Zdeněk Manina

Zdeněk Manina
Zdeněk Manina (2017)
Zdeněk Manina (2017)
Narození11. září 1961 (62 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČesko
Národnostčeská
VzděláníGymnázium Kladno
VŠUP Praha – ateliér keramika a porcelán
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1980–1986)
Povolánísochař, malíř, pedagog
Webová stránkahttp://www.zdenekmanina.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ak. soch. Zdeněk Manina (* 11. září 1961, Kladno) je český sochař, malíř, keramik, kreslíř a výtvarný pedagog.

Život

Zdeněk Manina se narodil 11. září 1961 na Kladně. Po narození se společně s rodiči odstěhovali do Terezína, kde strávil následujících šest let. Pro Zdeňka Maninu to znamenalo prožít velkou část svého dětství, období plné her a čas prvního pádu z kola, na místě, které se nemůže zbavit své minulosti, v paměti mu uvízlo několik zážitků z návštěv s mateřskou školou v Malé terezínské pevnosti. Do první třídy nastoupil na základní školu v Kladně, kam se jeho rodina po několika letech vrátila. Ve svém studiu dále pokračoval na všeobecném gymnáziu v centru Kladna. Během studia opustil představu býti lékařem a místo toho zvolil vizi stát se umělcem.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru keramika a porcelán pod vedením profesora Otto Eckerta, který bohužel ateliér opouštěl, ovšem jeho odchod trval několik let, což značně komplikovalo studium v ateliéru a taky konzultace týkající se výtvarných děl, které byly nedílnou součástí studia. A tak byl Zdeněk Manina nucen najít jiného profesora, který by mu poradil a pomohl najít vlastní výtvarný styl. Záchranu nalezl u profesora Františka Buranta – grafika, malíře a sochaře. Díky němu se začínal vzdalovat užitému umění a postupně se zaměřil na umění malířské a sochařské, kterému zůstává věrný dodnes. V roce 1986 dokončil VŠUP Praha a začal se věnovat vlastní tvorbě. První samostatné výstavy byly věnovány malbě a kresbě a následně se zaměřil ve volné tvorbě i na sochařská díla.

V roce 1987 nastoupil do DOV Keramo Praha jako výtvarník. Ovšem v roce 1994 opustil toto místo i Prahu a zamířil na sever Čech do Ústí nad Labem, kde na IVK UJEB v ateliéru keramika a porcelán působil jako odborný asistent. V roce 1997 se vrátil do Prahy a veškerou energii věnoval své vlastní tvorbě, kterou představil veřejnosti na menších či větších výstavách, z této doby pochází realizace kašny věnované sv. Janu Nepomuckému, pítka a autorského designu laviček na třídě TGM v Kladně. Po 17 letech od ukončení studia v roce 2003 se vrátil na VŠUP Praha jako odborný asistent v ateliéru keramika a porcelánu, kde skončil v roce 2005.

Zdeněk Manina vytváří ze svých vizí figurální sochy, malby a kresby, které se pravidelně objevují v galeriích i mimo Českou republiku, zúčastnil se například mezinárodní přehlídky keramické plastiky European Ceramic Context 2014. Významný mezník v jeho tvorbě byla realizace sochařské instalace Řetěz ve Vitry Sur Sein u Paříže (partnerské město Kladna). Věnuje se také pedagogické činnosti na Gymnáziu v Kladně, kde učí výtvarnou výchovu. Dále se zabývá organizační a kurátorskou prací, stál u zrodu Kladenských dvorků a spolu s Františkem Tomíkem organizují Kladenský salón, bienále přehlídky výtvarných děl umělců z Kladenska a Středočeského kraje. Ateliér má na Kladně v Podprůhonu v Kolmistrově ulici.

Stručná data

  • 1976–1980 studium na Gymnáziu Kladno
  • 1980–1986 studium na VŠUP Praha - ateliér keramiky a porcelánu
  • 1987–1994 výtvarník DUV Keramo - Praha
  • 1994–1997 odborný asistent ateliéru keramiky a porcelánu IVK UJEP Ústí nad Labem
  • 1997–2000 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
  • 2003–2005 odborný asistent ateliéru Keramika a porcelán VŠUP Praha
  • od 2007 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
  • 2008 kurz kreslení perspektivy pro obor dokumentace památek, Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem

Dílo

"Jestliže na sklonku osmdesátých let Zdeněk Manina plasticky osciloval mezi figurativně-animálním až abstrahujícím tvaroslovím, od devadesátých let 20. století zpracovává keramickou hmotu, pálenou hlínu nebo kameninu, a také laminát a bronz, v podobě lidské figury. Toto Maninovo důrazné soustředění na anonymní mužskou figuru či figury časem (po roce 2000) změklo v proměně habitu; muže v některých scénách vystřídalo dítě, chlapec či chlapci i ženské figury. A přesto tato nadčasová figurální jednostrannost v až palčivě hutné a syrové tělesnosti v sobě nese (ukrývá, soustřeďuje) kód přítomnosti, neboť se zřejmě budeme ztotožňovat se zranitelností lidské existence, obnaženou téměř až na samý práh mezi životem a smrtí, nebo naopak v Maninových humanoidech budeme adorovat sílu, odvahu a schopnost nepoddat se jakémukoli vnějšímu tlaku či násilí nebo obdivovat vytrvalost a vitalitu maximálního fyzického a volného nasazení. To vše tedy můžeme odezírat z figur Zděňka Maniny. Ba co víc, ve zmnoženém úsilí figurálních scén, v sousoších či instalacích, se vzájemný pohyb figur a jejich gesta buď opakují, či dokonce násobí, nebo se proměňují v hybný děj, boj zápas, rituál pohybu..."

Zastoupení ve sbírkách

Realizace

Bronzová busta Rostislava Čtvrtlíka.
  • 1996 – fontána, třída T. G. Masaryka, Kladno
  • 1999 – velkoplošné vitráže, bronzová plastika, Točná
  • 2000 – nástropní malby, zámek Dětenice
  • 2001 – rekonstrukce malby na plech - Ukřižování, Kladno
  • 2002 – fontána, třída T. G. Masaryka Kladno, společně s ing. arch. P. Šulcem
  • 2003 – obrazy, soukromá vila, Horní Bezděkov
  • 2006 – figurální plastiky a malby, pracovna ředitelky Gymnázia Kladno
  • 2009 – figurální plastika, laminát, Vitry-sur-Seine, Francie
  • 2010 – památník padlým ve světových válkách, pískovec, Braškov
  • 2012 – pamětní deska Rostislavu Čtvrtlíkovi, bronz Olomouc
  • 2018 – Poletíme, sousoší vyrobené z litiny, Kladno - Podprůhon
  • 2018 – kopie domovních znamení, Muzeum věžáků, Kladno – Rozdělov
  • 2018 – pamětní deska malíři Vladimíru Veselému, Galerie Ve věži, Mělník
  • 2018 – pamětní deska J. W. Goethemu, Loket nad Ohří
  • 2019 – Kolmistr, keramická plastika, Kladno
  • 2022 – pomník Poděkování, železo, Chorušice–Zahájí
  • 2022 – plastika Plavci, Plavecký bazén, bronz, Kladno

Samostatné výstavy - výběr

  • 1989 Malby a kresby, Divadlo Jiřího Wolkera, Praha
  • 1989 Malby, Galerie 55, Kladno
  • 1993 Kresby, Divadlo pod Palmovkou, Praha
  • 1994 Plastiky a kresby, Městské muzeum v Kladně
  • 1998 Figury, Zámecká galerie v Kladně, hejtmanství na hradě Křivoklátě
  • 1999 Gallery sklo Tula Art Center, Atlanta, USA
  • 2000 Poletíme, Galerie U prstenu, Praha, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2001 Poletíme, Městské muzeum Čelákovice, galerie Chodovská tvrz, Praha
  • 2002 Balance, Galerie města Plzně, Plzeň
  • 2004 Objekty a sochy, Galerie XXL, Louny, společně s P. Knapkem
  • 2004 Vzorní, studiová scéna Městského divadla v Kolíně
  • 2005 Dětské hry, Studio Paměť, Praha
  • 2005 Vzorní, BKC Galerie U dobrého pastýře, Brno
  • 2007 Sochy a obrazy, Zámecká galerie města Kladna, společně s René Krásou
  • 2010 …dno brodu se někdy dláždí, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2011 Personalista, Památník Lidice, Lidická galerie
  • 2012 Ostří se tupí, ostří se brousí, Letohrádek Ostrov pobočka Galerie umění Karlovy Vary
  • 2014 Zdeněk Manina, Libor Jaroš, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2017 Expozice, Galerie Nová síň, Praha
  • 2022 Plavci a jiné postavy. Galerie města Plzně, Plzeň (s Ivanou Urbánkovou

Galerie

Odkazy

Literatura

Monografie
  • Zdeněk Manina, text: Vachudová B, Haubert J, Hlaveš M, 131 s., (výstavy: Památník Lidice-Lidická galerie XI.2011-II.2012, Galerie umění Karlovy Vary-Letohrádek Ostrov IV.-VI.2012) Vyd. 1., Galerie umění Karlovy Vary, 2012, ISBN 978-80-87420-06-5
Katalogy
  • Zdeněk Manina, Libor Jaroš, 2014, kat. 40 s., Rabasova galerie Rakovník, ISBN 978-80-87406-33-5
  • Zdeněk Manina: balance, 2002, Milena Klasová, kat. 10 s., barev. il. skládanka
Ostatní
  • Roman Hájek, Zuzana Vlčková (ed.), Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno, Gymnázium Kladno, 2010
  • POSPÍŠIL, Zdeněk; BAĎURA, František; HÁJEK, Roman. Paměť Podprůhonu: Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti. 1. vyd. Kladno: Halda, 2019. 264 s. ISBN 978-80-907236-5-8. Kapitola Zdeněk Manina, s. 210,229. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdenek Manina Plavci 2022.jpg
Autor: Zdenek.manina, Licence: CC BY-SA 4.0
Plavci, 2022 instalace Mayrau, Kladno
Zdeněk Manina.jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Zdeněk Manina (2017)
Podprůhon, ateliér Z. Maniny, plastiky.jpg
Autor: Zelenymuzik, Licence: CC BY-SA 4.0
Podprůhon, Kolmistrova ulice, ateliér Z. Maniny, plastiky
Rostislav Ctvrtlik bust.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Rostislav Čtvrtlík - busta na Masarykově 55 v Olomouci. Bustu vytvořil Zdeněk Manina. Odhalena byla 9. 11. 2012. Text:

Rostislav
Čtvrtlík
9. 11. 1963 – 6. 3. 2011
olomoucký rodák,

herec a dabér.