Zdeněk Pololáník

Zdeněk Pololáník
Základní informace
Narození25. října 1935 (88 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, dodekafonie, scénická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, hudební pedagog a dirigent
Nástrojevarhany
OceněníCena Jihomoravského kraje (2005)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Pololáník (* 25. října 1935 Brno) je český hudební skladatel, varhaník a pedagog působící v Ostrovačicích. Jeho tvorba zahrnuje kromě skladeb pro koncertní provozování a hudby filmové, televizní a scénické také duchovní hudbu, psanou k praktickým liturgickým účelům.

Život

Na brněnské konzervatoři studoval varhany u Josefa Černockého a skladbu u Františka Suchého. Po absolutoriu konzervatoře v roce 1957 pokračoval ve studiu skladby na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera. Po absolutoriu v roce 1962[1] se věnuje skladbě jako svobodnému povolání. Je autorem více než 700 děl, z toho cca 400 kompozic tvoří filmová, televizní a scénická hudba. Pedagogicky působil na JAMU. V roce 2005, u příležitosti jeho 70. narozenin, byl po něm pojmenován Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, jehož dramaturgyní je Irena Chřibková.

Po roce 1989 působil jako varhaník v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla a založil na JAMU oddělení duchovní hudby. Jeho skladby se stále hrají nejen v pětadvaceti zemích Evropy, ale i v Japonsku, Spojených státech amerických, Rusku, či na Novém Zélandu.

V roce 2001 byl na Velehradě oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje, v roce 2007 mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla. Obec Ostrovačice mu udělila čestné občanství. [2]

Bibliografie (výběr)

  • SMOLKA, Jaroslav a kol.: In: Malá encyklopedie hudby. Editio Supraphon Praha, 1983.
  • VYSLOUŽIL, Jiří. In: Hudební slovník pro každého II. Vizovice, 2001.
  • BENEŠ, Jiří. Zdeněk Pololáník oslavil jubileum. Harmonie, Praha, 2006, č. 5.
  • SALÁKOVÁ, Leona. Na ohlížení není čas. Cantus, Praha, 2007, č. 1.
  • PTÁČEK, Ondřej. Komponovat duchovní hudbu je pro mne přirozené a nutné. Katolický týdeník, 2000, č. 50.
  • PTÁČEK, Ondřej. Chrámová hudba nesmí rozptylovat. Katolický týdeník, 2001, č. 26–27.
  • KITTNAROVÁ, Olga. Pestrá paleta Zdeňka Pololáníka. Harmonie, Praha, 2001, č. 5.
  • VLKOVÁ, Ludmila. Koncert z tvorby Zdeňka Pololáníka. Opus musicum, Brno, 1996, č. 1
  • FRYDRYCH, Karol. Dá sa byť celý život iba skladateľom? Kultúra, Bratislava, 2007, č. 16.
  • FRYDRYCH, Karol. Dá se být celý život jen skladatelem? Psalterium, Praha, 2007, č. 6. Hlasy národa, Voices of the nation (Měsíčník české misie v Chicagu) , USA-Chicago, 2008, č. 11.
  • MAREK, Jan. Životní jubileum Zdeňka Pololáníka. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2005, č. 5.
  • FRYDRYCH, Karol. IV. Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2008, roč. 16, č. 5, s. 6–9.
  • FRYDRYCH, Karol. Koncert z mimořádných skladeb Zdeňka Pololáníka. Opus musicum, Brno, 2009, roč. 41, č. 3, s. 56–57. 
  • FRYDRYCH, Karol. Křížová cesta Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2010, roč. 18, č. 2, s. 11–12.
  • FRYDRYCH, Karol. Koncert k jubileu Zdeňka Pololáníka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2010, roč. 18, č. 5, s. 5–6.
  • FRYDRYCH, Karol. Čas radosti, veselosti Zdeňka Pololáníka. Cantus: magazín pro sborové umění, Praha, 2012, roč. XXIII, č. 1, s. 46.
  • FRYDRYCH, Karol. Zdeněk Pololáník jubilující (* 1935). Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2015, roč. 23, č. 4, s. 3–5. ISSN 2336-5374.
  • KUDRNA, Jiří. Zdeněk Pololáník – Musica Sacra. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, 2015. Vedoucí bakalářské práce: František Vaníček.
  • FRYDRYCH, Karol. Zdeněk Pololáník – vitální hudební skladatel. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2020, roč. 28, č. 3, s. 9–12. ISSN 2336-5374.
  • REDAKCE. Rozhovor s varhaníky – spoluautory edice Varhanní preludia: Zdeněk Pololáník. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2022, roč. 30, č. 2–3, s. 2–6. ISSN 2336-5374.

Diskografie (výběr)

  • Pololáník-Dvořák. Brněnský filharmonický sbor. Antiphona 1996.
  • Gloria in excelsis. Kantiléna. Panton 1994.

Literární dílo (výběr)

Hudební dílo (výběr)

  • Žert (1968) – hudba k filmu
  • Střepy pro Evu (1978) – hudba k filmu
  • Opera ve vinici (1981) – hudba k filmu
  • Neúplné zatmění (1982) – hudba k filmu
  • Katapult (1983) – hudba k filmu
  • Prodloužený čas (1984) – hudba k filmu
  • Lev s bílou hřívou (1986) – hudba k filmu
  • Před tvou tváří – námět písně č. 322 z Kancionálu (text Jan Jiří Vícha)
  • Člověk proti zkáze (1989) – hudba k filmu
  • Nikola šuhaj, loupežník (1977) – hudba k TV inscenaci
  • Synové a dcery Jakuba skláře (1985) – hudba k TV seriálu
  • Gottwald (1986) – hudba k seriálu
  • Chtěla bych ten strom (1989) – hudba k TV inscenaci
  • Zbabělec (1990) – hudba k TV inscenaci
  • Návrat do cizí země (1991) – hudba k TV inscenaci
  • Silák Hungerfield (1975) – opera
  • Mladá garda (1975) – muzikál
  • Slavnost na Stříbrné hoře (1977) – muzikál
  • Holátka (1982) – muzikál
  • Mechanismus (1964) – balet
  • Popelka (1966) – balet
  • Pierot (1976) – balet
  • Sněhová královna (1978) – balet
  • Paní mezi stíny (1984) – balet
  • Šír haš-šírím (1970) – oratorium
  • Popelka nazaretská (1991) – oratorium
  • Napřed je třeba unést kříž (1992) – oratorium
  • Bůh je láska (1993) – oratorium
  • Missa solemnis (2001) – mše
  • Te Deum (1991)
  • Ave Maria (1995)
  • Divotvůrkyni Moravy (2003) – minioratorium – premiéra 1. listopadu 2014 v Žarošicích, Collegium musicale bonum
  • Toccata pro kontrabas, 2 harfy, cembalo, klavír, žestě a bicí (1959)
  • 2. symfonie pro 11 dechových nástrojů (1962)
  • 3. symfonie pro varhany a orchestr bicích nástrojů (1962)
  • 4. symfonie (1963)
  • 5. symfonie (1969)
  • Musica spingenta I-III. (1961–1962)
  • Musica concisa (1963)
  • Stabat Mater speciosa (2019)

Reference

  1. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 158. 
  2. ↑ Zdeněk Pololáník oslaví v říjnu 2010 životní jubileum [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • FRYDRYCH, Karol. Minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka zaznělo v premiéře. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Občanské sdružení Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 2015, č. 24, s. 120-127.
  • FRYDRYCH, Karol. Premiéra minioratoria Divotvůrkyně Moravy Zdeňka Pololáníka. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2014, roč. XVI., č. 11, s. 14.
  • FRYDRYCH, Karol. Příspěvek k hudební kultuře Žarošic: skladby věnované Žarošicím. Vlastivědný věstník moravský, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2014, roč. 66, č. 3, s. 306-308. ISSN 0323-2581.
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“