Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
ZkratkaZZS KV
Vznik15. května 2004
Typpříspěvková organizace
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko Jihlava, Česko
PůsobnostKraj Vysočina
ŘeditelIng. Vladislava Filová (od roku 2009)
OceněníCena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2018)
Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2022)
Oficiální webwww.zzsvysocina.cz
Datová schránkamvwtd9x
Dřívější názevÚzemní středisko záchranné služby Jihlava
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina
IČO47366630 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, příspěvková organizace (ZZS KV, do 26. října 2004 Územní středisko záchranné služby Jihlava, příspěvková organizace, poté do 3. května 2012 pod názvem Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina, příspěvková organizace[1]) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné služby v Kraji Vysočina. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Kraje Vysočina podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 6 795 km² pro více než 500 tisíc obyvatel. V oblasti Kraje Vysočina je k dispozici 28 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 21 výjezdových základnách.[2]

Historie

Záchranná služba na Vysočině zahájila činnost v roce 1976, a to nejprve na Pelhřimovsku[3] a v prosinci 1976 také v Třebíči.[4] Záchranná služba v Třebíči patřila k prvním v Československu, jež byla zajišťována od svého vzniku v nepřetržitém 24hodinovém režimu.[4] Záchranná služba vznikla na obou místech jako součást anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) spádových nemocnic. V roce 1978 vznikla záchranná služba při oddělení ARO také v Havlíčkově Brodě.[5] V Jihlavě byla do nepřetržitého provozu záchranná služba uvedena v roce 1982.[6] V roce 1984 byla do provozu uvedena posádka rychlé lékařské pomoci v Novém Městě na Moravě.[7]

V roce 1983 se záchranná služba v Jihlavě oddělila od ARO a fungovala jako samostatné nemocniční oddělení.[6] Podobně se osamostatňovaly i další záchranné služby na Vysočině, avšak stále fungovaly jako součást oblastních nemocnic. Letecká záchranná služba (LZS) vznikla v Jihlavě v roce 1991[6] a o rok později vzniklo středisko letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě.[5] Po roce 1993 se většina záchranných služeb oddělila od nemocnic a na území jednotlivých okresů vznikly samostatné okresní organizace, které sloučily jednotlivé výjezdové základny i dispečinky.

Po roce 1990 začal také narůstat počet výjezdových základen. V roce 1992 vznikla výjezdová základna v Počátkách[3], v průběhu roku 1994 byly otevřeny výjezdové základny v Ledči nad Sázavou[5], Bystřici nad Pernštejnem[7] a Telči[6] a na sklonku tisíciletí, v roce 1999, vznikla základna v Chotěboři.[5] V roce 2000 byly otevřeny výjezdové základny v Pacově[3] a Moravských Budějovicích.[4] O rok později vznikla základna také v Náměšti nad Oslavou.[4]

V roce 1993 vzniklo v Jihlavě Středisko územní záchranné služby, jehož zřizovatelem se stalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.[6] Organizace zahrnovala také výjezdovou základnu v Telči. V roce 1998 byl změněn název na Územní středisko záchranné služby v Jihlavě. K další velké změně došlo k 1. červenci 2004, kdy vznikla Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina.[6] Postupně byly pod organizaci začleněny jednotlivé okresní záchranné služby. Jako poslední se 1. ledna 2005 připojila záchranná služba okresu Havlíčkův Brod.[6]

Organizační struktura

(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Krajské zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě
Volkswagen Transporter T5 Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina určeny pro výjezdy v režimech rychlá zdravotnická pomoc a rychlá lékařská pomoc
Mercedes-Benz Sprinter
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Budova sídla a výjezdové základny v Jihlavě
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 12
Bývalý vrtulník Bell 427 letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina

Kraj Vysočina je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do pěti oblastí, které čítají dohromady 21 výjezdových základen.[2] Hranice oblastí respektují víceméně hranice okresů. Výjimkou je oblast okresu Žďár nad Sázavou, kde oblastním střediskem není Žďár nad Sázavou, ale Nové Město na Moravě.[2] Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny z krajského zdravotnického operačního střediska.

Zdravotnické operační středisko

Zdravotnické operační středisko (ZOS) je jednotné krajské operační středisko, jehož úkolem je řídit a koordinovat činnost výjezdových skupin a skupiny letecké záchranné služby na území celého Kraje Vysočina.[8] V denní směně slouží na zdravotnickém operačním středisku čtyři operátorky, v noční směně je počet snížen na tři.[8]

Výjezdové skupiny

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 28 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile.[2][9]

Výcvikové centrum

Od roku 2020 disponuje záchranná služba Kraje Vysočina výcvikovým centrem, které obsahuje simulátor vrtulníku, který je jediný svého druhu v České republice.

Toto centrum je určeno k výcviku nejen záchranářů, ale i hasičů a policistů v celém kraji.

Objekt slouží jako komplexní vzdělávací a výcvikové středisko všech složek integrovaného záchranného systému. Budova je dvoupodlažní. V 1. PP je zádveří se šatnou, výukové učebny - PC učebna, odborná učebna „matiman“ s debriefingovou místností, odborná učebna dekontaminace, technické zázemí (šatny, umývárny, toalety, sprchy) technická místnost (sklad příslušenství dekontaminace), a výcviková hala, ve které se nachází lezecká stěna a dominuje jí maketa vrtulníku pro nácviky práce v podvěsu. V 1. NP je šatna, provozní zázemí odborných učeben, technické zázemí (umývárny, toalety), 3 modulové odborné učebny (XVR, KPR, debriefing), učebny pro praktický výcvik (zásah při hromadném neštěstí a mimořádných událostech, Biohazard tým a trenažer torzo auta) a přednášková učebna s kapacitou 50 osob.

Výjezdové základny

Na území Kraje Vysočina je zřízeno celkem 21 výjezdových základen, jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Ještě na počátku roku 2010 bylo na území kraje v provozu pouze 16 výjezdových základen. V průběhu roku 2010 byly otevřeny tři základny a v roce 2011 přibyla jedna další. V květnu 2010 byla otevřena nová výjezdová základna ve Velké Bíteši[10][11][12] a o několik dnů později byla do provozu uvedena základna v Přibyslavi.[13][14][15] V červenci 2010 byla otevřena nová výjezdová základna v Jemnici.[16][17]

1. července 2010 vstoupila v platnost dohoda, kterou uzavřela Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina o poskytování přednemocniční neodkladné péče v jihozápadní části Jihomoravského kraje.[18] Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina zřídila novou výjezdovou základnu v Jemnici, odkud posádky zasahují i v Jihomoravském kraji.[18] Zásahy se týkají obcí Lubnice, Uherčice, Mešovice, Vysočany, Vratěnín, Korolupy a Oslnovice. Výrazně se tak zvýšila dostupnost odborné přednemocniční neodkladné péče v oblasti. Pacienti jsou předáváni skupinám Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje z výjezdových základen Šumná (v případě potřeby skupiny rychlé zdravotnické pomoci) nebo Znojmo (v případě potřeby skupiny rychlé lékařské pomoci). Do zdravotnických zařízení v Kraji Vysočina jsou převážení jen ve výjimečných případech.[19]

V červenci 2011 byla do provozu uvedena nová základna v Kamenici nad Lipou.[20][21][22] Výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci z této základny zasahuje v případě potřeby také na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji.[20] K dalšímu rozšíření sítě výjezdových základen došlo v červnu 2014, kdy byla do provozu uvedena nová základna v Habrech na Havlíčkobrodsku.[23][24]

Přehled výjezdových základen

OblastVýjezdová základnaPoznámka
JihlavaJihlava3x RZP

1x RV den+LZS 2x RZP 2X RV noc+LZS

Telč1x RLP den

1x RZP noc

PelhřimovPelhřimov1x RV

1x RZP

Pacov1x RZP
Počátky1x RZP
Kamenice nad Lipou1x RZP
Humpolec1x RLP
Havlíčkův BrodHavlíčkův Brod1x RLP

1x RV

Chotěboř1x RZP
Ledeč nad Sázavou1x RZP
Přibyslav1x RZP
Habry1x RZP
TřebíčTřebíč2x RZP

1x RV den 1x RZP noc

Jemnice1x RZP
Moravské Budějovice1x RLP
Náměšť nad Oslavou1x RLP den

1x RZP noc

Velká Bíteš1x RZP
Nové Město na MoravěNové Město na Moravě1x RZP

1x RV

Bystřice nad Pernštejnem1x RZP
Velké Meziříčí1x RLP
Žďár nad Sázavou1x RZP

Letecká záchranná služba

Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 12.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Jihlavě zahájen 1. května 1991.[6][25] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta byla také provozovatelem samotného vrtulníku, stroje Bell 427. Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 12. Nyní je od 1.1.2021 do roku 2028 provozovatelem společnost DSA. Letecká záchranná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Provozní základna a heliport jsou umístěny v areálu Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě.

V minulosti existovala na území Vysočiny základna letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě. Základna vznikla v roce 1992, nesla volací znak Kryštof 17 a provozovala ji Armáda České republiky.[5][26] Základna zanikla k 31. prosinci 1994.[5][26]

Galerie

  • Volkswagen Transporter T5
    (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

    Volkswagen Transporter T5

  • Vnitřní zástavba sanitního vozu Volkswagen Transporter T5
    (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

    Vnitřní zástavba sanitního vozu Volkswagen Transporter T5

  • Vrtulník letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina
    (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

    Vrtulník letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina

  • Vnitřní zástavba vrtulníku letecké záchranné služby
    (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

    Vnitřní zástavba vrtulníku letecké záchranné služby

  • Pracoviště operátorek krajského zdravotnického operačeního střediska
    (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

    Pracoviště operátorek krajského zdravotnického operačeního střediska

  • Výjezdová základna Chotěboř

    Výjezdová základna Chotěboř

  • Výjezdová základna Habry

    Výjezdová základna Habry

Odkazy

Reference

  1. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2014-11-15
  2. ↑ a b c d Počty výjezdových skupin v Kraji Vysočina [online]. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina (dále jen ZZS KV) [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  3. ↑ a b c Historie přednemocniční neodkladné péče v Pelhřimově [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  4. ↑ a b c d Historie přednemocniční neodkladné péče v Třebíči [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  5. ↑ a b c d e f Historie přednemocniční neodkladné péče v Havlíčkově Brodě [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  6. ↑ a b c d e f g h Historie přednemocniční neodkladné péče v Jihlavě [online]. ZZS KV [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  7. ↑ a b Historie přednemocniční neodkladné péče v Novém Městě na Moravě [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. 
  8. ↑ a b Zdravotnické operační středisko ZZS Kraje Vysočina. p.o. [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  9. ↑ Typy výjezdových skupin [online]. ZZS KV [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  10. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Rozšíření sítě stanovišť Zdravotní záchranné služby kraje Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2009-03-16 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  11. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vysočina dnes zahájila provoz sedmnáctého výjezdového staviště záchranky ve Velké Bíteši [online]. Kraj Vysočina, 2010-05-12 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  12. ↑ MAŠOVÁ, Lenka. V Bíteši mají stanoviště záchranky [online]. Žďárský deník, 2010-05-13 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Krajská záchranka zasahuje nově i z Přibyslavi [online]. Kraj Vysočina, 2010-05-26 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  14. ↑ PILAŘ, Milan. Záchranná služba pomůže na Přibyslavsku [online]. vysočina-news.cz, 2010-05-26 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  15. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Záchranka má nové stanoviště v Přibyslavi [online]. Havlíčkobrodský deník, 2010-05-27 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ NECHVÁTAL, Jan. Kraj předal nové výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Jemnici [online]. Kraj Vysočina, 2010-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  17. ↑ PILAŘ, Milan. Výjezdové stanoviště zdravotníků začalo fungovat v Jemnici [online]. vysočina-news.cz, 2010-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ a b SMOLA, Vojtěch. Nemocné ze západu Znojemska zachrání sanitky z Vysočiny [online]. iDNES.cz, 2010-07-03 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Komunikace - Z tiskových konferencí a zpráv / Spolupráce s ZZS kraje Vysočina - Vratěnínsko [dokument MS Word]. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-05. 
  20. ↑ a b NECHVÁTAL, Jan. Kraj předal nové výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Kamenici nad Lipou [online]. Kraj Vysočina, 2011-07-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  21. ↑ PILAŘ, Milan. Kamenice má nové stanoviště zdravotnické záchranné služby [online]. vysočina-news.cz, 2011-07-02 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. ↑ KRCHÁKOVÁ, Irena. Vysočina má nové výjezdové stanoviště záchranné služby [online]. České noviny, 2010-07-04, rev. 2011-07-04 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Nové zázemí pro záchranáře v Habrech [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-03 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  24. ↑ V Habrech se otevřelo nové stanoviště záchranářů na Vysočině [online]. E15, 2014-07-04 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  25. ↑ Provoz LZS v Jihlavě [online]. vrtulník.cz, rev. 2010-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Vojenská záchranka v Havlíčkově Brodě [online]. vrtulník.cz, rev. 2010-08-13 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mercedes Sprinter ZZS Vysocina Jihlava.jpg

Mercedes-Benz Sprinter, sanitní vozidlo Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina ambulance 1.jpg

Volkswagen Transporter T5, sanitní vozidlo Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina
ZZS KV, KZOS v Jihlavě (01).jpg
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Krajské zdravotnické operační středisko národní tísňové linky 155 cs:Zdravotnická záchranná služba Kraje VysočinalZdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina] v Jihlavě
Alfa-Helicopter, Bell 427, OK-AHA (02).jpg
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Vrtulník Bell 427 společnosti Alfa-Helicopter sloužící na stanici letecké záchranné služby Kryštof 12
Stanice ZZS KV Chotěboř.jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Ambulance station of the Emergency Medical Service of Vysočina region in Chotěboř, Czech Republic (in fall 2023)
Stanice ZZS KV Habry.jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Ambulance station of the Emergency Medical Service of Vysočina region in Habry, Czech Republic (in fall 2023)
ZZS KV, KZOS v Jihlavě (02).jpg
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Krajské zdravotnické operační středisko národní tísňové linky 155 cs:Zdravotnická záchranná služba Kraje VysočinalZdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina] v Jihlavě
Bell alfa vysocina.jpg

Bell 427, Kryštof 12, vrtulník Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina, provozovatel Alfa Helicopter
Alfa-Helicopter, Bell 427, OK-AHA (09).jpg
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Vrtulník Bell 427 společnosti Alfa-Helicopter sloužící na stanici letecké záchranné služby Kryštof 12