Zdena Bratršovská

Zdena Bratršovská
Zdena Bratršovská (2007)
Narození	13. května 1951 (71 let) Praha Československo Československo
Povolání	básnířka, spisovatelka, dramatička a prozaička
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdena Bratršovská (* 13. května 1951 Praha) je česká spisovatelka, básnířka a publicistka. Od roku 1974 tvoří stálý autorský tandem s Františkem Hrdličkou.

Život

Narodila se 13. května 1951 v Praze v rodině ekonoma a úřednice. V mládí navštěvovala baletní školu v Ústí nad Labem, kde žila až do maturity. V lednu 1969 zorganizovala pěší pochod studentů SVVŠ z Ústí do Prahy na pohřeb Jana Palacha. Zapsala se na Filozofickou fakultu UJEP v Brně (dnešní Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), obor sociologie-historie, ale studia po roce zanechala.

V letech 1970–1972 se stala členkou experimentální scény Bílé divadlo, které založil František Hrdlička a které vedl společně s režisérem Milošem Horanským. Tento soubor byl prvou alternativní scénou v Česku. Prostřednictvím improvizace hledal podprahové zdroje tvořivosti a zároveň fungoval jako antropologická laboratoř; členové souboru zkoušeli v poloilegálních podmínkách (nejdéle v břevnovském zámečku Kajetánka a v Chebu). V roce 1972 musel soubor svou činnost z politických důvodů přerušit.

Od roku 1974 zahájili Zdena Bratršovská a František Hrdlička svou literární spolupráci, která trvá dodnes. Jejich prozaický debut Sebranci z roku 1975 koloval jako samizdat mezi studenty a trampy (po roce 1990 vyšel ve třech oficiálních vydáních). Zdena Bratršovská debutovala souborem veršů Džbán bez ucha, který překvapivě prošel cenzurou. Během normalizace žila v Praze; vystřídala řadu zaměstnání, v nichž nebylo nutné spolupracovat s komunistickým režimem (topička, uklízečka, skladnice, archivářka). Od roku 1983 byla ve svobodném povolání.^[1][2]

V roce 1990 byla jmenována do výboru Českého literárního fondu, Obce spisovatelů a PEN klubu. V letech 1990 se spolu s Františkem Hrdličkou aktivně věnovali publicistické činnosti (psali fejetony, eseje a recenze, nejčastěji pro LN, Literární noviny, Tvar, Občanský deník, Český deník), přispívali do Českého rozhlasu (Živá slova, Pro tento čas, Excerpta) a natočili několik televizních dokumentů. Oba autoři byli vždy bezpartijní.

Jejich dílo je obsáhlé a žánrově pestré. Kritici hovoří o magickém realismu, o dramatickém spádu a psychologické přesvědčivosti. Náměty příběhů jsou vesměs fiktivní, výjimku tvoří jen autobiografické vyprávění O kočkách a lidech. Jejich prózy byly přeloženy do slovenštiny, do němčiny, do angličtiny a do finštiny. Ukázky ze své tvorby četli na Slovensku, v Německu, v Holandsku,^[3] v Kanadě a v USA.

Dílo

Próza

• Sebranci, román , samizdat 1976; Favia International 1991 a 1993; Protis 2007 / překlad Alice Pištěková: The Othered, Kindle Amazon 2015, anglicky
• Budík pro Šípkové Růženky, novelistický triptych, Československý spisovatel 1986
• Hotel Rezeda, román, Melantrich 1987; přepracované vydání pod názvem Báječný hotel Rezeda, Akropolis 2009 s doslovem Jana Suka
• Cesta k močálu a jiné prózy, experimentální texty, Klub osvobozeného samizdatu a Pragma 1994.
• Samé milé pitvorky, povídky a básnické balady, Český spisovatel 1994; Paper Jam Milan Hodek 2017 / překlad Eva Bauer, Lauter nette Ungeheuer, Kindle Amazon 2015, německy
• O dvou písařích, dvě novely, Akropolis 1995.
• Scény z mužského života, novelistický triptych, Hynek 1996 s doslovem Petra Bílka
• Rezavá léta, román , Academia 2000 s doslovem Jana Suka
• Renáta nad hlavou a jiné povídky, Akropolis 2007
• Hlasy k podkování, výbor z rozhlasových her, Protis 2010 s předmluvou Miloše Horanského
• O kočkách a lidech, autobiografické vyprávění, Paper Jam Milan Hodek 2014
• Kufr s milenkami a jiné příběhy, povídky a novely, Paper Jam Milan Hodek 2015 s doslovem Jana Suka

Sbírky básní

• Džbán bez ucha, Mladá fronta 1984
• Městské šance, Československý spisovatel 1995
• Chůdy po předcích, Mladá fronta 1986
• Klínopis v notesu, Československý spisovatel 1986
• Netopýr v podkroví, Mladá fronta 1987]; H+H 2005 s předmluvou Vladimíra Justla

Publicistické tituly

• Jak chutná nezávislost, 33 výpovědí o totalitě, Votobia 1998
• Politikův umělec a umělcův politik, eseje a fejetony, Votobia 2002
• Soumrak utopií, eseje, Akropolis 2011

Dramatická tvorba

• Horká krajina, divadelní hra, Dilia 1989
• Nebásni a hraj, rozhlasová hra, Slovenský rozhlas (premiéra 23.4. 1984, rež. Eva Galandová)
• Setkání na hvězdárně, rozhlasová hra, Slovenský rozhlas (premiéra 25.3. 1985, rež. Milan Semík)
• Noční jízda, rozhlasová hra, Slovenský rozhlas (premiéra 29.12. 1988, rež. Magda Grandtnerová)
• Nashledanou, pane profesore, Slovenský rozhlas (premiéra 25.8. 1991, rež. Vladimír Rusko ml.)
• Pomocníci u plotu, rozhlasová hra, Slovenský rozhlas (premiéra 15.3. 1993, rež. Magda Grandtnerová)
• Pac a kvinde, rozhlasová hra, Slovenský rozhlas (premiéra 16.5. 1996, rež. Magda Grandtnerová)
• Minutové hry, Český rozhlas 2013-2014
  • Kdo chová kočku
  • Kdo leze na půdu
  • Kdo kopá jámu
  • Kdo neumí brečet
  • Kdo pomáhá slepci

Odborné tituly

• Zpráva o Bílém divadle, H+H 1998

Televizní dokumenty

• Příběh skautského totemu, cyklus Lapidárium 1995
• Příběh kukátka Mistra Suka, cyklus Lapidárium 1996
• Příběh kamery Šlechtovky, cyklus Lapidárium 1997

Písňové texty

• Bob Frídl, Stopatnáct havranů (původně psané pro Mejlu Hlavsu z kapely The Plastic People), Carpe diem Michal Huvar 2005

Překlady

• verše knižně
  • W. Schiffer Chladně svítí slunce (Ježek 2002);
  • I. Weberová Nedokončené verše (soukromé vydání, Terezínské muzeum 2008)
• dramata
  • Don Juan se vrací z války

Editorská činnost

• Petr Hrubý, Osudné iluze, čeští spisovatelé a komunismus 1917–1987, Ježek 2000
• Miloš Horanský, Amortale, Torst 2006

Ocenění

• prémie Českého literárního fondu za sbírku Městské šance, 1986
• tvůrčí odměna Českého literárního fondu za Sebrance, 1992
• tvůrčí stipendium Künstledorf Schöppingen, 1998
• tvůrčí stipendium Hawthornden Castle, 1998
• ocenění v mezinárodní soutěži Münsteraner Literaturmeisterschaft za Samé milé pitvorky, 1998
• mimořádná odměna Nadace ČLF za Zprávu o Bílém divadle, 1999

Reference

Literatura

• Kdo je kdo (několik vydání 1991-92)
• Modrý jezdec 1994-95
• Agentura Kdo je kdo, Michal Třeštík, 1998 a 2002
• Kdo je kdo v Obci spisovatelů, 1996 a 2005
• Panorama české literatury, 1994
• Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1999 + doplněná internetová verze téhož titulu
• Přehledné dějiny literatury III, 1997
• Slovník českých spisovatelů, 2000
• Cesty českého amatérského divadla, 1998
• Slovník alternativního divadla, 2000
• Česká literatura ve zkratce 2001
• Kdo je kdo, osobnosti české současnosti, 2002

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdena Bratršovská
• Zdena Bratršovská ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Český rozhlas – minutové hry Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine.
• Knihovna Václava Havla – O Bílém divadle na Hrádečku