Zdenka Mokrá-Burghauserová

Zdenka Mokrá-Burghauserová
Zdenka Mokrá-Burghauserová (před r. 1927)
Zdenka Mokrá-Burghauserová (před r. 1927)
Narození30. března 1894
Chrudim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. srpna 1960 (ve věku 66 let) nebo 18. srpna 1960 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánímalířka, pedagožka
RodičeGustav Burghauser, Miloslava Burghauserová-Hájková
Manžel(ka)František Viktor Mokrý
DětiJarmil Mokrý
PříbuzníJarmila Burghauserová[1] (sourozenec)
OceněníTurkova cena
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenka Mokrá-Burghauserová v matrice ještě Jarmila (30. března 1894 Chrudim[2] – 19. srpna 1960 Praha) byla česká malířka, grafička a pedagožka.[3][4]

Životopis

Zdenka se narodila v rodině Gustava Burghausera (1861–1951), profesora na Střední hospodářské škole v Chrudimi a Miloslavy Burghauserové-Hájkové z Písku. Měla šest sourozenců: sestry Miloslavu (1889) profesorku v Pardubicích, Ludmilu (1893–1936), Jarmilu (1896–1920) malířku a profesorku v Chrudimi, Pravoslavu (1897), Vlastu (1899) a bratra Jaroslava (1902). Dne 9. 6. 1920 vystoupila z církve katolické,[2]19. 7. 1920 se provdala za malíře F. V. Mokrého. Měli spolu syna Jarmila, rozvedli se roku 1927.[5]

Po ukončení dívčího lycea v Chrudimi studovala v letech 1910–1914 Umělecko-průmyslovou školu v Praze u profesorů Josefa Schussera a Emilie Krostové. Po dobu pražských studií docházela do pěvecké školy Růženy Maturové.[5]

Po studiích absolvovala jako učitelka kreslení zkušební rok na dívčích školách v Plzni a Praze, poté dva roky suplovala za Augustina Němejce v Plzni. V říjnu 1919 definitivně přesídlila do Prahy, kde vyučovala na Vyšší dívčí škole až do roku 1937, kdy odešla do důchodu.[5]

Hodně cestovala – po jižní a západní Evropě, do Egypta, Libanonu a Sýrie. Spoluzakládala Kruh výtvarných umělkyň (KVU), ze kterého však počátkem čtyřicátých let vystoupila. Za 2. světové války byl o její tvorbu velký zájem. Mezi roky 1948 až 1957 nesměla vystavovat.[5]

Bydlela v Praze XIII na adrese Klidná 294.[3]

Dílo

Byla malířka figurální kompozice, užitkové grafiky, divadelních dekorací.[3] Svými obrazy vyjadřuje citovou povahu a vnitřní svět současné české ženy. Její vývoj jde od symbolického expresionismu až k novoklasice velmi osobitého pojetí. Získala Turkovu cenu za rok 1925.[4]

Výstavy

Chrudim 1916Paříž (Salon des Independants) 1933
Plzeň 1918Paříž (Salon des Independants) 1934
Praha s KVU od 1921Praha souborná výstava 1934
Hradec Králové 1921Chrudim 1934
Olomouc 1924Brno 1935
Košice 1924Praha: Národ svým výtvarným umělcům 1939
Praha souborná výstava 1927Plzeň 1940
Amsterodam a Haag 1929Praha 1941
Mladá Boleslav 1932Praha souborná výstava 1944

Katalogy

  • Katalog výstavy Zdenky Burghauserové: Topičův salon: 11. 4, 1834–30. 4. 1934 – úprava textu Jindřich Čadík . Praha: KVU, 1934
  • Katalog výstavy Zdenky Burghauserové , výstavní pavilon KVU Aleš v Brně: 20. říjen 1935–12. listopad 1935 – Jindřich Čadík; instalace výstavy: architekt V. Hrdlička. Brno: KVU Aleš, 1935
  • Průvodce výstavou obrazů a kreseb Zdenky Burghauserové: 17. III. 1940–15. IV. 1940 – Jindřich Čadík. Plzeň: Západočeské průmyslové muzeum, 1940
  • Výstava souboru obrazů, kreseb a grafik Zdenky Burghauserové – úvod Jiřina Vydrová. Praha: Salon Výtvarné dílo, 1941
  • Zdenka Burghauserová: uzavřeno v lednu 1944 – sestavil Karel Jaroslav Obrátil. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1944
  • Zdenka Burghauserová: k její souborné výstavě – Praha: Svaz českého díla, 1944
  • Seznam prací [výstavy] Zdenky Burghauserové : – instalační spolupráce Hana Autengruberová. Praha: Svaz českého díla, 1944

Obrazy

1. Bolest41. Afrika
2. Předjaří42. Ravelovské téma: 1949, olej, 114 cm × 163 cm
3. Afrika43. Ženy v šátku: uhel, 34,5 cm × 26,4 cm
4. Tanec smrti44. Cikánka: olej, 35 cm × 25 cm
5. Podsvětí45. Stařec: olej, 40 cm × 30 cm
6. Sentimentální rozhovor46. Lidická Madona: 1942, olej, 66 cm × 90 cm
7. Varhan tóny47. Kostýmní návrh: akvarel
8. Závojem opia48. Zátiší
9. Můj letní den49. Kostýmní návrh ke hře Turandot: akvarel
10. Jarní písnička50. Harém: 1951, olej, 92 cm × 79 cm
11. Tropické květy51. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
12. Koupání52. Scénický návrh: akvarel
13. Vyhnání z ráje53. Májová slavnost: 1937, olej, 75 cm × 59 cm
14. Altové sólo54. Tři dámy a kavalír: 1934, olej, 70 cm × 94 cm
15. Šiva-Parváti55. Vražda: olej
16. Lásky hra osudná56. Dvě ženy s mandolínou: 1957, olej, 68 cm × 46 cm
17. Nářek Israele57. Tropické květy: olej, 65 cm × 74 cm
18. Tanec Lásky58. Čtyři struny houslí: 1922, olej
19. Karneval59. Můj Jarmilek, olej, 110 cm × 85 cm
20. Čtyřportrét matce: 1924, olej, 160 cm × 113 cm60. Portrét: 1937, olej, 93 cm × 124 cm
21. Nářek žen: 1934, olej, 95,5 cm × 124,5 cm61. Dáma a tanečník: 1932, olej, 49 cm × 64 cm
22. Čtyři sestry: 1936, olej, 110 cm × 89 cm62. Portrét ženy v křesle: 1935, olej, 101 cm × 78 cm
23. Naslouchající žena – věčný motiv: 1924, olej, 75 cm × 94 cm63. Dítě s medvědem, olej
24. Já z roku 1920: 1924, olej, 91,5 cm × 67 cm64. Tanec – Danse Burlesque: 1933, olej, 43 cm × 60 cm
25. Afrika II: 1929, olej, 69 cm × 94 cm65. Modrá a šedá: 1930, olej, 62 cm × 48 cm
26. Ztroskotanci: 1923, olej, 75,5 cm × 60,5 cm66. Akt: 1935, pastel, 63 cm × 48 cm
27. Tanec smrti II: 1932, olej, 90 cm × 109 cm67. Čtyři z 18 milionů (žen bez mužů): 1930, tuš, 27 cm × 18 cm
28. Tanec smrti I: 1931, olej, 50 cm × 62 cm68. Rej masek: 1931, olej, 62 cm × 90 cm
29. Tanec: olej, 65 cm × 53 cm69. Tváře: olej, 52 cm × 49 cm
30. Libuše Freslová: 1916, olej, 65 cm × 45 cm70. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
31. Družičky o Božím těle: 1931, olej, 118 cm × 77 cm71. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
32. Družičky o Božím těle: olej, 92 cm × 62,5 cm72. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
33. Fantazie rytmická: 1935, olej, 65 cm × 54 cm73. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
34. Koupající se ženy: 1934, olej, 85 cm × 110 cm74. Kostýmní návrh k Turandot: akvarel
35. Růžový kavalír: 1934, olej, 61 cm × 75 cm75. Scenický návrh k Turandot: akvarel
36. Moře: olej, 31 cm × 38 cm76. Scenický návrh k Turandot: akvarel
37. Rudý obraz: 192477. Scenický návrh k Turandot: akvarel
38. Sestra F. V. Mokrého78. Scenický návrh k Turandot: akvarel
39. Divadelní scéna: lavírovaná kresba, 24,5 cm × 22 cm79. Scenický návrh k Turandot: akvarel

Obrazy 1–5[3]

Obrazy 5–19[4]

Jiné

  • Pohádka o zdravých dětech – Tyrpeklová, ilustrovala. Praha: Čsl. Červený kříž, 1923
  • Sonety nečasového – Martin Jan Vochoč; obálka Z. Burghauserové. Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1933
  • Výstava olejů, akvarelů a kreseb z pozůstalosti malířky Růženy Nekutové – napsala úvod. Praha: Topičův salon, 1933
  • Květiny na obraze – přednáška pro rozhlas dne 11. září 1934
  • Hřbitov slonů: román – Mario Appelius; přeložila Marie Lauschmannová ; s 10 ilustracemi, obálkou a rytinou na vazbě Z. Burghauserové. Praha: Orbis, 1943
  • Nové písně osvobozeného člověka – A. Černý, Jan Rokyta; Albert Pražák; Z. Burghauserová. Praha: Kalich, 1946
  • Eva Hettešová – Z. Burghauserová. Praha: Ars Melantrich, 1950
  • Dr. Bronislav Wellek – na pamět zesnulého s pomocí jeho přátel napsala a portrét r. 1936 nakreslila. 1959
  • Paní Božena Slívová – text a kresba. Plzeň: 1960
  • Výlet do Klářina údolí: stať vydala jako vzpomínkový list – Božena Slívová ; text a kresba. Vlastním nákladem, 1963

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pavel Kobetič: Osobnosti Chrudimska. Chrudim: Regionální muzeum v Chrudimi. 2002. ISBN 80-902531-8-0. Dostupné online.
  2. ↑ a b Čeština: Kniha narozených: Burghauserová Zdenka Jarmila 1894-03-30. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 52. 
  4. ↑ a b c Nový slovník československých výtvarných umělců. Příprava vydání Prokop Toman. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936. 792 s. S. 69. 
  5. ↑ a b c d Zdenka Burghauserová (1894–1960) – Sylva Cidlinská. Diplomová práce. UP Olomouc, 2005

Literatura

  • Zdenka Burghauserová – Jaroslav Mašek; doslov v jazyce anglickém, francouzském a ruském: PhDr Jindřich Čadík, přeložili C. Parrot, Pílek, N. Okuněv. Plzeň: Jaroslav Mašek, 1948
  • Hudba a hudebníci v díle Zdenky Burghauserové – Jaroslav Jindra. Praha: Společnost Národního musea, 1957
  • Zdenka Burghauserová. Pikhart, Karel. In: Chrudimské vlastivědné listy Chrudim: Okresní muzeum Chrudim 6, č. 6, (1997) s. 4–5.
  • Pozůstalost Zdenky Burghauserové v Okresním muzeu v Chrudimi – Tomáš Malý. 2001
  • ZELENÁKOVÁ, Johana. Já Zdeňky Burhauserové: Tváří v tvář smrti. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta, 2018. Bakalářská diplomová práce.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Zdenka Burghauserová-Morká.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Zdenka Burghauserová-Morká