Zdeněk Kubeš

Zdeněk Kubeš
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
SídloNáchod
Jmenování1. srpna 2015
Svěcení
Kněžské svěcení15. září 2001
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození16. dubna 1964 (60 let)
Místo narozeníPolička, ČeskoČesko Česko
Vyznánířímskokatolické
RodičeVáclav a Emílie Kubešovi
Povolánízemědělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kubeš (* 16. dubna 1964 Polička) je český římskokatolický teolog.[1]

Životopis

Je jediným synem rodičů Václava a Emílie, kteří žili v Lubné u Poličky.[2] Posléze zde byl také členem místních dobrovolných hasičů.[3] Vystudoval Střední zemědělsko-technickou školu v Litomyšli, pak absolvoval dvouletou základní vojenskou službu a poté (v roce 1985) nastoupil do lubenského zemědělského družstva.[1] Ve svém bydlišti byl rovněž členem sboru dobrovolných hasičů.[4] Po deseti letech práce v zemědělství, když mu bylo 38 let, se rozhodl pro studium teologie, k němuž ho inspirovali jeho přátelé, také římskokatoličtí kněží.[2]

Studentský vůdce

Nejprve na studia ke kněžství nastoupil do teologického konviktu v Litoměřicích v září 1995. Po absolvování teologického propedeutika vstoupil od září roku 1996 do pražského acibiskupského kněžského semináře. V období svého studia na pražské katolické teologické fakultě úzce spolupracoval s Mons. Karlem Vránou zvláště pak na vydávání děl dlouho opomíjených katolických autorů. Jako studentský vůdce bohoslovců pražského arcibiskupského semináře byl zvolen prefektem semináře v letech 2000–2001 v období vrcholící krize na pražské fakultě, která zasáhla jak církev, tak se promítla i do české společnosti, kdy výraznou měrou coby autorita zklidnil zjitřenou atmosféru mezi seminaristy. Po šesti letech studia přijal 15. září 2001 v královéhradecké katedrále svatého Ducha kněžské svěcení,[1] které mu udělil královéhradecký biskup a pozdější pražský arcibiskup Dominik Duka.[5] O svém povolání za kněze Kubeš sám říká, že Ježíš si za své učedníky vybíral rybáře, tak proč ne také zemědělce.[2] Na jeho první bohoslužby, které vykonal v sebranickém kostele svatého Mikuláše a v kapli svaté Anny v Lubné, zavítaly desítky věřících z okolních obcí.[6]

Duchovní působení

Po získání kněžského svěcení působil tři měsíce coby kaplan v Kutné Hoře. Následně se stal duchovním správcem v Jičíně a od 1. července 2003 byl farářem v přibyslavské farnosti.[1] Podílel se například na opravě varhan v přibyslavském kostele[7] či na organizaci diecézního setkání ministrantů v roce 2013.[8] Každoročně zaštiťoval konání tříkrálové sbírky v Přibyslavi, jejíž výtěžek býval oproti okolním městům a obcím nadprůměrný.[9] Ke konci července roku 2015 však své přibyslavské působení ukončil a nahradil ho zde Pavel Sandtner.[10] Kubeš naopak přešel do farnosti Náchod, kde se stal tamním děkanem.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Náš současný duchovní pastýř [online]. Přibyslav: Římskokatolická farnost [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c BARTŮŇKOVÁ, Andrea. Katolický kněz není nikdy sám, má svou farní rodinu [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-01-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence. Deník [online]. 2013-08-11 [cit. 2015-09-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2014-05-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Člen salesiánské rodiny přijal svátost kněžství. Noviny Svitavska. 22. 9. 2001, s. 17. Dostupné online. 
  6. ↑ Věřící přišli poblahopřát svému krajanovi k primici. Noviny Svitavska. 24. 9. 2001, s. 7. Dostupné online. 
  7. ↑ Přibyslavské varhany sžírá červotoč [online]. vysocina-news.cz [cit. 2014-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-20. 
  8. ↑ V Přibyslavi se uskuteční poprvé velké diecézní setkání ministrantů [online]. regiony.impuls.cz [cit. 2014-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-14. 
  9. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Tříkrálová sbírka: Přibyslav drží už několik let rekord v dobročinnosti. Havlíčkobrodský Deník [online]. 2012-02-15 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ BROŽ, Filip. Přibyslavskou farnost povede nový kněz. Deník [online]. 2015-07-02 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Římskokatolická farnost – děkanství Náchod [online]. Hradec Králové: Biskupství královéhradecké [cit. 2015-08-30]. Kapitola Duchovní správa. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“