Zdeněk Půček

Zdeněk Půček, CSc.
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1976 – 1981
Ministr hutnictví a těžkého průmyslu
Ve funkci:
1974 – 1979
PředchůdceJosef Šimon
NástupceLadislav Gerle
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození16. října 1924
Lozorno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. července 1986 (ve věku 61 let)
Profesepolitik
OceněníŘád práce
Řád Vítězného února
Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Půček, též Zdeněk Puček (16. října 1924[1][2] Lozorno[2][3]30. července 1986[2][1]), byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace, v 70. letech 20. století ministr hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR.

Biografie

V letech 1939–1941 se učil na strojního zámečníka. Později studoval na Vyšší průmyslové škole strojnické v Praze.[3] V roce 1946 se uvádí jako student, bytem Teplice-Šanov.[4] Profesí byl strojním technikem. Byl tehdy kandidátem na členství v KSČ.[5]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl ve věku 21 let zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ (jako nejmladší poslanec[5]). V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[6]

Po ukončení studia na Vyšší průmyslové škole strojnické v Praze pracoval do roku 1948 v aparátu KSČ a byl funkcionářem Svazu české mládeže. V letech 1951–1952 zastával funkci vedoucího odboru Státní plánovací komise, od roku 1952 byl prvním náměstkem předsedy Státní plánovací komise. Od roku 1962 do roku 1963 byl náměstkem Státní plánovací komise. V období let 1963–1965 působil jako ekonomický náměstek Továren na obráběcí stroje a nářadí. Od roku 1965 do roku 1968 byl pak náměstkem ministra těžkého průmyslu. Následně byl po dva roky ředitelem Ústavu technických a ekonomických služeb v Praze. V letech 1970–1974 byl generálním ředitelem SONP Kladno.[3]

Do vysokých státních funkcí se vrátil za normalizace. Ve volbách roku 1976 usedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 47 – Brno-město-severozápad, Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981 .[7][8]

Zastával i vládní posty. Od února 1974 to byla funkce náměstka ministra hutnictví a těžkého průmyslu a od června téhož roku byl i vedoucím československé delegace v stálé komisi RVHP pro hutnictví železa a pro hutnictví neželezných kovů.[3] V prosinci 1974 se sám stal ministrem hutnictví a těžkého průmyslu a funkci zastával až do roku 1979 v druhé a třetí vládě Lubomíra Štrougala.[9][10][11][12][13]

Byl mu udělen Řád Vítězného února, Řád práce, Řád 25. února a další vyznamenání. Zemřel v červenci 1986 ve věku 61 let.[14]

Odkazy

Reference

  1. a b Zdeněk Puček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  2. a b c Půček, Zdeněk, 1924-1986 [online]. knihovna.ntm.cz [cit. 2015-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-23. 
  3. a b c d Nový ministr Zdeněk Půček. Rudé právo. Prosinec 1974, roč. 55, čís. 285, s. 2. Dostupné online. 
  4. Rudé právo, 29. 5. 1946, s. 1.
  5. a b Rudé právo, 26. 5. 1946, s. 4.
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-04]. Dostupné online. 
  8. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-04]. Dostupné online. 
  9. Proletáři všech zemí... [online]. bella-paola.blogspot.com [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  10. Vláda Lubomíra Štrougala III. (11.11.1976-17.06.1981) [online]. vlada.cz [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  11. Vláda Lubomíra Štrougala II. (09.12.1971-11.11.1976) [online]. vlada.cz [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  12. Historie ministerstva průmyslu a obchodu [online]. www.mpo.cz [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  13. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  14. Zemřel soudruh Zdeněk Půček. Rudé právo. Srpen 1986, roč. 66., čís. 179, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“