Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Portrét Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic na obraze Bartholomea Sprangera
Portrét Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic na obraze Bartholomea Sprangera
1. kníže z Lobkowicz
Ve funkci:
17. říjen 1623 (17. srpen 1624) – 16. červen 1628
PanovníkFerdinand II.
NástupceVáclav Eusebius Popel z Lobkovic
1. vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
23. září 1624 – 16. červen 1628
PanovníkFerdinand II.
NástupceVáclav Eusebius Popel z Lobkovic
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
6. září 1599 – 16. červen 1628
PanovníkRudolf II., Matyáš, Ferdinand II.
PředchůdceJiří z Martinic
NástupceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠpanělská strana

Narození15. srpna 1568
Úmrtí16. června 1628 (ve věku 59 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLobkowiczká hrobkakapucínském kostele sv. VáclavaRoudnici nad Labem
NárodnostČech
Choť(1603) Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642)
RodičeLadislav II. Popel z Lobkovic (1501–1584)
Johana Berková z Dubé a Lipé (1545–1601)
DětiVáclav Eusebius (1609–1677)
Příbuzníbratr: Ladislav IV. Popel z Lobkowicz (1566–1621)
bratr: Václav Popel z Lobkowicz († 1596)
tchán: Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582)
tchyně: Marie Manrique de Lara y Mendoza (asi 1538–1608)
děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505)
babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520)
vnuk: Ferdinand August z Lobkovic (1655–1715)
strýc: Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569)
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1620 Řád zlatého rouna (č. 341)
CommonsZdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (15. srpna 156816. června 1628 Vídeň[1][2]) byl první kníže z Lobkovic, první vladař domu lobkovického (1624–1628), nejvyšší kancléř (1599–1628), český šlechtic a politik.

Kariéra

Narodil se jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava Popela z Lobkovic. Po studiích na jezuitské akademii při pražském Klementinu u na jezuitské univerzitě v Ingolstadtu podnikl kavalírskou cestu po Evropě, spojenou s několika studijními pobyty v Itálii. Po návratu byl v roce 1591 jmenován říšským dvorským radou a roku 1599 převzal úřad nejvyššího kancléře Království českého, v němž setrval i za dalších panovníků, Matyáše a Ferdinanda II., až do své smrti. U dvora Rudolfa II. náležel ke katolické španělské straně. Odmítl podepsat Majestát, který schvaloval svobodu vyznání podle České konfese. V roce 1619, během stavovského povstání, byl zahrnut mezi osoby, které čeští stavové vypověděli ze země.

Tituly

Do stavu říšských knížat byl povýšen v roce 1623, v následujícím roce obdržel i český knížecí stav a titul vladař domu lobkovického.

Řád zlatého rouna

V roce 1617 prosazoval volbu Ferdinanda II. za českého krále a španělský vyslanec přislíbil mu přijetí do výlučného řádu Zlatého rouna. V červenci 1618 přikázal král z Madridu vyslanci Oñatovi, aby potají sdělil Lobkovicovi a baronovi z Eggenberka, že budou poctěni řádem Zlatého rouna. Vyslanec k návrhu poznamenává, že je mu známa marnivost obou pánů a poněvadž v Německu se nic neutají, lze počítat s tím, že jiní pánové těžce ponesou, že byli předstiženi. V srpnu 1620 byl také Lobkovicovi odznak řádu předán.

Rodina

Za manželku vzal si 13. listopadu 1603 Polyxenu z Pernštejna, vdovu po Vilémovi z Rožmberka, která mu přinesla Roudnici a veliké jmění. Sňatek mezi manželi byl spíše sňatkem z rozumu. Ale i přes to mezi nimi vzniklo silné citové pouto. To lze doložit z korespondence mezi manžely. Pár stál v centru společnosti v pobělohorské době. Oba manželé trpěli vážnými chorobami. Zdeněk Vojtěch z Lobkovic epilepsií a ledvinovými kameny. Polyxena z Pernštejna měla příznaky melancholie. Jejich jediný syn byl Václav Eusebius Popel z Lobkovic.

Mecenáš

Přičinil se o obnovení františkánského kostela Panny Marie Sněžné, vydrancovaného Pražany za vpádu pasovských a v roce 1615 založil kapucínský klášter v Roudnici. Zemřel 16. června 1628 ve Vídni a pohřben je společně s Polyxenou v rodové hrobce při klášteře kapucínů v Roudnici.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Šestnáctý díl Líh-Media. V Praze: J. Otto, 1900. Dostupné online. S. 226. 
  2. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 124. 

Literatura

  • MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 713 s. ISBN 80-7040-804-9. 
  • MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 106 s. ISBN 80-7040-804-9. 
  • MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 41 s. ISBN 80-7040-804-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Lobkovicz medal rv.jpg
Autor: Národní museum, Praha, Licence: Attribution
Medal of Prince Lobkowicz
POlyxena Pernštejn.jpg
Polyxena z Pernštejna
Lobkovic medal av.jpg
Autor: Národní museum, Praha, Licence: Attribution
Medal of Prince Lobkowicz