Zdenka Bergrová

Zdenka Bergrová
Zdenka Bergrová v r. 2003
Zdenka Bergrová v r. 2003
Rodné jménoVovsová
Narození10. března 1923
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. května 2008 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníbásnířka, překladatelka
Národnostčeská
Etnikumslovanský
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo, nyní ČeskoČesko Česko
Vzdělánívysokoškolské
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1949
Období19452008
Žánrbáseň, pohádka
Tématapoezie
Manžel(ka)akad. malíř Věroslav Bergr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenka Bergrová, rozená Vovsová, (10. března 1923 Praha22. května 2008 Praha) byla česká básnířka, překladatelka ruské, ukrajinské, francouzské a anglické literatury, psala také hry pro děti, pohádky, epigramy, recenze a literárněvědné články.

Životopis

Otec byl typograf. Maturovala 1942 na reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské, pak absolvovala střední knihovnickou školu v Praze v Klementinu a do konce války byla nasazena v Rudolfinu při stěhování knih do krytu. Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala na FF UK obor česká a ruská literatura. V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla o Vladimiru Galaktionoviči Korolenkovi změnit názor, oceňovala jeho nestrannost v revoluci a pomoc všem potřebným. Dostala rehabilitační doktorát 1990.

V červenci 1945 jí vyšla první básnička v deníku Mladá fronta, v roce 1945 dostala v soutěži mládeže první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňáskové divadlo, na scénu uvedl hru Václav Vaňátko a 1946 vyšla v nakladatelství J. R. Vilímek. Od roku 1949 publikovala překlady Puškina, Lermontova, Někrasova, Ševčenka, Jesenina, Pasternaka, s jazykovou konzultací také Verlaina. Otištěných přeložených veršů není méně než 70 000.

První vlastní nevelkou sbírku Duha zvířetníku vydala v roce 1975, pak vydala ještě několik básnických sbírek a knih pohádek.

Ocenění: Medaile a diplom Evropského kruhu Franz Kafka, Praha 1999. Je uvedena v Kdo je kdo v Československu ČTK 1969, v Ukrajinské literární encyklopedii, Kyjev 1988, v encyklopedii Who's Who in the World, Edition 2000, Marquis, USA, v ČR v encyklopedii Diderot, dále v encyklopedii 2000 Outstanding People, Cambridge, England.

Zemřela 22. května 2008 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově.

Vlastní díla

  • Duha zvířetníku
  • Na jarní barvy spoléhám (Katalog výstavy Věroslava Bergra)
  • Jedinému čtenáři
  • Leťte, ptačí noty
  • Praha je pečeť
  • Slova noci
  • Humor má černé dno
  • Šimmy a jiné opičárny

Překlady

  • Alim Čišóko: Na koni tryskem
  • Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Ves Stěpančikovo a jeho obyvatelé, Chudí lidé, Vánoční stromek a svatba
  • Vasilij Dmitrijevič Fjodorov: Slané krůpěje
  • Popletený kalendář (výběr sovětských básníků)
  • Wanda Chotomska: Pohádky z 1001 dobré noci
  • L. N. Jelisejeva: Zazpíval kohoutek
  • Sergej Alexandrovič Jesenin: Básně, Nebudu si lhát, Sergej Jesenin ve vzpomínkách
  • Jutta Kirschner: Prázdninová jízda na koni
  • Klásek (Ukrajinské lidové pohádky)
  • Kocour Šedohlávek (Ruské lidové pohádky)
  • Vladimír Galaktionovič Korolenko: Místo čápů orli, Nezkrotná řeka, Slepý muzikant
  • Michail Jurjevič Lermontov: Hrdina naší doby (s Bohuslavem Ilkem)
  • Jurij Davydovič Levitanskij: Vzpomínka na červený sníh
  • Magický krystal (Ruské utopické příběhy)
  • Helmut Massny: Výprava k rybníku
  • Nikolaj Alexejevič Někrasov: Básně
  • Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Hry (s Irenou Camutaliovou a Janem Kmoníčkem )
  • Boris Leonidovič Pasternak: Hvězdný déšť
  • Alexandr Sergejevič Puškin: Pohádky a poemy, Výbor z lyriky (s Kamilem Bednářem a Pavlem Eisnerem)
  • Nikolaj Ivanovič Rylenkov: Zem voní po broskvi
  • Souboje (výběr)
  • Vadim Sergejevič Šefner: Polní mák, Sestra smutku
  • Taras Hryhorovyč Ševčenko: Kobzar, Sny moje a touhy, V tom ráji na zemi, Hajdamáci
  • Vasil Vitka: Paci

Bibliografie

  • Úlety a troufalá falza Zdenky Bergrové : Bibliografie 1945–2005 / Uspořádala Hana Opleštilová; Obálka a ilustrace Věroslav Bergr. – 1. vydaní. – Praha : Národní knihovna – Slovanská knihovna, 2005. – 115 s. : il. – ISBN 80-7050-474-9. – (Bibliografie Slovanské knihovny – 68).
  • Bibliografie Zdenky Bergrové 2005–2011 : Dodatek k bibliografii Úlety a troufalá falza Zdenky Bergrové: bibliografie 1945–2005 / Uspořádala Hana Opleštilová; Na obálce použita kresba Věroslava Bergra. – 1. vydaní. – Praha: Národní knihovna ČR, 2012. – 35 s. – ISBN 978-80-7050-607-3. – (Bibliografie Slovanské knihovny – 79).

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bergrova Zdenka.tif
Autor: Adrbal, Licence: CC BY-SA 4.0
Česká básnířka a překladatelka Zdenka Bergrová