Zdenek Rykr

PhDr. Zdenek Rykr
ak. malíř Zdenek Rykr
Narození	26. října 1900 Chotěboř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. ledna 1940 (ve věku 39 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	malíř, novinář, spisovatel, grafický designér, scénograf, teoretik umění, grafik, výtvarník, kreslíř a publicista
Manžel(ka)	Milada Součková
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenek Rykr (26. října 1900 Chotěboř^[1] – 15. ledna 1940 Praha^[2]) byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf.

Zdenek Rykr se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři. Jako sedmiletý se s rodiči přestěhoval do Kolína, kam byl přeložen jeho otec, drážní revident. Zde prožil školní a studentská léta. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.

Dne 17. června 1930 se v Praze oženil. Jeho manželkou byla prozaička a publicistka Milada Součková (1899–1983).^[3]

V druhé polovině 30. let působil jako ředitel ve společnosti PIRAS (První inzertní a reklamní společnost), kde se snažil zachránit židovské výtvarníky, kteří tam pracovali. Nacisté tento záměr odhalili a Rykrovi hrozilo zatčení.^[4] Nejspíše z tohoto důvodu dobrovolně ukončil svůj život skokem do kolejiště pod Barrandovem dne 15. ledna 1940 v 11:15 hod., kdy ho přejel vlak Praha–Plzeň. Nebyly však nalezeny doklady, které by tento jeho krok dokládaly.^[4][5]

Zpočátku tvořil převážně malby, později volnou grafiku atd.

Již v roce 1925 ilustroval dílo Emila Vachka Bidýlko a od roku 1925 do roku 1927 byl scénografem Národního divadla.

Ve volné tvorbě přešel k modifikacím realismu a od 30. let se zabýval tvorbou asambláží a koláží, čímž předznamenal tvorbu 60. let. Byl silně ovlivňován surrealismem a inspirovat se nechal také orientální kaligrafií. Náměty čerpal i ze svých zahraničních cest.

Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930–31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec. Prošel mnoha styly, které rychle opouštěl a tím dokazoval jejich neschopnost. Svojí generací býval označován za roztříštěného eklektika či jako černé svědomí avantgardy.

Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy.

Práce Zdeňka Rykra v oblasti reklamy jsou dodnes přežívající částí jeho tvorby. Nejvýznamnější byla jeho dlouhodobá spolupráce s čokoládovnou A. Maršner (dnes Orion). Dodnes je na obalu čokoládové tyčinky Kofila, která byla poprvé vyrobena v roce 1923, využíván Rykrův původní návrh, na kterém sedící mouřenín vychutnává šálek kávy.^[6][7] Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.

• 
  Po koupeli (po roce 1920)
• 
  Akt (1927)
• 
  Praha (1935)
• 
  Dáma v okně
• 
  Podobizna muže (1920)
• 
  Vlastní podobizna se štětcem a paletou (1920)
• 
  Rykr Zdenek - Torso č.5 (1926)
• 
  Kofila, obal kávové tyčinky (po 1923)

• LAHODA, Vojtěch. Zdenek Rykr 1900–1940. Praha: Galerie hlavního města Prahy, 2000. 377 s. ISBN 80-7010-077-X. 
• URBAN, Jiří. Zdenek Rykr : Výběr z malířského díla. Roudnice nad Labem: Galerie Roudnice nad Labem, 1983. 24 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Rykr na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdenek Rykr
• Zdeněk Rykr v databázi Archivu Národního divadla
• Strategie.cz: Nejen čokoládová hvězda (ukázky reklamní tvorby)
• Grafik Zdenek Rykr a jeho čokoládová Kofila - Sladký příběh s hořkým intermezzem
• Zdeněk Rykr v informačním systému abART