Zdobnická
| |||
---|---|---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Střední část ulice Zdobnické, u ulice Želivská (na fotografii za červeným plotem) se lomí vpravo. | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Obvod | Praha 9 | ||
Městská část | Praha 14 | ||
Čtvrť | Hloubětín, Kyje | ||
Poloha | 50°6′10,76″ s. š., 14°32′58,79″ v. d. | ||
Začíná na | křižovatka Slévačská a Sklenská | ||
Končí na | ulice Černičná | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Zdobnice | ||
Starší názvy | do 1968: K Háji | ||
Další údaje | |||
Délka | cca 160 metrů | ||
Počet adres | 5[1] | ||
PSČ | 198 00 | ||
Kód ulice | 450723 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdobnická je ulice v Kyjích a Hloubětíně na Praze 14, která spojuje křižovatku ulic Slévačská a Sklenská s ulicí Černičnou. V katastrálním území Hloubětín leží pouze zástavba na západní straně nejsevernějšího úseku včetně vozovky a chodníku, zbytek přináleží ke Kyjím. Má přibližný severojižní průběh, ale je nepravidelně esovitě prohnutá. Ústí do ní ulice Želivská. Je strmá, její nadmořská výška je přibližně od 235 do téměř 255 metrů.
Historie a názvy
Do roku 1968, kdy byly Kyje připojeny k Praze, se nazývala K Háji, a to kvůli své poloze ve směru k zeleni na Lehovci. Poté byla nazvána podle řeky Zdobnice, pravostranného přítoku Divoké Orlice u Doudleb nad Orlicí v okrese Rychnov nad Kněžnou.[2] Vedle například Rochovské, Oborské, Krylovecké nebo Kardašovské patří do velké skupiny ulic na východě Hloubětína a v sousedních Kyjích, jejichž názvy připomínají vodstvo (řeky a rybníky).
Zástavba
Zástavbu tvoří především rodinné jednopatrové domy se zahradami. Pouze v hloubětínském katastru je čtyřpatrový panelový dům (s adresou Slévačská 906/34), který vznikl jako součást sídliště Lehovec. Na západní straně nejjižnějšího úseku je hranice přírodního parku Smetanka, do kterého z ulice vedou pěšiny.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-12.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 463.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 463.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdobnická na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zdobnická ulice, Praha 14, jižní úsek mezi Želivskou a Černičnou
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Jižní část Zdobnické ulice v Kyjích v Praze 9