Zdeněk Novák (generál)

Zdeněk Novák
Generál Zdeněk Novák[1]
Generál Zdeněk Novák[1]
Narození2. dubna 1891
Rakousko-Uhersko Paskov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. října 1988 (ve věku 97 let)
Československo Zadní Třebaň, Československo
Civilní činnostsládek
Vojenská kariéra
Hodnostarmádní generál
Doba služby1910-1911, 1914–1951
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SložkaRakousko-uherská armáda (1910-1911, 1914–1916)
Československé legie (1917-1920)
Československá armáda (1920-1951)
Obrana národa (1939-1945)
Jednotkac. a k. dělostřelecký pluk č. 27
c. a k. dělostřelecký pluk č. 39
c. k. domobranecký pluk polních houfnic č. 42
3. baterie 2. čs. samostatného dělostřeleckého divisionu
2. čs. dělostřelecká brigáda
VelelII. division 2. čs. dělostřelecké brigády
3. čs. lehký dělostřelecký pluk
Dělostřelectvo 3. čs. střelecké divize
Posádkové velitelství v Čitě
Polní dělostřelecká brigáda 11
Polní dělostřelecká brigáda 8
Dělostřelectvo IV. sboru
Velitel dělostřelectva ZVV Brno
Dělostřelectvo II. armády (1938)
Zemské velitelství ON - Čechy
Obrana národa
Vojenské velitelství „Alex“
Vojenská oblast 3
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
VyznamenáníStužka čsl. Válečného kříže 1918 Československý válečný kříž 1914–1918
Stužka Řádu Sokola Československý řád Sokol s meči
Stužka Československé revoluční medaile Československá revoluční medaile
Stužka medaile Vítězství Československá medaile Vítězství
Stužka čsl. válečného kříže 1939 Československý válečný kříž 1939
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Československá medaile za zásluhy I. stupně
Stužka komandérského kříže řádu Polonia restituta komandér řádu Polonia restituta
Stužka Croix de guerre 1914-1918 s palmou Croix de guerre 1914-1918 s palmou
Stužka řádu sv. Stanislava Řád sv. Stanislava II. stupně s meči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Armádní generál Zdeněk Novák (2. dubna 1891, Paskov[2], okres Frýdek-Místek23. října 1988, Zadní Třebaň) byl legionář, prvorepublikový generál, odbojář. Během druhé světové války byl členem odbojové organizace Obrana národa, která působila na území Protektorátu.

Život

Narodil se 2. dubna 1891 v obci Paskov. Studoval Vysokou školu zemědělskou v Berlíně, kterou dobrovolně přerušil a v roce 1910 byl odveden do armády. Po vypuknutí první světové války odešel na bojiště. Prošel srbskou frontou a nakonec byl převelen do Ruska. Zde byl v červnu 1916 v hodnosti nadporučíka zajat. V prosinci 1916 vstoupil do československých legií v Rusku, kde se aktivně zapojil do bojů. Domů se vrátil v roce 1920. V armádě již zůstal a v roce 1928 byl povýšen na brigádního generála. V době Mnichova velel dělostřelectvu II. armády v Olomouci.

Po okupaci se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa. Dařilo se mu unikat zatčení a po druhém německém úderu a pozatýkání většiny druhého velení této organizace se stal počátkem roku 1942 jejím velitelem sám. Úspěšně se mu podařilo obnovit její strukturu, ale nakonec i on byl 22. června 1944 zatčen Gestapem, které jej uvěznilo na Pankráci a opakovaně vyslýchalo v Petschkově paláci. Přes dlouhodobé mučení neprozradil své spolupracovníky a 5. května 1945 byl z věznice osvobozen pražskými povstalci. Navzdory zdravotnímu stavu podlomenému následky týrání se zapojil do řízení operací povstaleckého velitelství „Alex“, jemuž do té doby velel generál František Slunečko.[3]

Velitelství "Alex" po Pražském květnovém povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Theodor Pokorný; František Slunečko; Zdeněk Novák; Karel Neubert; Raimund Mrázek.

Po válce byl povýšen nejprve na divizního (1. 8. 1945) a později armádního generála (1. 4. 1946) a do konce roku 1950 vykonával funkci velitele Vojenské oblasti 3 v Brně.[3]

Dne 3. ledna 1951 byl zatčen, a k 31. říjnu téhož roku propuštěn z vojenské činné služby a následně degradován na vojína v záloze.[3] V roce 1954 byl odsouzen k 18 letům za velezradu a uvězněn. V roce 1956 byl na základě prezidentské milosti propuštěn. V roce 1967 byl rehabilitován a zároveň mu byla vrácena vojenská hodnost.

Zemřel 23. října 1988 v obci Zadní Třebaň.

Reference

  1. FRANTIŠEK, Kubka. ed. Zpráva o vzniku, organisaci a bojových akcích při osvobozenském boji skupiny generála Zdeňka Nováka a generála Fr. Slunečko (krycí jméno Alex). [online]. Praha: Ministerstvo národní obrany, 1945]. 9 s., [25] s. obr. příl., 1945-06-30 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Paskov
  3. a b c STEHLÍK, Eduard. NOVÁK Zdeněk. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 209–210.

Literatura

  • Kubka, František, ed. Zpráva o vzniku, organisaci a bojových akcích při osvobozenském boji skupiny generála Zdeňka Nováka a generála Fr. Slunečko (krycí jméno Alex). Praha: [Ministerstvo národní obrany, 1945?]. 9 s., [25] s. obr. příl. (dobové fotografie z květnového povstání 1945)

Externí odkazy

Velitelé vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (ON)
Předchůdce:
generál Bedřich Homola
(Listopad 1940 - prosinec 1941)

generál Zdeněk Novák
(Leden 1942 - červen 1944)
Nástupce:
generál František Bláha
(Červen - listopad 1944)

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak War Cross 1918 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
TCH Rad Sokola 1 BAR.svg
Stužka: Řád sokola – Československo.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem BAR.svg
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
RUS Order św. Stanisława (baretka).svg
Ribbon bar of the Order of St. Stanislav.
TCH CS revolucni medaile BAR.svg
Stužka: Československá revoluční medaile – Československo.
Velitelstvi.Alex.Praha.Kveten.1945.jpg
Záběr z povstaleckého velitelství "Alex" po skončení Pražského květnového povstání 1945. Zleva do prava: major pěchoty Theodor Pokorný; brigádní generál František Slunečko; brigádní generál Zdeněk Novák; nadporučík v záloze, bývalý šéfredaktor "Pestrého týdne" nakladatel Karel Neubert; podplukovník generálního štábu Raimund Mrázek. Praha, květen 1945.
General.Zdenek.Novak.(1891-1988).1945.jpg
Zdeněk Novák (* 1891 - 1988) byl v první světové válce příslušník československých legií v Rusku; v roce 1928 povýšen do hodnosti brigádního generála. Během druhé světové války byl členem ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON), která působila na území Protektorátu. Počátkem roku 1942 velel ON a pomáhal obnovovat Němci zničenou strukturu této organizace. Dne 22. června 1944 byl zatčen Gestapem, následně vyslýchán a mučen. Dne 5. května 1945 byl z vězení osvobozen pražskými povstalci. Navzdory podlomenému zdraví se zapojil do řízení operací povstaleckého velitelství „Alex“, jemuž do té doby velel generál František Slunečko. Po druhé světové válce byl povýšen nejprve na divizního (1. 8. 1945) a později armádního generála (1. 4. 1946) a do konce roku 1950 vykonával funkci velitele Vojenské oblasti 3 v Brně. Dne 3. ledna 1951 byl zatčen, k 31. říjnu téhož roku propuštěn z vojenské činné služby a následně degradován na vojína v záloze. V roce 1954 byl odsouzen k 18 letům za velezradu a uvězněn. V roce 1956 byl na základě prezidentské milosti propuštěn. V roce 1967 byl rehabilitován a zároveň mu byla vrácena vojenská hodnost. Zemřel 23. října 1988 v obci Zadní Třebaň.
Croix de guerre 1914-1918 with palm.jpg
(c) EHDI5YS at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the French Croix de guerre 1914-1918 with palm.
General.Frantisek.Blaha.(1886-1945).gif
František Bláha (* 1886 - 1945) byl československý voják, generál a jeden z vrchních velitelů vojenské ilegální odbojové (protinacistické) organizace Obrany národa (ON). Po vypuknutí první světové války byl 23. listopadu 1914 odeslán na ruskou frontu, kde po šesti dnech padl do zajetí. Do československých legií vstoupil 30. června 1916. Zúčastnil se bojů u Marianovky a Jekatěrinburgu. Do nově vzniklého Československa se dostal 1. června 1921 a v prvorepublikové armádě prošel mnoha velitelskými funkcemi. Po okupaci Čech a Moravy německou armádou se v řadách Obrany národa zapojil do odboje. Po zatčení (22. června 1944) generála Zdeňka Nováka (stál v čele tzv. třetí garnitury ON) jej generál František Bláha nahradil v čele této organizace. Ve spolupráci s příslušníky výsadku Barium vybudoval ve východních Čechách mobilizační síť počítající s vytvořením čtyř divizí a jejich nasazením po přiblížení se fronty. Dne 17. listopadu 1944 byl František Bláha zatčen gestapem a uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Svoji veliteksou funkci v ON tedy vykonával od června 1944 do listopadu 1944, kdy byl vystřídán generálem Františkem Slunečkem (krycí jméno Alex). V Malé pevnosti Terezín se sice František Bláha dožil osvobození Československa, ale zemřel při epidemii tyfu 21. května 1945. Foto před rokem 1945. Autor fotografie není znám.
B.Homola.JPG
Autor: Boris7, Licence: CC BY-SA 3.0
Generál Bedřich Homola