Zdeněk Linhart (odbojář)
Zdeněk Linhart | |
---|---|
Narození | 12. května 1888 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. ledna 1943 (ve věku 54 let) KT Stutthof, Německá říše |
Bydliště | Praha - Žižkov, ulice "V Kněžských lukách"[1] |
Povolání | řidič tramvaje[1] |
Zaměstnavatel | Elektrické podniky Praha[1] |
Znám jako | "Tramvaják"[1] |
Příbuzní | 3 bratři, 2 sestry |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
bratr | Václav Linhart (1892 – 1942) [2] |
---|---|
bratr | Otto Linhart (1895 – 1980) [2] |
bratr | Bedřich Linhart (1886 – 1944) [2] |
sestra | Marie Linhartová [2][3] |
sestra | Ludmila Stöcklová [4][3] (roz. Linhartová) [2] |
švagrová | Božena Linhartová (1897 - 1990) [5] [2] |
synovec | Miloš Linhart [6] |
Zdeněk Linhart (12. května 1888 v Praze[7] – 17. ledna 1943 v KT Stutthof) byl povoláním řidič tramvaje pražských elektrických podniků. [6] (odtud přezdívka "Tramvaják".[1])
Život
Za protektorátu bydlel v Praze na Žižkově v ulici "U Kněžské louky".[1] Do protiněmeckého odboje se zapojil od samého počátku spolu se svými bratry (Václavem, Bedřichem a Otto Linhartem) a sestrami (Marií Linhartovou, Ludmilou Stöcklovou – rozenou Linhartovou). V odboji se zabýval nejprve rozšiřováním ilegálních tiskovin. Také ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku. K provozu ilegální vysílačky Sparta I poskytoval svůj byt. (Klečka z jeho bytu také několikrát vysílal.[1]) Později působil též v roli ozbrojené ochrany ilegálních pracovníků i při přepravě a provozu radiostanice.[1] Den po zátahu na jinonický akcíz (ráno 5. října 1941) ještě Zdeněk Linhart dokázal gestapu uniknout. Poté, co jej udal domovník, byla u něj v bytě provedena prohlídka. Při ní gestapo nalezlo několik depeší určených pro radiostanice sítě Sparta I. Jejich následným dešifrováním nalezli Němci stopu dlouho hledaného "Zrádce X" (špióna s krycím jménem "René" – Agenta A-54 – Paula Thümmela).[1] Samotný Zdeněk Linhart byl (na základě výše uvedeného udání) za několik dní zatčen gestapem. Zemřel dne 17. ledna 1943 [6] v koncentračním táboře Stutthof.
Pamětní deska rodině Linhartových
Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května 2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. [2] [p 1] V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února 2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:
RODINĚ LINHARTOVÝCHZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ
Václav Linhart
* 21.7.1892 † 4.7.1942
zahynul při zatýkání
Zdeněk Linhart
* 12.5.1888 † 17.1.1943
zahynul v KT Stutthof
Bedřich Linhart
* 9.4.1886 † 20.10.1944
zahynul v pankrácké věznici
Otto Linhart
* 24.9.1895 † 29.3.1980
radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
dožil se osvobození v ilegalitěMČ Praha 4, 2015
Bratři Linhartové
- Bedřich Linhart (1886 – 1944)
- Zdeněk Linhart (1888 – 1943)
- Václav Linhart (1892 – 1942)
- Otto Linhart (1895 – 1980)
Místa odpočinku
Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově. [6] [5]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, s. 20, 167. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
- ↑ a b c d e f g POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
- ↑ a b c d vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d e f g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-10.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdeňka Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "14A, 49" na Nuselském hřbitově (Krčská ulice, Praha, Česká republika). Zde je pohřben Otto Linhart (* 1895 - 1980): ilegální radiotelegrafista odbojové organizace ÚVOD za Protektorátu Čechy a Morava. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil.
Otto Linhart (* 1895 - † 1980). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava. Příslušník československých legií v Rusku, za protektorátu pracoval jako radiotelegrafista ve prospěch ilegální odbojové organizace ÚVOD. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil a pokračoval v práci jako poštovní kontrolor na Hlavní poště Praha. Fotografie z padělaného protektorátního dokladu na jméno Jan Klika datovaná na září 1943. Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha: fond 255, signatura 145943/47.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "5ur, 5" na Podolském hřbitově v Praze. Detail desky na hrobě. Zde jsou pohřbeni bratři Otto Linharta (* 1895 - 1980), kteří se aktivně účastnili protinacistického odboje za Protektorátu Čechy a Morava a zaplatili za svoji ilegální odbojovou činnost svými životy. Václav Linhart (* 1892 – † 1942), Zdeněk Linhart (* 1888 – † 1943) a Bedřich Linhart (* 1886 – 1944).
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na počest čtyř bratrů z rodiny Linhartových, kteří položili životy za svobodu země v obodobí protektorátu.
Václav Linhart (* 1892 - † 1942). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Bedřich Linhart (* 1886 - † 1944). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Zdeněk Linhart (* 1888 - † 1943). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "14A, 49" na Nuselském hřbitově (Krčská ulice, Praha, Česko). Detail desky na hrobě. Zde je pohřben Otto Linhart (* 1895 - 1980): ilegální radiotelegrafista odbojové organizace ÚVOD za Protektorátu Čechy a Morava. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil. Zde je pohřbena i jeho manželka Božena Linhartová (* 1897 - 1990).
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "5ur, 5" na Podolském hřbitově v Praze. Zde jsou pohřbeni bratři Otto Linharta (* 1895 - 1980), kteří se aktivně účastnili protinacistického odboje za Protektorátu Čechy a Morava a zaplatili za svoji ilegální odbojovou činnost svými životy. Václav Linhart (* 1892 – † 1942), Zdeněk Linhart (* 1888 – † 1943) a Bedřich Linhart (* 1886 – 1944).