Zdenka Bergrová
Zdenka Bergrová | |
---|---|
Zdenka Bergrová v r. 2003 | |
Rodné jméno | Vovsová |
Narození | 10. března 1923 Praha Československo |
Úmrtí | 22. května 2008 (ve věku 85 let) Praha Česko |
Povolání | básnířka, překladatelka |
Národnost | česká |
Etnikum | slovanský |
Stát | Československo, nyní Česko |
Vzdělání | vysokoškolské |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1949 |
Období | 1945–2008 |
Žánr | báseň, pohádka |
Témata | poezie |
Manžel(ka) | akad. malíř Věroslav Bergr |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdenka Bergrová, rozená Vovsová, (10. března 1923 Praha – 22. května 2008 Praha) byla česká básnířka, překladatelka ruské, ukrajinské, francouzské a anglické literatury, psala také hry pro děti, pohádky, epigramy, recenze a literárněvědné články.
Životopis
Otec byl typograf. Maturovala 1942 na reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské, pak absolvovala střední knihovnickou školu v Praze v Klementinu a do konce války byla nasazena v Rudolfinu při stěhování knih do krytu. Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala na FF UK obor česká a ruská literatura. V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla o Vladimiru Galaktionoviči Korolenkovi změnit názor, oceňovala jeho nestrannost v revoluci a pomoc všem potřebným. Dostala rehabilitační doktorát 1990.
V červenci 1945 jí vyšla první básnička v deníku Mladá fronta, v roce 1945 dostala v soutěži mládeže první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňáskové divadlo, na scénu uvedl hru Václav Vaňátko a 1946 vyšla v nakladatelství J. R. Vilímek. Od roku 1949 publikovala překlady Puškina, Lermontova, Někrasova, Ševčenka, Jesenina, Pasternaka, s jazykovou konzultací také Verlaina. Otištěných přeložených veršů není méně než 70 000.
První vlastní nevelkou sbírku Duha zvířetníku vydala v roce 1975, pak vydala ještě několik básnických sbírek a knih pohádek.
Ocenění: Medaile a diplom Evropského kruhu Franz Kafka, Praha 1999. Je uvedena v Kdo je kdo v Československu ČTK 1969, v Ukrajinské literární encyklopedii, Kyjev 1988, v encyklopedii Who's Who in the World, Edition 2000, Marquis, USA, v ČR v encyklopedii Diderot, dále v encyklopedii 2000 Outstanding People, Cambridge, England.
Zemřela 22. května 2008 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově.
Vlastní díla
- Duha zvířetníku
- Na jarní barvy spoléhám (Katalog výstavy Věroslava Bergra)
- Jedinému čtenáři
- Leťte, ptačí noty
- Praha je pečeť
- Slova noci
- Humor má černé dno
- Šimmy a jiné opičárny
Překlady
- Alim Čišóko: Na koni tryskem
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Ves Stěpančikovo a jeho obyvatelé, Chudí lidé, Vánoční stromek a svatba
- Vasilij Dmitrijevič Fjodorov: Slané krůpěje
- Popletený kalendář (výběr sovětských básníků)
- Wanda Chotomska: Pohádky z 1001 dobré noci
- L. N. Jelisejeva: Zazpíval kohoutek
- Sergej Alexandrovič Jesenin: Básně, Nebudu si lhát, Sergej Jesenin ve vzpomínkách
- Jutta Kirschner: Prázdninová jízda na koni
- Klásek (Ukrajinské lidové pohádky)
- Kocour Šedohlávek (Ruské lidové pohádky)
- Vladimír Galaktionovič Korolenko: Místo čápů orli, Nezkrotná řeka, Slepý muzikant
- Michail Jurjevič Lermontov: Hrdina naší doby (s Bohuslavem Ilkem)
- Jurij Davydovič Levitanskij: Vzpomínka na červený sníh
- Magický krystal (Ruské utopické příběhy)
- Helmut Massny: Výprava k rybníku
- Nikolaj Alexejevič Někrasov: Básně
- Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Hry (s Irenou Camutaliovou a Janem Kmoníčkem )
- Boris Leonidovič Pasternak: Hvězdný déšť
- Alexandr Sergejevič Puškin: Pohádky a poemy, Výbor z lyriky (s Kamilem Bednářem a Pavlem Eisnerem)
- Nikolaj Ivanovič Rylenkov: Zem voní po broskvi
- Souboje (výběr)
- Vadim Sergejevič Šefner: Polní mák, Sestra smutku
- Taras Hryhorovyč Ševčenko: Kobzar, Sny moje a touhy, V tom ráji na zemi, Hajdamáci
- Vasil Vitka: Paci
Bibliografie
- Úlety a troufalá falza Zdenky Bergrové : Bibliografie 1945–2005 / Uspořádala Hana Opleštilová; Obálka a ilustrace Věroslav Bergr. – 1. vydaní. – Praha : Národní knihovna – Slovanská knihovna, 2005. – 115 s. : il. – ISBN 80-7050-474-9. – (Bibliografie Slovanské knihovny – 68).
- Bibliografie Zdenky Bergrové 2005–2011 : Dodatek k bibliografii Úlety a troufalá falza Zdenky Bergrové: bibliografie 1945–2005 / Uspořádala Hana Opleštilová; Na obálce použita kresba Věroslava Bergra. – 1. vydaní. – Praha: Národní knihovna ČR, 2012. – 35 s. – ISBN 978-80-7050-607-3. – (Bibliografie Slovanské knihovny – 79).
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdenka Bergrová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdenka Bergrová
- Osoba Zdenka Bergrová ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Adrbal, Licence: CC BY-SA 4.0
Česká básnířka a překladatelka Zdenka Bergrová