Zdeněk Mézl

Zdeněk Mézl
Narození	31. října 1934 Praha
Úmrtí	23. května 2016 (ve věku 81 let) Praha
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Modřanský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	ilustrátor, grafik, učitel a kurátor
Děti	Magdalena Mézlová
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Mézl (31. října 1934 Praha – 23. května 2016 Praha) byl český grafik a ilustrátor, používající osobitý styl dřevorytu, podle kterého jsou jeho díla na pohled rozpoznatelná.

V letech 1949-1953 studoval u profesora Vodrážky na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, následně v letech 1953-1956 u profesora Vladimíra Pukla na pražské akademii výtvarných umění. Studium přerušil na jeden rok kvůli studijnímu pobytu na sofijské Akademii v Bulharsku. Po návratu do Prahy dokončil studium u profesora Pukla v roce 1960. Již na Akademii se Zdeněk Mézl pouštěl do prvních ilustračních pokusů v technice dřevorytu, která jej pak provázela celý život.

Zdeněk Mézl dal dřevorytu nový význam. Dokonale ovládl materiál i techniku a ve svých grafických listech a ilustracích uplatňuje smysl pro jasnou a přehlednou siluetu vyplněnou řadou jemných detailů, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje a úsměvný pohled na svět, někdy laskavý, jindy ironický.

Mézl sám sebe označuje za kritického realistu - je mu blízký Hierynomus Bosch a Francisco de Goya. Volné tvorbě se věnuje po obdobích vyplněných bohatou činností ilustrátorkou. Jako ilustrátor se po svém postupně vypořádal jak s antickými bájemi, tak s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami či Danteho Peklem. Vybírá si autory, kteří mu umožňují ztvárnit ironizující nadsázku.

Během své kariéry ilustroval více než 100 knih,^[1] vytvořil 3 poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik. Celkem za svůj život vyryl 170 000 centimetrů čtverečních zimostrázových a hruškových desek.

Samostatně vystavoval v Čechách, Belgii, Itálii, Holandsku, Německu, Japonsku, v Jihoafrické republice.

V roce 2002 byl ve Velké Británii prohlášen za jednoho z nejlepších světových dřevorytců 20. století.

Zemřel ve věku 81 let v jedné z pražských nemocnic. S manželkou Janou Mézlovou (*1950), šperkařkou, restaurátorkou a sochařkou, mají dcery Magdalenu a Markétu, dvojčata. Obě dcery se věnují umělecké činnosti. Dcera Magdalena Mézlová (*1977) je řezbářka a sochařka.^[2] Dcera Markéta Kynclová, roz. Mézlová, (*1977) je sochařka a restaurátorka.

Ocenění

• 1970 - Hlavní cena mezinárodní výstavy knih v Moskvě
• 1972 - Cena mezinárodního knižního veletrhu v Bologni
• 1972 - Bronzová medaile IBA v Lipsku
• 1975 - Medaile mezinárodního bienále ex-libris v Malborku
• 1978 - Čestné uznání v soutěži o nejkrásnější knihu
• 1983 a 1984 - Čestné uznáni spolku českých bibliofilů
• řada výročních cen nakladatelských domů

Ilustrované knihy (výběr)

• Joe Alex: Černé Koráby
• Kenneth Anderson: Devět lidožroutů a jeden slon darebák
• Jan Blahoslav Čapek: Za jazyk přibitý
• Anton Pavlovič Čechov: Drama na lovu
• Dante Alighieri: Božská komedie
• Květa Dašková: Slova odjinud
• Charles Dickens: David Copperfield
• Antonín Dvořák: Mistr Jeroným
• Ezop: Ezopovy bajky
• Juliana Anna Fialová: Česká kuchařka
• Jarmila Hásková: Vyprávění o havířích
• Jaroslav Hašek: Idylky z pekla, Lidožroutská historie, Větrný mlynář a jeho dcera
• Evariste-Régis Huc: Cesta do Lhasy, kterou se svým druhem P. Josephem Gabetem v letech 1844 až 1846 vykonal a podle vzpomínek vypsal P. Evariste-Régis Huc někdejší misionář v říši Čínské
• Josef Janáček: Obrázek ze života rudolfinské Prahy
• Jaroslava Janáčková: Milostná povídka historická
• Janko Jesenský: Maškarní ples
• Václav Kaplický: Čtveráci
• Lev Abramovič Kassiľ: Švambránie
• Rudyard Kipling: Od moře k moři (vydání 1974)
• Milan Krejčí: Praha osmi staletími (mapy)
• Ivan Andrejevič Krylov: Bajky
• Benjamin Kuras: Češi na vlásku
• Lukáš Luhan: Kamenný stolec
• Josef Mach: Života běh
• Jiří Marek: Panoptikum hříšných lidí, Panoptikum starých kriminálních příběhů, Psí hvězda Sírius aneb Láskyplné vyprávěnky o psech
• Leontýna Mašínová: Ze slovanských legend a pověstí
• Rudolf Matys: Žakér
• Rudolf Mertlík: Starověké báje a pověsti
• Músaios: Héró a Leandros
• Vladimír Neff: Prsten Borgiů
• Božena Němcová: Sůl nad zlato a jiné pohádky
• Karel Nový: Rytíři a lapkové
• Eduard Petiška: Čtení o hradech, Čtení o hradech, zámcích a městech, Čtení o zámcích a městech
• Písně žáků darebáků
• Jiří Plachetka: Velký slovník citátů a přísloví
• Alexej Pludek: Pověsti dávných časů
• Pražská zoo
• Jan Václav Rostek: Černožlutý mumraj
• Rutebeuf: Život bez rukávů
• Semen Isakovič Selešnikov: Člověk a čas
• Miroslav Slach: Zázračný lukostřelec
• Spisování slavného frejíře
• Josef Svátek: Pražské historie
• Bedřich Šindelář: Hon na čarodějnice
• Marta Šrámková: České lidové balady
• Zdeněk Urban: Století českého kalendáře
• Jan Petr Velkoborský: Zlatá kniha historických příběhů
• Drahomíra Vlašínová: Strašidelné příběhy města pražského
• Mika Waltari: Krvavá lázeň, Šťastná hvězda
• Jan Žáček: Dřevoryt o knězi a rychtářovi

Reference

Literatura

• Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 124-127, ISBN 978-80-257-1881-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Mézl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Mézl
• Zemřel grafik Zdeněk Mézl, bylo mu 81 let. Ilustroval téměř stovku knih