Zdeněk Prosek
Zdeněk Prosek | |
---|---|
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 3. června 2006 – 3. června 2010 | |
7. primátor statutárního města Plzně | |
Ve funkci: 5. prosince 1994 – 25. listopadu 1998 | |
Předchůdce | Zdeněk Mraček |
Nástupce | Jiří Šneberger |
Zastupitel města Plzně (v letech 1990–1994 také náměstek primátora) | |
Ve funkci: 19. listopadu 1990 – 19. listopadu 1998 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Občanské fórum Občanská demokratická strana (1991–2013) |
Narození | 23. listopadu 1950 (72 let) Plzeň Československo |
Profese | politik a technik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Prosek (* 23. listopadu 1950 Plzeň) je český politik, bývalý člen ODS, v 90. letech 20. století primátor Plzně, v letech 2006-2010 poslanec Poslanecké sněmovny.
Biografie
Dětství strávil v Bratislavě a Karlových Varech, protože jeho otec tam pracoval jako urbanista. Maturitu složil na střední škole stavební. Pak studoval na stavební a ekonomické vysoké škole, ale nedokončil ji. Následně působil jako technik u stavební firmy a pak jako vedoucí investiční výstavby v zemědělském družstvu.[1]
Během sametové revoluce spoluzakládal Občanské fórum v Plzni.[1]
V roce 1990 se stal náměstkem primátora Plzně pro oblast ekonomického a technického rozvoje.[1] V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Plzeň za ODS.[2] V prosinci 1994 se stal primátorem města Plzně za koalici ODS, ODA a křesťanské strany.[3][4] Za jeho funkčního období došlo ke vzniku a výstavbě průmyslové zóny Borská pole.[1] Dne 1. září 1997 zahajoval spolu s místopředsedou Masarykova demokratického hnutí v mázhauzu Plzeňské radnice na Náměstí Republiky rozsáhlou a úspěšnou výstavu k 60. výročí úmrtí T.G. Masaryka, na jejímž uspořádání se významně podílel. Jeho pozice v čele plzeňské radnice ale nebyla jistá. Již v polovině prosince 1996 se v tisku objevily zprávy o jeho možném odvolání. Důvodem mělo být to, že se mu nepodařilo z městské rady vytvořit akceschopný orgán. Prosek to odmítal, zároveň zprávy o jeho konci na postu primátora dementovala oblastní rada ODS a žádná politická strana jeho rezignaci oficiálně nepožadovala.[5] Spory uvnitř plzeňské ODS ale naplno propukly v roce 1998. Počátkem září 1998 Prosek oznámil, že nebude v nadcházejících komunálních volbách na podzim 1998 kandidovat. Důvodem měla být malá podpora od oblastní rady ODS, která ho nechtěla umístit na přední pozici kandidátní listiny a tak mu zajistit zvolení do zastupitelstva. Část plzeňské ODS Proskovi vyčítala autoritativní řízení a malou loajalitu vůči Václavu Klausovi. Sám Václav Klaus ale Proska podpořil. Názor strany ale nezměnil a Prosek tak ve volbách nekandidoval a své působení na primátorském postu po čtyřech letech ukončil.[6][7]
Pak po dobu osmi let pracoval jako personální ředitel ve firmě Škoda STEEL, kde se podílel na projektu restrukturalizace firmy.[1]
V senátních volbách roku 2002 neúspěšně kandidoval za ODS do horní komory ve volebním obvodu Plzeň-město, když ho v druhém kole drtivě porazil MUDr. Richard Sequens, nestraník kandidovaný US-DEU.[8][9]
Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Plzeňský kraj).[10] Působil jako člen ústavněprávního výboru a hospodářského výboru. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2010.[11] Poslanecký mandát v roce 2010 neobhajoval.[12]
V srpnu 2013 se rozhodl vystoupit z ODS. Mezi důvody tohoto kroku zmínil odklon strany od původního programu nebo absenci vnitrostranické diskuze. Uvítal by rovněž návrat Václava Klause do politiky.[13]
Reference
- ↑ a b c d e ŽIVOTOPIS [online]. zdenek-prosek.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08.
- ↑ Počet obyvatel: 162 759 Osoba: Zdeněk Prosek [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 553.
- ↑ Usnesení Zastupitelstva města Plzně, Číslo jednání: 1, Datum konání ZMP:5.12.1994 [online]. Statutární město Plzeň, 1994 [cit. 2015-03-08]. Dostupné online.
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 560.
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 565.
- ↑ Usnesení Zastupitelstva města Plzně, Číslo jednání: 1, Datum konání ZMP:25.11.1998 [online]. Statutární město Plzeň, 1998 [cit. 2015-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 25.10. - 26.10.2002
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 577.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Prosek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Volby 2010
- ↑ Bývalý primátor Plzně Zdeněk Prosek odešel z ODS, kterou spoluzakládal [online]. iDNES.cz, 2013-08-25 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“