Zdeněk Vavřík

Zdeněk Vavřík
Rodné jméno	Zdeněk Alois Maria Vavřík
Narození	21. září 1906 Libhošť Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. prosince 1964 (ve věku 58 let) Praha Československo Československo
Povolání	knihovník, básník, prozaik, dramatik, redaktor
Alma mater	Univerzita Karlova
Významná díla	Dobrodružství Marca Pola
Rodiče	Alois Vavřík, Marie Waltrová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Vavřík (21. září 1906, Libhošť^[1] – 29. prosince 1964, Praha) byl moravský knihovník, básník, prozaik, dramatik a novinář, rovněž autor knih pro děti a mládež.^[2]

Pocházel z učitelské rodiny Aloise Vavříka a Marie roz. Waltrové. 21. 3. 1936 se ve Slezské Ostravě oženil s Jarmilou Lipovskou.^[3]

Po maturitě roku 1925 na gymnáziu v Ostravě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale roku 1928 přestoupil na Filozofickou fakultu, kterou absolvoval roku 1932. Zároveň vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze a pak pracoval jako knihovník v Ostravě, Opavě a v Pardubicích.

Od roku 1941 byl dramaturgem činohry pardubického Východočeského divadla. Roku 1944 byl totálně nasazen v továrně na výbušniny Explosia v Semtíně. Po skončení války se k práci knihovníka v Pardubicích vrátil a vykonával jí až do roku 1955. Pak byl až do své smrti redaktorem Literárních novin.^[4] V roce 2021 byla u příležitosti 115. výročí narození Zdeňka Vavříka přejmenována místní knihovna v jeho rodišti (nyní Knihovna Zdeňka Vavříka v Libhošti), její součástí je expozice o životě a díle spisovatele.

Debutoval roku 1919 fejetonem v Ostravském večerníku. V různých novinách a časopisech publikoval své verše a divadelní i literární kritiky. Již od studentských let se aktivně účastnil kulturního života a pokračoval v tom ve všech svých působištích. Jeho první vydanou knihou byla roku 1929 sbírka teskných básní Elegie, napsaná pod vlivem teorie čisté poezie (la poésie pure) Henryho Brémonda a zaměřená na zvukové hodnoty slov. Později se věnoval se také milostným veršům i aktuální politické situaci (německá okupace). Většího ocenění se dočkaly jeho práce pro mládež, založené na adaptacích starších předloh. Bohaté zkušenosti z vlastní profese promítl do úvah soustředěných v Knihovníkově zápisníku, vycházejícím v letech 1940–1942. Psal také divadelní i rozhlasové hry. Jeho dílo doplňuje novinářská činnost a překlady z francouzštiny.^[4]

• Elegie (1929) – digitalizovaný dokument (DD)
• Vesnický hřbitov (1930), bibliofilie
• Noci (1932)
• Plakati světlem (1933), bibliofilie
• Jaro (1933)
• Klenba (1936), obsahuje též sbírku Plakati světlem, milostné verše – DD
• Píseň Ostrava (1938) – DD
• Puklý bronz (1939), bibliofilie – DD
• Píseň za pomezí (1939), novoročenka
• Rodná (1940) – DD
• Poesie (1942), básně let 1928–1940 – DD
• Truchlorouška (1945), verše z let 1938–1944 – DD

• Bard (1937), esej, novoročenka k opavským oslavám sedmdesátin Petra Bezruče
• Dobrodružství Marca Pola (1942), adaptace cestopisu Milion od Marca Pola pro mládež – DD
• Kolovrat (1944), pověsti a pohádky z východních Čech s ukázkami dětské lidové poezie
• Čtení o Janu Želivském (1953), mladým čtenářům určené vylíčení životních příběhů husitského radikálního kazatele Jana Želivského – DD
• Ostravice (1956), povídky pro mládež odehrávající u řeky Ostravice – DD
• Dobrodružství Marca Pola (1957), podle jeho Milionu – DD
• Zelená brána (1958), pověsti a kratochvilné historie – DD
• Chlapci a hokej (1961), povídka pro mládež, společně s hokejistou Jiřím Tožičkou

• Casanova (1943)
• Judita (1944)
• Pohádka o dívce holubici (1951)
• Šibal Kacafírek (1957), loutková hra pro děti, roku 1958 přepracováno s titulem Kratochvíle s Kacafírkem
• Stará komedie (1957), burleskní hra, karikující pokrytectví nepřátel všeho nového

• Tři úkoly Martina Kaluse (1955), pro děti
• Bezbožný mnich (1956)
• O Peronikovi (1963), pro děti
• Paní ostrova Lok (1964), pro děti

• Staletí (1940), rozhlasové pásmo – DD
• Knihovníkův zápisník (1946), knižní vydání souboru poznámek, věnovaných českému veřejnému knihovnictví – DD
• Dožínková scéna (1950), pásmo
• Nový zlatý věnec (1967) – antologie české literatury pro mládež z doby mezi dvěma světovými válkami vybrali a uspořádali František Hrubín, Vladimír Kovářík, Eduard Petiška a Zdeněk Vavřík – DD

• 1932 – Alain-René Lesage: Kulhavý ďábel
• 1939 – Claude Aveline: Dvojí smrt Fréderica Belota
• 1942 – Carlo Gozzi: Turandot

• Sběratelé, vydavatelé a zpracovatelé moravských lidových pověstí – Eva Doupalová. Praha. SPN, 1988

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Vavřík
• Zdeněk Vavřík ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Zdeněk Vavřík v Databázi knih