Zdeněk Liška

Zdeněk Liška
Základní informace
Narození16. března 1922
Libušín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. července 1983 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
Žánryklasická hudba a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a skladatel filmové hudby
OceněníNěmecká filmová cena
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Liška (16. března 1922 Libušín[1][2][pozn. 1] – 13. července 1983 Praha) byl český hudební skladatel, který se věnoval především filmové hudbě.

Biografie a tvorba

Pocházel z muzikantské rodiny a už v dětství projevoval značný hudební talent. V roce 1944 absolvoval pražskou konzervatoř v oboru skladba a řízení, krátce působil jako dirigent amatérské filharmonie ve Slaném (1944–1945). Po válce začal působit jako hudební skladatel ve studiu krátkého filmu ve Zlíně.

Jako první jej proslavila jeho hudba k filmu Vynález zkázy Karla Zemana, který byl natočen v roce 1958 coby vpravdě objevná – autor zde používá postupy, o kterých by se dalo říci, že se jedná o první sofistikovanou „industriální“ hudbu dávno před vznikem této kategorie. Řadě významných českých i slovenských filmů, svým osobitým hudebním rukopisem přispěl výrazně k jejich umělecké velikosti. Výrazně múzický charakter tak dostaly díky jeho hudbě například filmy Marketa Lazarová a Údolí včel Františka Vláčila, či Spalovači mrtvol Juraje Herze anebo Ovoce stromů rajských jíme Věry Chytilové.

Liška úzce spolupracoval se scenáristy, a často požadoval změny střihu filmu, dlužno podotknout, že ke zdaru věci.[zdroj?] Liškova hudba je i při zběžném poslechu rozeznatelná pro své konstanty k nimž patří nápodoba hudby flašinetů a hracích automatů, častá instrumentace sborů, žesťů, amplifikovaných kytar či rozsáhlé baterie bicích nástrojů a perkusí anebo efektování mnohonásobnými delayi. Experimentální zvukový charakter partitur Zdeňka Lišky se i díky ve filmu nutným aluzím na různé hudební styly blíží tehdejší hudební avantgardě postmodernismu, například hudbě Alfreda Schnittke anebo dobovým zvukovým experimentům popové psychedelické hudby (Beatles).

Liškovými uměleckými vrcholy jsou kromě uvedených titulů hudby např. oskarovému filmu Obchod na korze, a dále například k filmům Ďáblova past, Vtáčkovia siroty a blázni, Stíny horkého léta, Signum laudis aj. Liška byl neobyčejně plodným tvůrcem, jako autor se uplatnil ve více než sto šedesáti celovečerních filmech a čtyřech stech filmech krátkometrážních a středometrážních. Věnoval se také hudbě scénické (Karlínské divadlo, Laterna Magika – za hudbu pro Kinoautomat na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se společně s Radúzem Činčerou a Jaroslavem Fričem stal laureátem státní ceny) a televizní (seriál Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana). V roce 2000 uvedla Česká televize dokument o jeho životě a díle s názvem Zdeněk Liška (rež. Petr Ruttner), v roce 2017 dokument Hudba Zdeněk Liška (rež. Pavel Klusák).

Film

Televize

Ocenění díla

  • 2011 – Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize – 27. října 2011 in memoriam [3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve zdrojích se často mylně uvádí Smečno, kde jinak rodina Liškova žila.

Reference

  1. ↑ Kovářík Josef (2002, 16. března). Slavný Smečeňák se vlastně narodil v blízkém Libušíně. Kladenský deník, s. 15.
  2. ↑ Procházka Petr (2015). Mistr kontrastů Zdeněk Liška. https://www.magazinuni.cz/hudba/mistr-kontrastu-zdenek-liska/
  3. ↑ Státní ceny Ministerstva kultury ČR. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2011-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-04. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“