Zdenko Lobkowicz
Zdenko z Lobkovic | |
---|---|
![]() Zdenko Lobkowitz v uniformě generálmajora | |
Narození | 5. května 1858 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 13. srpna 1933 (ve věku 75 let) Harrachov ![]() |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov |
Povolání | aristokrat |
Choť | (1883) Maria Paula (Pauline) z Schönbornu (1861–1922) |
Děti | Josef Zdenko z Lobkovic[1] Zdenka z Lobkovic[1] Ervín z Lobkovic[1] Marie Kristýna z Lobkovic[1] Václav z Lobkowicz[1] Berta z Lobkovic[1] |
Rodiče | Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) a Marie Sidonie z Lobkowicz (1828–1917) |
Příbuzní | August z Lobkowicz (bratr) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdenko Lobkowicz (do roku 1918 z Lobkowicz, celým jménem Maria Zdenko Vincenc Kašpar z Lobkovic, německy Maria Zdenko Vinzenz Kaspar von Lobkowitz; 5. května 1858 Vídeň – 13. srpna 1933 Harrachov[2]) byl český šlechtic z dolnobeřkovické linie knížecího rodu Lobkoviců.
Život

Po ukončení gymnázia roku 1876 nastoupil ke 14. dragounskému pluku. Roku 1878 složil kadetskou zkoušku a získal hodnost poručíka 1. dragounského pluku. Zde sloužil až do roku 1901. Mezitím byl v roce 1890 povýšen do hodnosti rytmistra a po roce 1901 nastoupil k 7. dragounskému pluku.
Po ukončení důstojnické dráhy působil v předpokojích arcivévody Karla Františka Josefa a od roku 1916 byl jmenován jeho generálním adjutantem (nyní již císaře Karla I.) a doprovázel jej při častých návštěvách jednotek. V roce 1918 mu císař udělil řád zlatého rouna (1918). Po rozpadu Rakousko-Uherska císaře doprovázel do vyhnanství na portugalském ostrově Madeira, kde Karel I. na následky těžkého zápalu plic 1. dubna 1922 zemřel.
Poté žil Zdenko Lobkovic v nově vzniklém Československu na Smíchově, tehdejším předměstí Prahy.
Rodina
Princ Zdenko z Lobkowicz se v Praze 6. května 1883 oženil s Paulinou (Marií Paulou) hraběnkou ze Schönborn-Wiesenthalu (22. ledna 1861 Praha – 9. února 1922 Praha), mladší sestrou politika Friedricha Schönborna,[3] s níž měl šest dětí:[4][5]
- 1. Josef Zdenko (1884 Praha – 1918 Vídeň, Schönbrunn)
- 2. Zdenka (10. prosince 1885 Praha – 23. června 1964 Praha)
- 3. Erwein (28. února 1887 Praha – 28. září 1965 Stepperg, Horní Bavorsko)
- 4. Marie Kristýna (1890 Dolní Beřkovice – 1972 Ludenhausen, Bavorsko, podle jiných údajů v Lüdinghausenu v Severním Porýní-Vestfálsko)
- 5. Václav (1893 Terezín – 1915 Vídeň Hetzendorf)
- 6. Bertha (1896 Postoloprty – 1959 Praha)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z25, s. 87
- ↑ Peter Urbanitsch: Schönborn, Friedrich Erwein Maria Carl Franz Graf von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB) sv. 23, str. 397. Duncker & Humblot, Berlin 2007, ISBN 978-3-428-11204-3
- ↑ Pauline Gräfin von Schönborn-Wiesentheid na thepeerage.com, datum přístupu 2016-09-18 (anglicky)
- ↑ Rodokmen Josefa Františka Karla z Lobkovic na genealogy.euweb.cz, datum přístupu 14. září 2012.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdenko z Lobkovic na Wikimedia Commons
- Zdenko Lobkovicz na austria-forum.org
- Rainer Egger: Lobkowitz (Lobkowicz), Zdenko Prinz von. v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 262
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zdenko Lobkowitz (1858–1933) in seinem Arbeitszimmer. Bildnis in Uniform des Generalmajors.
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Lobkowiczů na Břevnoském hřbitově v Praze