Zdeněk Masopust

JUDr. PhDr. Zdeněk Masopust, DrSc.
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČM
Narození26. února 1938
Beroun
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. března 2012
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Masopust (26. února 1938 Beroun – 15. března 2012[1]) byl český vysokoškolský pedagog, právní filosof a teoretik a též československý politik Komunistické strany Československa a KSČM, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Biografie

Vystudoval právnickou a filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgraduální studium na Yale Law School v USA (LL.M.). V roce 1973 získal vědeckou hodnost CSc. a v roce 1989 vědeckou hodnost DrSc. Až do své smrti přednášel na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni obor teorie práva a dějiny právní filosofie, byl zde také vedoucím katedry teorie práva. Od roku 1967 působil rovněž na Ústavu státu a práva Akademie věd, roku 1985 také jako vedoucí redaktor časopisu Právník. Věnoval se též překladatelské činnosti (např. R. Dworkin: Když se práva berou vážně, A. Heywood: Politologie, A. Heywood: Politické ideologie, T. Hobbes: Leviathan, R.H. Bork: Amerika v pokušení – právo vystavené svodům politiky).[2]

Profesně je k roku 1990 uváděn jako vědecký pracovník ČSAV, bytem Praha.[3]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 18 - Beroun, Středočeský kraj) jako poslanec za KSČ reprezentující novou garnituru nezatíženou výraznější normalizační politickou aktivitou. Mandát obhájil ve volbách roku 1990, nyní již za federalizovanou KSČM. Ve volbách roku 1992. přešel do Sněmovny národů, kde zasedal až do zániku Československa v prosinci 1992.[4][5][6][7]

Rostislav Senjuk, poslanecký kolega Zdeňka Masopusta z federálního parlamentu, ocenil zesnulého v nekrologu jako bývalého ideologického oponenta, ale kultivovaného a lidského odborníka.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Záhlaví Masopust, Zdeněk (1938-) [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Útok na plzeňská práva má první oběť [online]. prvnizpravy.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  8. ↑ VZPOMÍNKA NA MRTVÉHO [online]. soukromnici.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“