Zderadův sloup

Zderadův sloup
Zderadův sloup.jpg
Základní údaje
Kód památky38291/7-217 (Pk•MIS•Sez•Obr)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′27,92″ s. š., 16°37′39,4″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zderadův sloup je gotický sloup v Brně, ve čtvrti Trnitá, na východě městské části Brno-střed. Stojí v parčíku na křižovatce ulic Křenové a Zderadovy, asi 60 m západně od Zderadova mostu přes řeku Svitavu. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Sloup, most i ulice jsou pojmenovány po Zderadovi, českém šlechtici z 11. století, který měl být dle pozdější pověsti v těchto místech zavražděn.

Historie

Městská šibenice a Zderadův sloup u cesty a řeky Svitavy na vedutě z roku 1617

Gotický, dvanáct metrů vysoký sloup byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 15. století, snad kolem roku 1470.[2] Stával poblíž městského popraviště (šibenice), u cesty z Brna na Olomouc, nedaleko meandrující Svitavy. Jeho funkce není zcela objasněná, ale přijímány jsou dvě teorie: mohlo jít o smírčí/zpovědní kříž u popraviště (obdobně jako Spinnerin am Kreuz ve Vídni), nebo o objekt postavený v místě pěkného výhledu na město (jako Spinnerin am Kreuz ve Vídeňském Novém Městě). V minulosti se objevovaly i jiné teorie (boží muka, milník na hranici brněnského městského mílového práva, označení brodu přes řeku), ty však byly zavrženy.[3]

Jako Zderadův byl sloup poprvé pojmenován v roce 1730. Ve své brožurce Historický popis prastarého před městem Brnem se nacházejícího sloupu jej takto označil moravský historik Dismas Josef Ignác rytíř von Hoffer, který se odvolával na pasáž z Hájkovy kroniky.[4] Sloup měl být podle této smyšlené pověsti údajně postaven jako památka na zavraždění královského vilika Zderada v těchto místech v roce 1090.[3]

V letech 1863–1865 došlo k rekonstrukci Zderadova sloupu provedené architektem Josefem Arnoldem, stavitelem Robertem Onderkou a restaurátorem Ferdinandem Kellnerem. Během restaurování získal novogotický charakter. Nebyl však přemístěn na druhý břeh Svitavy, jak se v některé literatuře objevuje, ale naopak v té době došlo k regulačním úpravám toku řeky. Roku 1878 byl v sousedství sloupu postaven akcíz, tedy úřad potravní daně na čáře (dnes Křenová čo. 76), a v roce 1902 budova německé mateřské školy, v níž školka funguje dosud (Křenová čo. 76a).[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 150267 : Zderadův sloup. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. ISBN 978-80-86736-36-5. S. 204. 
  3. ↑ a b c VYSKOČIL, Aleš; SVITÁK, Zbyněk. Křenová : příběh brněnské ulice. Brno: Archiv města Brna, 2018. ISBN 978-80-86736-59-4. S. 147–148. 
  4. ↑ Uhlíř, Dušan. Brněnský pitaval Brno: 1992. Str. 18.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zderadův sloup.jpg
Zderadův sloup
Joris Hoefnagel - Zderadův sloup (cropped).jpg
Městská šibenice a Zderadův sloup na vedutě Brna z roku 1617 na rytině Joris Hoefnagela.