Zdeněk Smetana

Zdeněk Smetana
Narození26. července 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. února 2016 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Bubenečský hřbitov Na Skalce
Povoláníscenárista, ilustrátor, animátor, malíř, režisér, filmový režisér, grafický designér, učitel a grafik
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob výtvarníka Zdeňka Smetany, hřbitov v pražské Bubenči

Zdeněk Smetana (26. července 1925[1] Praha – 25. února 2016 Praha[2]) byl český výtvarník, animátor a režisér animovaného filmu.

Život a dílo

Pocházel z úřednické rodiny. Před totálním nasazením během druhé světové války byl uchráněn díky přímluvě svého profesora, který mu zařídil práci v rytecké dílně. Po válce začal studovat výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě  u profesora Kužela a osobité míchání barev pochytil u pana Moučky. Po prvním roce se však rozhodl vyzkoušet kariéru v rozvíjejícím se studiu Bratři v triku. Na základě svých kreseb se svérázným grafickým projevem byl Jiřím Trnkou přijat. Animovaný film se tak stal jeho celoživotní náplní.

Po výtvarné stránce byl samouk, kreslil a maloval od dětství, praxi získal v rytecké dílně. Ve studiu začínal jako každý - od kolorování a fázování. S přibývajícími zkušenostmi se vyšvihl na excelentního animátora a později na samostatného režiséra. Animační studio se vedle programových filmů zabývalo i tvorbou propagačních a agitačních snímků, a právě na takových s režií začínal: Půjde to (1950), Dostihy (1956), OP Prostějov (1959) a jiné. V nich rovněž mohl uplatnit svůj charakteristický výtvarný projev expresivní perokresby.

Od počátku šedesátých let vyvíjel bohatou uměleckou činnost (animátor, výtvarník, scenárista a režisér v jedné osobě). V roce 1963 vytvořil satirickou grotesku Romanetto a o rok později kromě filmů reklamních vyprodukoval i sedm dalších – Věnec, V pravé dopoledne, Láhev a svět, Krvelačné šelmy, Halali, Deštník, Brejle. Následovala nespočetná řada dalších filmů a seriálů, jak pro dospělé, tak pro diváka dětského. Od roku 1968 se Zdeněk Smetana zařadil mezi autory televizních večerníčků první sérií Pohádek z mechu a kapradí (1968), Rákosníčkem (1975), Brundibáry (1980), Malou čarodějnicí (1984), Kubulou a Kubou Kubikulou (1986), výtvarně doprovodil večerníčky Štaflíka a Špagetku (1969 – režie V. Bedřich), Radovanovy radovánky (1989 – režie Z. Bártová) a O skřítku Racochejlovi (1997 – režie J. P. Miška). V průběhu své kreslířské tvorby si odběhl i k loutkovým filmům – Čára a Já (1974) a Strašení čmeláků (1977), nebo poloplastickým na motivy hravě erotických „poudaček“ J. Š. KubínaVoda čerstvosti (1966 – první perníkový film výtvarnice H. Horálkové – veškeré fáze a části figur jsou upečené z perníku), Všehochlup (1978 – vyšívaný film výtv. Z. Bártová) a Drátovat, flikovat! (1980 – natočeno ve stylu lidových maleb na sklo). Za své filmy získal na padesát domácích i zahraničních ocenění. V roce 1979 byl jeho film Konec krychle Britskou filmovou akademií označen za nejlepší evropský film roku.

Výtvarně doprovodil i několik hraných filmů – seriál Klapzubova jedenáctka (1967), Jak dostat tatínka do polepšovny (1978).

Bibliografie

Vedle své filmové tvorby se průběžně věnoval i volné grafice a knižní ilustraci. S jeho expresivní šrafovanou kresbou se lze setkat v titulech:

  • Čtvrtek Václav: Pohádky z mechu a kapradí, 1970
  • Čtvrtek Václav: Jak Křemílek s Vochomůrkou pekli kaštany, 1971
  • Bieblová Marie: Sluneční děti, 1972
  • Čtvrtek Václav: Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky, 1974
  • Smetana Zdeněk – Zinnerová Markéta: Hehe a Chichi, dva ušatí kamarádi, 1974
  • Čtvrtek Václav: Čtyři breberkos, 1977
  • Čtvrtek Václav: Pohádka o myslivci a víle
  • Družkov Jurij Michajlovič: Čárytužka a Bambula Krambambula, 1982
  • Družkov Jurij Michajlovič: Lupiči a Čárytužka. 1982
  • Preussler Otfried: Pumphut und der Bettelkinder, 1982
  • Pogodin Radij Petrovič: Ferdík a Bertík, 1983
  • Český jazyk pro 4. ročník, 1983
  • Poledňáková Marie: Jak vytrhnout velrybě stoličku, 1983
  • Kincl Jaromír: Jak Rákosníček chytal hejly, 1987
  • Faltus Jiří: Kabát do zelí, 1989
  • Sirůčková Marie: Zlatý klíček, 1991
  • Munková Alena: Štaflík a Špagetka staví dům, 1991
  • Preussler Otfried: Malá čarodějnice, 1993
  • Smetana Zdeněk: Rákosníček, 1994
  • Svěrák Zdeněk: Radovanovy radovánky, 1994
  • Smetana Zdeněk: Křemílek a Vochomůrka, 1994
  • Šaloun Emil: Vodník Žblabuňka, 1995
  • Šaloun Emil: Pohádky na celý týden, 1995
  • Šaloun Emil: O víle Plavuňce, 1995
  • Kincl Jaromír: Rákosníček a hvězdy, 1996
  • Gálová Irena: Zrcadélko ježibabky Čambuchy, 1997
  • Preussler Otfried: Vodníček, 1997
  • Šaloun Emil: Vodník Racochejl, 1998
  • Kincl Jaromír: Rákosníček a rybník, 1998
  • Kincl Jaromír: Rákosníček a počasí, 1999
  • Vančura Vladislav: Kubula a Kuba Kubikula, 1999
  • Munkovi Alena a Jiří: Štaflík a Špagetka, 2000
  • Munkovi Alena a Jiří: Nová dobrodružství Štaflíka a Špagetky, 2004
  • Bobková Martina: Divokraj, 2004
  • Přádná Petra: Anglicky s malou čarodějnicí, 2004
  • Rákosníček pracovní sešit pro předškoláky, 2005
  • Čtvrtek Václav: Veselá knížka Křemílka a Vochomůrky, 2006
  • Kovaříková Zuzana: Pranostiky – Rokem krok za krokem, 2006
  • Smetana Zdeněk: Vochomůrka, 2007
  • Smetana Zdeněk: Křemílek, 2007
  • Svěrák Zdeněk: Radovanovy radovánky 1, 2, 2008

Zdeněk Smetana v sobě spojoval hned několik filmařských a výtvarných oborů. Na dotaz, co z toho měl nejraději, čím se cítí být nejvíce, kdysi jednoznačně odpověděl, že animátorem. Jeho tanec Ďábla s vodním odrazem Evy v rytmu rock and rollu ze Stvoření světa (1957) je dodnes předváděn jako příklad výjimečné kreslené animace i ve Spojených státech.[zdroj?!]

Během slavnostního zahájení Anifilmu 2014 získal cenu za celoživotní dílo.[3]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. a b Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 29.
  2. ČTK. Zemřel autor večerníčkových postav Zdeněk Smetana. České noviny [online]. 2016-02-25 [cit. 2016-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-26. 
  3. ČTK: Tvůrce Rákosníčka Zdeněk Smetana dostal cenu za celoživotní dílo. iDNES.cz 7. května 2014. Dostupné online.
  4. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1980/4/30/2.png

Literatura

  • VAŠÍČKOVÁ, Pavlína. Zdeněk Smetana - ilustrátorské dílo. Olomouc, 2016. 80 s. bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ladislav Daniel. Dostupné online. Archivováno 17. 8. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdeněk Smetana-hrob, Hřbitov Bubeneč (04).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Zdeněk Smetana - český ilustrátor.