista: záznam představení z Divadla na Vinohradech, v hlavní roli Ilja Racek
• 1969 Taková ženská na krku: záznam představení komedie Georgese Feydeaua, divadelní režie Luděk Pilc
• 1971 Revizor: záznam představení z Činoherního klubu, Chlestakova hraje Jiří Kodet
• 1974 Pantomima Ladislava Fialky: záznam z Divadla Na zábradlí

• 1965 Malér
• 1972 Konec knihy šesté: osudy Mikoláše Koperníka
• 1973 Čertova stěna: scénář televizního zpracování opery Bedřicha Smetany
• 1975 Vilém Rozkoč: scénář podle románu Karla Matěje Čapka-Choda
• 1976 Bílá růže
• 1987 Pohled z hlubin

• 1962 Oranžový měsíc (režie Antonín Moskalyk)

• Antonín Moskalyk
• Bláznova smrt (film)
• Král Ubu

• Zdeněk Kubeček v Česko-Slovenské filmové databázi
• Zdeněk Kubeček ve Filmové databázi
• Zdeněk Kubeček v Internet Movie Database (anglicky)