Zdeněk Petr
Zdeněk Petr | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 21. září 1919 Kopřivnice Československo |
Úmrtí | 5. prosince 1994 (ve věku 75 let) Praha Česko |
Žánry | klasická hudba, taneční hudba a scénická hudba |
Povolání | hudební skladatel, klavírista a hudební žurnalista |
Ocenění | Čestné občanství města Kopřivnice (2005) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Petr (21. září 1919 Kopřivnice – 5. prosince 1994 Praha[1]) byl český hudební skladatel, hudební aranžér, hudební režisér a redaktor.
Život
Zdeněk Petr pocházel z rodiny amatérského muzikanta, jeho otec byl amatérský houslista a dirigent. Zdeněk Petr na Karlově Univerzitě vystudoval obor hudební věda a estetika, skladbu studoval soukromě. Po druhé světové válce působil do roku 1947 v orchestru R. A. Dvorského jako hudební aranžér, poté na rok odjel do Spojených států amerických. Po návratu do Československa v roce 1948, kdy se vrátil do Prahy, dlouhodobě spolupracoval s Orchestrem Karla Vlacha a pracoval jako hudební redaktor v Československém rozhlase a ve Státním hudebním nakladatelství. Spolupracoval s Divadlem ABC a Divadlem Rokoko.
Dílo
Orchestrální skladby
- 1970 Scherzino
- 1973 Jarní ukolébavka
- 1984 V městě Kroměříži, tanec na lašské téma
- 1986 Vyletěl sokol
- 1987 Ráz-dva-tři-čtyři, burleska pro orchestr
- 1988 Škádlení
- 1988 Velikonoční pondělí
- Lužánky Valčík, valčík
- Má láska veliká
- Tři duby
Díla pro taneční orchestr
Duchovní hudba
- 1980 Píseň o růži, kantáta pro solistu a orchestr
Divadelní a scénická hudba
Muzikály
Scénická hudba
- Sto dukátů za Juana
- Filozofská historie
Hudební komedie
- 1982 Zlý jelen
Vokální hudba
- 1982 Píseň mysliveckého mládence z komedie Zlý jelen
- 1983 Jaro v Praze, pro tenor a orchestr
- Na Hané, pro sólový ženský hlas a orchestr
- Ptačí písničky, pro sólový hlas a klavír
Sborová hudba
- 1979 Duha, pro smíšený sbor
- 1984 Domov, pro smíšený sbor (verze Ivo Fischer)
- 1988 Fontána, pro smíšený sbor
- Červená, modrá a bílá (slova Ivo Fischer)
Písně
- Ať jdu vzhůru nebo dolů
- Červená aerovka (slova Zbyněk Vavřín)
- Dobrou noc (slova Vladimír Dvořák)
- Jak ten čas letí (slova Ivo Fischer)
- Jak to zní jednoduše
- Londýn
- Máj
- Mateník
- Mokrá štace
- Neplačte už seňorito
- Píseň o dukátech (slova Vladimír Dvořák)
- Píseň pro Kristýnku (slova Vladimír Dvořák)
- Písnička o dvou copech (Číňánek)
- Pojedeme do Lhoty
- Proč mě chce každý mít rád
- Račte vstoupit
- Robinova milostná
- Scherzino
- Sentimentální klavír
- Strašidýlka
- Tanec a píseň dívek
- Ten umí to a ten zas tohle (slova Jan Werich)
- Tři kapři
- Ukolébavka
- Už jsem si vybíral jivu
- Vzkázal mi můj milý
- Z popele chleba mít
- Žena je střed světa
- Zimní den
Filmová hudba
- 1951 píseň Ten umí to a ten zas tohle z Císařův pekař a pekařův císař (hudba filmu Julius Kalaš)
- 1955 Nechte to na mně
- 1960 Pražská romance
Literatura
- Zdeněk Petr: Hudba přítelkyně – padesát let za redakčním, režijním i psacím stolem. (Autobiografie) Jiří Petr, 2003. 234 p. ISBN 80-2391661-0
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Rozhlasové pořady
- Zdeněk Petr: Hudba přítelkyně, čte Luděk Munzar, režie Vlado Rusko, 2011
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“