Zdeněk Rossmann

Zdeněk Rossmann
Narození3. září 1905
Slezská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. listopadu 1984 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materBauhaus
Povoláníarchitekt, návrhář písma, grafik, fotograf, vysokoškolský učitel, scénograf, designér, typograf, kurátor, muzeolog, publicista a učitel
Manžel(ka)Marie Rossmanová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Rossmann (3. září 1905 Slezská Ostrava[1]8. listopadu 1984 Praha) byl český modernistický architekt, scénograf, fotograf, designér a pedagog.

Život

Narodil se 3. září 1905 ve Slezské Ostravě - Zámostí v rodině stavitele Karla Rossmanna (1874–1930) a jeho manželky Aloisie Vlasty, rozené Wolfové (1882–1974).[1] Byl nejstarším dítětem, měl sestru Libuši (nar. 1906) a bratra Miloše (nar. 1908). V roce 1916 začal navštěvovat Českou zemskou vyšší reálku v Moravské Ostravě. V září 1922 musel vykonat opravnou zkoušku z němčiny a přešel na Zemskou vyšší reálku do Prostějova, kde 25. června 1923 maturoval.[2]

V září 1923 se zapsal do prvního ročníku architektury na České vysoké škole technické v Brně. Jeho učiteli byli František Nachtikal, Miloslav Pelíšek, Karel Šimůnek, Emil Králík, Jaroslav Matějka, Jaroslav Král, Vladimír Fischer, Antonín Nedoma, František Píšek, Jiří Kroha, Ladislav Záruba a další. Dne 19. prosince 1925 složil první státní zkoušku z architektury a pozemního stavitelství. Dne 7. října 1927 se zapsal do pátého ročníku studia, ale tento ročník již nedokončil, pravděpodobně proto, že už v té době měl řadu zakázek z oboru grafické úpravy tiskovin a scénografie.[2]

Během studia se seznámil s několika levicovými intelektuály: Jiřím Mahenem, Bedřichem Václavkem, Františkem Halasem, Artušem Černíkem a dalšími. Stál u založení Brněnského Devětsilu. První pokus o jeho založení dne 15. prosince 1923 nebyl úřady uznán, podruhé byl založen dne 23. března 1924 v Dělnickém domě. Pro brněnský Devětsil i pro další levicové spolky a organizace Rossmann vytvářel a upravoval plakáty, letáky, pozvánky a časopisy (Disk, Pásmo, Šlehy, fronta, edice Avion a další). V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Československa.

V roce 1927 navrhl pro brněnskou Redutu ve spolupráci s Bedřichem Rozehnalem svou první scénografii pro představení Edmonda Konráda Komedie v kostce.

Poté, co nedokončil studia architektury, pracoval pro reklamní oddělení Výstavy soudobé kultury v Československu (výstava proběhla ve dnech 26. května - 30. září 1929). Krátce pracoval v ateliéru architekta Bohuslava Fuchse a v továrně na nábytek S.B.S. Jana Vaňka.

Nadále spolupracoval s Redutou a také s brněnským studentským ochotnickým spolkem Akademická scéna. Zde poznal Marii Doleželovou (1909-1983), studentku fotografie na Škole uměleckých řemesel, svou partnerku a později manželku.

V roce 1929 vytvořil plakát a katalog k výstavě Civilisovaná žena : jak se má kultivovaná žena oblékati = Zivilisierte Frau : wie sich eine kultivierte Frau ankleiden soll, Brno, 1929/1930.

Dne 18. října 1929 byla v Praze založena Levá fronta a Zdeněk Rossmann i Marie Doleželová byli jejími členy. Dne 27. května 1930 byla založena její brněnská pobočka.

V říjnu 1930 nastoupil šestiměsíční vojenskou službu, byl ale ze zdravotních důvodů propuštěn. Na přelomu roku 1930 a 1931 odjel do Desavy studovat na Bauhaus (přesné datum není známo), kde v té době již studovala jeho přítelkyně Marie Doleželová. Na jaře 1931 byli radikálně levicoví studenti z Bauhausu vyloučeni.[3] V květnu 1931 tedy Doleželová a Rossmann odjeli z Desavy do Paříže, kde hledali práci. To se jim nepodařilo a proto se vrátili do Brna. Marie Doleželová publikovala své fotografie z Paříže v časopisu Index.[4][5]

V září 1931 nastoupil Zdeněk Rossmann jako učitel typografie a reklamy na Učňovských školách v Bratislavě a na Škole uměleckých řemesel tamtéž.

V květnu 1933 začal spolupracovat na expozici v Památníku Tomáše Bati. Navrhl expozice, plakáty a katalogy řady výstav v Bratislavě i jinde.

Ke dni 1. ledna 1939 byl vypovězen ze Slovenska a v únoru 1939 nastoupil jako profesor na Školu uměleckých řemesel v Brně.

V roce 1942 během letních prázdnin na chatě u Dalešic se manželé Rossmannovi pokoušeli poskytnout pomoc parašutistovi Františku Pospíšilovi. Na základě udání byli na jaře 1943 zatčeni Gestapem, vyslýcháni a do konce války byli vězněni v koncentračních táborech. Zdeněk Rossmann byl v koncentračním táboře Mauthausen (s označením "návrat nežádoucí"), kde se zapojil do odbojové aktivity a jeho spoluvězni byli například Antonín Novotný nebo Simon Wiesenthal. Marie Rossmannová byla vězněna v koncentračním táboře Neubrandenburg (pobočka KT Ravensbrück).[2]

Po návratu do Prahy v květnu 1945 byl Rossmann spolu s Františkem Halasem zaměstnán v informačním odboru ministerstva informací a osvěty. Dne 6. ledna 1946 byl jmenován generálním ředitelem nakladatelství Orbis. Současně se podílel na tvorbě volebních a propagandistických plakátů Komunistické strany Československa. V říjnu 1948 byl zatčen a vyšetřován Státní bezpečností na základě udání konfidentky StB Věry Hložkové. Byl vyloučen z komunistické strany a zbaven funkce ředitele nakladatelství. Po několikadenní vyšetřovací vazbě byl ale propuštěn na svobodu a jako výtvarník ve svobodném povolání se věnoval instalacím výstav a muzejních expozic, scénografii a typografii.[2]

Ve školním roce 1966-1967 vyučoval grafickou úpravu a tisk na FAMU, v letech 1967-1969 muzeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

Zemřel dne 8. listopadu 1984 v Praze.[2]

Rodinný život

Dne 24. října 1931 uzavřeli Marie Doleželová a Zdeněk Rossmann sňatek, 4. ledna 1933 se manželům narodil syn Pavel, 29. dubna 1940 se jim narodila dcera Jana.[2]

Dílo

Počátky jeho tvorby jsou spojeny s poetismem Devětsilu. Ten ale od jara 1927 opustil a věnoval se politicky orientovanému sociologismu a funkcionalismu.[3]

Typografie (výběr)

  • Fronta : mezinárodní sborník soudobé aktivity : věda, umění, technika, literatura, sociologie, moderní život, redakce Fr. Halas, Vl. Průša, Zd. Rossmann, B. Václavek, Brno : Édition Fronta, 1927, 203 stran
  • Výstava moderního bydlení Nový dům v rámci výstavy soudobé kultury Českoslov. republiky v Brně 1928, pod protektorátem Svazu čs. díla odbor Brno ; redakce Zd. Rossmann, B. Václavek, Brno : Fr. Uherka : Č. Ruller, 1928, 96 s.
  • Civilisovaná žena : jak se má kultivovaná žena oblékati = Zivilisierte Frau : wie sich eine kultivierte Frau ankleiden soll, Božena Rothmayerová-Horneková, Jan Vaněk, Zdeněk Rossmann, Brno : Jan Vaněk, 1929, 95 s.
  • karl marilaun: evropan adolf loos - učitel nové architektury, bydlení a života, překlad: Jaroslava Václavková, Brno : Jan Vaněk, 1929
  • Architekt Bohuslav Fuchs, 1919–1929 : přehled architektovy tvorby za 10 let = Überblick seines architektonischen Schaffens innerhalb 10 Jahren = résumé de sa création architectonique pendant 10 ans, Bâle : Praha : Service des pays, 1930
  • časopis Stavitel,
  • Poslední cesta TGM, uspořádali Zdeněk Rossmann a Vladimír Rýpar ; fotografie: Karel Hájek, Praha : Orbis, 1947, 73 nečíslovaných stran
  • Lenin v obrazech, uspořádali: Zdeněk Rossmann a Vladimír Rýpar ; text napsal Vlastimil Borek, obrazová část: Fotografové a výtvarníci SSSR, Praha : Orbis, 1947, 17 nečíslovaných stran,
  • padesátá léta: katalogy a plakáty pro Národní galerii v Praze,
  • Vilém Mucha: První celostátní spartakiáda 1955 - věcí všeho pracujícího lidu Československa, Praha : Oddělení propagace a agitace SVTVS, 1955
  • Karel Plicka, Emanuel Poche: 7 procházek Prahou : fotografický průvodce městem, Praha : Orbis, 1966

Scénografie

První Rossmannovou scénografií byla v roce 1927 inscenace Edmonda Konráda Komedie v kostce v brněnské Redutě ve spolupráci s Bedřichem Rozehnalem a s režisérem Vladimírem Šimáčkem. Rossmann s Mahenem se zasloužili o to, že do Brna byli pozváni režiséři Jindřich Honzl a Emil František Burian. Pro jejich představení pak vytvořil řadu scén.

Po roce 1945 navrhl řadu scénografií pro Národní divadlo v Praze, například Bratři Mrštíkové, úprava Emil František Burian: Maryša, Národní divadlo v Praze 1945, obnovená premiéra 1960.[6] Za představení Bedřich Smetana: Dvě vdovy, režie Rudolf Málek, v brněnském Divadle Na hradbách obdržel Cenu Divadelní žatvy.

Instalace výstav a muzeí

Od roku 1928 pracoval pro propagační oddělení Výstavy soudobé kultury v Československu, pro kterou navrhoval instalace, plakáty, upravoval katalogy a pozvánky. Nejznámější z výstav byly Výstava moderního bydlení Nový dům (1928), Civilisovaná žena : jak se má kultivovaná žena oblékati = Zivilisierte Frau : wie sich eine kultivierte Frau ankleiden soll (1929), Výstava moderního obchodu (1929) a další.

V roce 1933 navrhl instalaci expozice v Památníku Tomáše Bati ve Zlíně

Po roce 1945 instaloval řadu výstav v Národním muzeu v Praze, Národní galerii a dalších muzeích a památnících v Čechách na Moravě i na Slovensku. Navrhl expozice o díle Bedřicha Smetany v Praze, Litomyšli a Göteborgu, instalaci Muzea Mistra Jana Husa v Kostnici. Vedle toho instaloval také propagandistické výstavy, např. Nová Čína, Praha a Bratislava, 1950 nebo Lid a krása, U Hybernů, Praha 1960.

V roce 1958 byl jmenován do funkce náměstka generálního komisaře a jako hlavní architekt výstavy československé expozice na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu. Za tuto práci obdržel Čestný diplom mezinárodní jury EXPO '58 a Vyznamenání za vynikající práci.

Své poslední muzejní instalace provedl v sedmdesátých a osmdesátých letech pro Státní židovské muzeum a Památník Terezín,[2]

Architektura

Památník československým obětem KT Mauthausen

Výstavy

Individuální

  • 1983 - Zdeněk Rossmann: Typografie, Divadelní scénografie, Muzeologie, Galerie U Řečických, Praha, 25. října - 27. listopadu 1983, katalog[9]
  • 2015 - Zdeněk Rossmann: Horizonty modernismu, Moravská galerie - Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno, 15. květen - 13. září 2015[10]

Skupinové

  • Československé jevištní výtvarnictví 1914-1959, 5a Bienal de São Paulo, Brazílie
  • The Czech Avant-Garde Book, The Art Institute of Chicago, Ryerson & Burnham Libraries, 28. ledna 2014 – 7. dubna 2014 [11]

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava
  2. a b c d e f g SYLVESTROVÁ, Marta. Životopisný přehled. In: MATULOVÁ, Jitka. Zdeněk Rossmann : horizonty modernismu. Brno: Moravská galerie v Brně, 2015. ISBN 978-80-7027-284-8. S. 201–241.
  3. a b TOMAN, Jindřich. Zdeněk Rossmann a jeho čtení modernismu. In: Jitka Ciampi Matulová. Zdeněk Rossmann : horizonty modernismu. Brno: Moravská galerie, 2015. ISBN 978-80-7027-284-8. Kapitola Politická čtení, s. 20.
  4. ROSSMANNOVÁ, Marie. Motivy z Paříže. Index. 1932, roč. 4, čís. 1, s. 18. 
  5. ROSSMANNOVÁ, Marie. Motivy z Paříže. Index. 1932, roč. 4, čís. 5, s. 50. 
  6. Zdeněk Rossmann v databázi Archivu Národního divadla
  7. ROSSMANN, Zdeněk. Návrh dělnické buňky. fronta. 1926. Obr. 146 a 147. 
  8. ROSSMANN, Zdeněk; ZRALÝ, Václav. Soutěžní návrh na obytné domy družstva Včela v Praze. nová bratislava 1. 1931, čís. 2, s. 34. 
  9. PECHOVÁ, Oliva. Zdeněk Rossmann : typografie, divadelní scénografie, muzeologie. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  10. Horizonty modernismu – Zdeněk Rossmann (1905-1984). www.moravska-galerie.cz [online]. Moravská galerie v Brně [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-18. 
  11. The Czech Avant-Garde Book | The Art Institute of Chicago. archive.artic.edu [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • TOMAN, Jindřich; SYLVESTROVÁ, Marta, a kol: Karel Císař, Ľubomír Longauer, Helena Maňasová Hradská, Sonia de Puineuf, Pavel Rossmann, Markéta Svobodová, David Valůšek. Zdeněk Rossmann: Horizonty modernismu. Brno: Moravská galerie, 2015. 256 s. ISBN 978-80-7027-284-8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak monument Mauthausen 1239.JPG
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník československým vězňům v koncentračním táboře v Mauthausenu od bývalého mauthausenského vězně sochaře Antonína Nykla.