Zdeněk Němeček (sochař)

Zdeněk Němeček
Narození	16. listopadu 1931 Luže Československo Československo
Úmrtí	18. prosince 1989 (ve věku 58 let) Praha Československo Československo
Povolání	sochař a keramik
Manžel(ka)	Kornelie Němečková
Děti	Jan Němeček
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Němeček (16. listopadu 1931 Luže – 18. prosince 1989 Praha) byl český sochař. Člen SČVU. Působil v Praze.^[1]

Narodil se do rodiny zemědělce a tesaře, a to jako třetí syn. Po druhé světové válce, mezi roky 1946 a 1949, se učil v keramickém oboru na kadaňské základní odborné školy. Absolvoval rovněž odborný výcvik v porcelánce společnosti Thun v Klášterci nad Ohří.^[2] Jeho mistr odborného výcviku své talentované svěřence vybízel k dalšímu studiu. Němeček zvažoval studium na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) nebo na zlínské Státní uměleckoprůmyslové škole Zdeňka Nejedlého. Ve Zlíně se přijímací zkoušky konaly o asi čtrnáct dní dříve. Němeček u nich uspěl a tamní prostředí se mu natolik zalíbilo, že zkoušky na školu v Praze již ani nezkusil. U přijímaček se navíc seznámil se svou budoucí manželkou Kornelií, tehdy Zajoncovou.^[2] Zamilovali se do sebe na konci prvního ročníku a hned ve druhém měli 26. dubna 1952 svatbu. Obřad se konal v objektu školy, v kreslírně, kam tehdy dorazili jejich spolužáci či profesoři a zaměstnanci školy. Svatební hostina se konala v hotelu Moskva.^[3]

Zlínská škola, na níž – již manželé – studovali, se roku 1952 přesunula do Uherského Hradiště.^[3] Dokončili ji roku 1953.^[2] Poté se přesunuli do Prahy, kde Němeček studoval AVU, o které již dříve uvažoval, a jeho manželka se přihlásila na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na obor oděvní návrhářství vedené Hedvikou Vlkovou. Na škole Němečková vydržela pouze rok. Pak ji opustila, neboť se jí zdála zbytečná a nudná. Její manžel Zdeněk se na AVU dostal bez potíží hned na první pokus. V době studií Němeček získal ateliér na pražském Libeňském ostrově.

Poté ve studiích keramiky pokračoval v letech 1949 až 1952 na Státní uměleckoprůmyslové škole Zdeňka Nejedlého ve Zlíně. Roku 1952 navíc vstoupil do svazku manželského s Kornelií Němečkovou. Následně (1952 až 1953) pokračoval ve studiu na Státní uměleckoprůmyslové škole Zdeňka Nejedlého v Uherském Hradišti. Pak mezi roky 1953 a 1959 pokračoval vzděláváním se v oblasti sochařství na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze, a to v ateliéru Jana Laudy a posléze profesora Vincence Makovského.^[2]

Roku 1957 se manželům Němečkovým narodila dcera Zuzana. O dva roky později (1959) začíná Němeček působit v ateliéru na pražském Libeňském ostrově. Roku 1963 měl ve Valašském Meziříčí svou první samostatnou výstavu a v témže roce se stal podruhé otcem, když se mu narodí syn Jan. Roku 1970 byla odhalena první socha se sportovní tematikou instalovaná mimo území jeho vlasti. Stal se jím Brankář umístěný před Aztéckým stadionem v Ciudad de México.^[2]

Roku 1981 zemřela Němečkova dcera Zuzana a o osm let později, v závěru roku 1989 skonal Zdeněk Němeček.^[2] Jeho manželka Kornelie zemřela v polovině listopadu 2024.^[4]

Narodil se 16. listopadu 1931 v Luži (Košumberk) u Chrudimi. Po vyučení keramikem v Klášterci nad Ohří absolvoval Střední umělecko průmyslové škole ve Zlíně (do 1953) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (do 1959, u profesorů Jana Laudy a Vincence Makovského).

Od mládí člen Komunistické strany Československa.

Sochař sportovních a režimních témat, jako protežovaný autor získával zakázky na sochařskou výzdobu sportovních stadionů po celém světě (Mexico City, Mnichov, Sapporo, Milán, Moskva, Tallinn, Sarajevo…). Jeho monumentálně modelované sochy na pomezí socialistického realismu a futurismu jsou silně inspirované dílem italského sochaře Giacomo Manzù.

Po Laudově smrti odkoupil jeho ateliér na Libeňském ostrově. Nyní v zde sídlí designérské studio Olgoj Chorchoj jeho syna Jana Němečka.

Zemřel 18. prosince 1989 v Praze vlastní rukou.

• Pohraničník. Socha z roku 1965 v Domažlicích, první Němečkova realizace, objednávka místní posádky Pohraniční stráže. Podstavec vytvořil Jan Kaplický. Dostala lidovou přezdívku Golem, kvůli neforemnému vzhledu s masivním tělem a drobnou hlavou. V 90. letech neznámí výtržníci uvolnili šroub a sochu otočili. Po incidentu nechalo vedení města sochu roku 1991 odstranit do areálu městských služeb, kde je uložena dodnes. Podstavec od Jana Kaplického byl ponechán, ale sloupy znázorňující Chodské čakany byly později taktéž odstraněny.
• Hokejový brankář před zimním stadionem na Štvanici (1959), odstraněno
• Basketbalista (Soustředění)
• Cyklisti
• Českým loutkářům
• Dívka
• Driblink (Míčový kouzelník)
• Gymnasta před bývalým Domem sportu u vstupu do Františkánské zahrady (odstraněno)
• Hokejista
• Hokejista v pohybu
• Chlapec s míčem
• Olympijská lípa v Libni (1966), z kotev pískařských lodí vylovených z blízkého slepého ramene Vltavy; novější, větší verze byla odhalena na olympijské regatě v Tallinu
• Padlým tiskařům Rudého práva
• Píseň
• Plující zrna
• Pomník valašským rebelům na Vsetíně
• pomníky Julia Fučíka (m.j. v Berlíně 1974)^[5]
• Poselství, u Strahovského stadionu v Praze
• prolézačka - Sputnik (odstraněno)
• Rosa
• Skokanka do vody
• Závod
• Zvítězím

• 

  (c) Gras-Ober, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
  Socha v Olympijském parku v Mnichově
• 
  Basketbalista v Praze
• 
  Poselství na Strahově
• 
  Olympijská lípa v Libni
• 
  Rosa
• 
  Sputnik ve Stromovce
• 
  Socha pohraničníka (nazývaného také jako Golem) v Domažlicích
• 
  Plastiky Zdeňka Němečka před sídlem Orgoj Chorchoj, Libeňský ostrov (2023)

• Sochařský ateliér Jana Laudy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Němeček na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Němeček (sochař)
• Zdeněk Němeček v informačním systému abART
• Zdeněk Němeček v informačním systému Socharstvi.info
• Zdeněk Němeček v informačním systému Sochy a města
• Zdeněk Němeček v informačním systému Vetřelci a volavky