Zdeněk Pešánek

Zdeněk Pešánek
Zdeněk Pešánek (před r. 1927)
Narození	12. června 1896 Kutná Hora Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. listopadu 1965 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Povolání	sochař, malíř, architekt, výtvarník a teoretik umění
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Pešánek (12. června 1896 Kutná Hora^[1] – 21. listopadu 1965 Praha^[2]) byl český sochař, malíř a architekt, průkopník v oblasti multimediálního kinetického umění. Od roku 1924 byl členem Devětsilu

Život a dílo

Narodil se 12. 6. 1896 v Kutné Hoře. V letech 1914–1917 studoval sochařsko-kamenickou školu v Hořicích u prof. Kociána poté Akademii výtvarných umění v Praze, obor sochařství u Jana Štursy. Soukromě také studoval architekturu. Ve své tvorbě byl zpočátku ovlivněn expresionismem, kubismem poté se přiklonil ke konstruktivismu. Ve 26 letech se začal věnovat svému celoživotnímu dílu a to programu kinetického umění. Vytvořil řadu světelných a světelně kinetických plastik, experimentoval s kinetickým obrazem, s filmem, světelnou reklamou, osvětlením ve spojení s architekturou atd. Je autorem tzv. Barevného klavíru (spolupráce s firmou Petrof a klavíristou Schulhoffem). Klavír umožňoval kombinovanou hru barevných světel, tónů i barevných harmonií. Další jeho známé dílo je fontána Československého lázeňství, jde o světelnou instalaci umístěnou na dně bazénu. Obě díla byla vystavena roku 1937 v československém pavilonu na světové výstavě v Paříži. Teorii kinetismu rozvinul v publikaci Kinetismus (1941).

Dílo

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

• Autoportrét (1921)
• výzdoba Šekového úřadu v Brně (1925)
• Barevný klavír (1928)
• Pomník letectví (1926)
• Sto let elektřiny (1932-1936), soubor čtyř světelně-kinetických plastik vznikl na objednávku Elektrických podniků hl. m. Prahy a byl zamýšlen pro výzdobu Zengerovy transformační stanice.^[3]
• první veřejná kinetická plastika na Transformační stanici Edison (1930)
• Fontána československého lázeňství (1936-1937) byla navržena pro československý pavilon na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937. Dochovaly se plastiky Ležící torzo a Mužské a ženské torzo, které jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze.^[3]
• publikace Kinetismus (1941)

Výstavy

• Mezinárodní výstava umění a techniky v Paříži (1937)
• Sbírky moderního umění (Národní galerie 1996)
• Lanterna Magica (Paříž 2002–2003)
• Umění světla (Karlsruhe)
• Rytmy + pohyb + světlo (Plzeň 2012–2013)
• KINETISMUS: 100 let elektřiny v umění (Praha, Kunsthalle, 2022)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Pešánek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Pešánek
• Zdeněk Pešánek v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Ondřej Menšík – Zdeněk Pešánek, kinetizmus a světelná kinetika (diplomová práce FF MU Brno 2006)
• http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1127:basnik-svtelneho-msta&Itemid=4 Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
• Krátký životopis na www.muzeum-umeni-benesov.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Krátký životopis na www.pre.cz
• (anglicky) Životopis a jeho práce na stránkách Monoskop.org
• Životopis na www.libri.cz Archivováno 3. 7. 2013 na Wayback Machine.
• Zdeněk Pešánek v informačním systému abART
• Kam zmizel Pešánek? pětidílná podcastová série obsahující pátrání po životě a díle umělce Zdeňka Pešánka: v podobě audiopomníku na pomezí fikce a reality uslyšíte odborníky z umělecké praxe společně s fiktivními postavami.