Zdeněk Pštross

RTDr., Ing. arch. Zdeněk Pštross
Narození25. května 1885
Beroun, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. května 1954 [zdroj?]
Montreal, KanadaKanada Kanada [zdroj?]
VzděláníFakulta architektury ČVUT v Praze
Povoláníarchitekt, VŠ profesor antické architektury na ČVUT
TitulRTDr., Ing. arch.
Partner(ka)Františka Pštrossová
Děti2 dcery
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Pštross, křtěný Zdenko Karel (25. května 1885 v Berouně[1] – 1. května 1954 v Montrealu [zdroj?]) byl architekt, vysokoškolský profesor antické architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Stručný životopis

Zdeněk Pštross byl absolventem fakulty architektury na ČVUT v Praze. (V letech 1903 až 1908/1909[2] byl žákem významného českého architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze.[3]) Po skončení ČVUT se vydal na studijní cesty po Itálii (1909–1910)[3], Německu, Francii, Řecku, Turecku a Malé Asii. Docentem antické architektury na ČVUT v Praze byl od roku 1915. [p 1] Přesto, že ani Zdeněk Pštross ani jeho manželka Františka Pštrossová nebyli židovského původu jejich stopa končí po roce 1939 – během válečných let, kdy odcestovali do Kanady.[zdroj?]

Charakter odborného působení

  • Realizace veřejných a obytných budov[4]
  • Navrhoval rodinné domy, kancelářské, občanské a dopravní stavby.[3]
  • Interiérová tvorba[4]
  • Nositel řady ocenění v architektonických soutěžích (na regulaci měst Berouna a Kladna, na budovu gymnázia v Ústí nad Labem, obchodní akademie v Berouně a v Třebíči)[4]
  • Antické architektuře se věnoval teoreticky.[3]
  • Je autorem odborné studie z oboru architektury (viz níže)[4]

Chronologický přehled realizací

Z. Pštross v encyklopediích a slovnících

  • 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)[11]
  • 1950 – TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl II. Praha: Tvar, 1950, s. 327.[4]
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)[11]
  • 2003 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003. Vyd. 1. XII. díl (Por–Rj). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 183.[4][11]
  • 2004 – VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 533.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Informace v této kapitole ("Stručný životopis") byly převzaty z pramene[4]
  2. ↑ Muzeum se nacházelo v domě na náměstí Svatopluka Čecha, dnešní Moskevská 75/262. Celý dům byl pro účely muzea rozsáhle rekonstruován. Projekt na rekonstrukci vypracoval Zdeněk Pštross spolu s Josefem Fantou. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 25. září 1918. Podle dobového letáku se jednalo o jedinečné muzeum šatních spínadel na celém světě. K vidění byly šatní spínadla všech dob a všech národů. Otevřeno bylo vždy v neděli od 9:00 do 12:00 hod. Vstup byl volný.[5]
  3. ↑ Stavba je ve stylu puristické klasicizující pozdní secese.[8] Během 2. světové války zabral budovu gymnázia nově vzniklý úřad vládního prezidenta, který řídil Hans Krebs. V současnosti (2017) v budově sídlí pedagogická a přírodovědecká fakulta ústecké univerzity.[8]
  4. ↑ V obci Strašice projektoval za první republiky areál vojenského letního výcvikového tábora (první etapa výstavby areálu proběhla roku 1934). Součástí areálu byla velitelská vila, armádní prodejna, budova štábu, vojenské zátiší a ubikace pro rotmistry.[6] Velitelská vila byl obytný dům pro velitele a jeho zástupce navržený ve stylu umírněného modernismu. Obsahoval dvě bytové jednotky a byl určen jen pro letní využití. V současnosti tato velitelská vila slouží jako hlavní expoziční budova Muzea Středních Brd.[6]
  5. ↑ V obci Strašice projektoval dům č. p. 47 - bývalý hotel Tlustý, který byl dostavěn roku 1936 (v roce 1942 vyhořel) Hotel byl v roce 1949 s nástupem nového poúnorového režimu zkonfiskován, stal se z něj Posádkový dům armády a následně sloužil jako tzv. svobodárna. V současné době je zde provozována restaurace.[6]
  6. ↑ Rohová vila architekta Zdeňka Pštrosse „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni je z roku 1939 (GPS souřadnice: 49°17′44″ s. š., 14°28′12″ v. d.). Vilu si nechal postavit jako svoje reprezentativní rodinné sídlo.[9] Stavba obsahuje prvky moderního klasicismu. Na zaobleném nároží se nachází socha Madony.[10] V osmdesátých letech dvacátého století byla vila spravována městem Bachyně coby nájemný dům a obsahovala tři bytové jednotky. Když se město zbavovalo některých staveb prodejem, přešla vila do soukromých rukou. Nový majitel nechal zhotovit informační desku umístěnou na zaobleném nároží vily.
  7. ↑ Informace v této kapitole ("Chronologický přehled realizací") byly převzaty z pramene[3]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Beroun
  2. ↑ Zdeněk Pštross [online]. isabart [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e PŠTROSS Zdeněk [online]. arch-pavouk.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h Pštross, Zdeněk, 1885 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, s. r. o., 2001. 219 s. ISBN 80-86559-01-7. Kapitola Vršovice, s. 65–66. 
  6. ↑ a b c d e Památky a historie obce Strašice [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Karta autora - Zdeněk Pštross: Stavby autora - 1926 České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Karta stavby - České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ubytování U klášterní zahrady - privat / apartmán / ubytování v soukromí [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ BECHYNĚ [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Pštross Zdeněk [online]. abART [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • SELLNEROVÁ, Alena; PISTORIUS, Miloš. Architekt Zdeněk Pštross, život a tvorba [online]. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2003, 2003 [cit. 2015-05-30]. (Architekti; moderní architektura). S. 92 stran: ilustrace (některé barevné), půdorysy. Národní památkový ústav - online katalog: Odborné knihovny a dokumentační fondy, Studentská práce (Bakalářská práce), Signatury svazku: C3378. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Rokycany-nadrazi.jpg
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Nádraží v Rokycanech, Plzeňský kraj
Strašice, museum.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Muzeum středních Brd v Strašicích
Ústí nad Labem UJEP ped-fa 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta UJEP
Vila.Architekta.Zdenka.Pstrosse.Bechyne.JPG
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Rohová vila Ing. arch. Zdeňka Pštrosse (1885-1939) „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni je z roku 1939. Vilu si nechal postavit jako svoje reprezentativní rodinné sídlo. Stavba obsahuje prvky moderního klasicismu. Na zaobleném nároží se nachází socha Madony. Autor se dokončení stavby nedožil, vila byla hotova jen pár měsíců po jeho smrti.
Slovinská 1, galerie Deset.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Beroun, obchodní akademie.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Beroun. Ulice U Stadionu, obchodní akademie.
Kovane.dvere.vila.Z.P.Bechyne.JPG
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní (z roku 1939) kované vstupní dveře (renovavané) do vily Ing. arch. Zdeňka Pštrosse „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni