Zdeněk Mácal

Zdeněk Mácal, dr. h. c. mult.
Zdeněk Mácal v Bambergu v roce 1982
Základní informace
Narození8. ledna 1936
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. října 2023 (ve věku 87 let)
Praha
Žánryklasická hudba
Povolánídirigent a hudební skladatel
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2004)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Mácal (8. ledna 1936 Brno – 25. října 2023[1]) byl moravský[2] dirigent, od roku 2003 do září 2007[3] působil jako šéfdirigent České filharmonie.

Wiener Flötenuhr 1971

Mládí

Absolvoval brněnskou konzervatoř a v roce 1961 vystudoval řízení orchestru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[4] Poprvé vzbudil širší pozornost, když se stal vítězem dvou významných hudebních soutěží: mezinárodní dirigentské soutěže v Besançonu v roce 1965 a Dmitri Mitropoulos Competition v New Yorku roku 1966, kde porotě předsedal Leonard Bernstein.[5] Spolu s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií získal v r. 1971 cenu Wiener Flötenuhr za nahrávku dvou Mozartových klavírních koncertů z roku 1968. Po sovětské okupaci někdejšího Československa odešel Zdeněk Mácal do emigrace. Firma Supraphon se ho za to rozhodla potrestat tím, že tuto výjimečnou nahrávku Mozartových klavírních koncertů v tehdejším Československu nevydá. Již vylisované desky byly zničeny. Po návratu Zdeňka Mácala do vlasti a jeho jmenování šéfdirigentem České filharmonie bylo v souboru Best of Mozart[6] vydáno Allegro assai z Mozartova klavírního koncertu č. 23 A dur K 488, ale na úplné vydání této nahrávky posluchači v Česku museli čekat dlouhých 44 let do roku 2012, kdy byla vydána na serveru Supraphonline.[7] Zdeněk Mácal obdržel v roce 2007 čestný akademický titul doctor honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění.

Působení v zahraničí

Po svém odchodu z vlasti se stal Zdeněk Mácal hudebním ředitelem Rozhlasového symfonického orchestru v Kolíně nad Rýnem a Hannoverského rozhlasového orchestru, šéfdirigentem Sydney Symphony Orchestra, hudebním ředitelem Milwaukee Symphony Orchestra a hlavním dirigentem chicagského Grant Park Summer Festival. Řídil 160 orchestrů čtyř světadílů. V letech 19932002 stál v čele New Jersey Symphony Orchestra.

Návrat do vlasti

V letech 1996 a 1997 řídil Českou filharmonii během mezinárodního festivalu Pražské jaro. Od sezóny 20032004 Zdeněk Mácal převzal funkci šéfdirigenta České filharmonie. V září 2007 oznámil svůj odchod z České filharmonie.

Oceněné nahrávky

Odkazy

Reference

  1. ČTK. Zemřel světově proslulý dirigent Zdeněk Mácal, bývalý šéfdirigent ČF. České noviny [online]. ČTK, 2023--10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  2. Cesty Zdeňka Mácala, tv dokument, 1999
  3. Filharmonici přišli o šéfa, dirigent Mácal odchází, iDnes.cz 9. 9. 2007
  4. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 150. 
  5. rozhlas.cz Archivováno 23. 2. 2007 na Wayback Machine., únor 2007
  6. https://www.supraphonline.cz/album/227417-best-of-mozart?trackId=2706816
  7. http://www.supraphonline.cz/album/3262-mozart-koncerty-pro-klavir-a-orchestr

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdeněk Mácal 1982 Bamberg-19820424-RM-103444.jpg
(c) Reinhold Möller, CC BY-SA 4.0
Zdeněk Mácal at a rehearsal with the Bamberg Symphony Orchestra in the Dominikanerbau in Bamberg
CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy II. stupně – Česká republika (od roku 1994).