Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy
ZkratkaZZS HMP
Vznik1857
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko Praha, Česko
Souřadnice
PůsobnostHlavní město Praha
ŘeditelMUDr. Petr Kolouch, MBA (od roku 2015)
Mateřská organizacePraha
Oficiální webwww.zzshmp.cz
Datová schránka2ya36ee
Dřívější názevZdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy - územní středisko záchranné služby
IČO00638927 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP) je provozovatelem zdravotnické záchranné služby na území hlavního města Prahy.[1] Hlavní náplní činnosti této příspěvkové organizace je poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území hlavního města Prahy podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území hlavního města Prahy pro více než 1 300 000 obyvatel. V oblasti hlavního města Prahy bylo v roce 2018 k dispozici přes 35 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 22 výjezdových základnách.

Záchranná služba v Praze vznikla již v roce 1857 a je tak nejstarší záchrannou službou v Česku i v Evropě,[1] zřejmě i na světě.[2]

Historie

Vozidlo Mercedes-Benz ML určené pro výjezdy v systému RV
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Výjezdová základna na pražském Chodově

Za prvopočátek vzniku záchranné služby v Praze je považován vznik Pražského dobrovolného sboru ochranného (PDSO), který byl ustanoven 8. prosince 1857 na základě iniciativy barona Päumanna, tehdejšího ředitele C. a k. policie pražské.[3] Činnost PDSO byla v zakládací listině uvedena takto: „Ochrániti, co jest ochrany hodno. Zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů – dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ Pomoc členů PDSO občanům byla určena „... zejména při požárech, třenici ledu, povodních i jiných nehodách živelních, pak v případě zabití, poranění všeho druhu a zvlášť též v pádu mobilisace a války.“[2]

Jednalo se o sdružení 36 dobrovolníků, z nichž pouze tři byli zdravotníci. Členové sboru byli označeni červenobílou stuhou a později také sborovým odznakem. PDSO získal popularitu a obdiv již po několika měsících existence, kdy jeho členové účinně vypomohli při požáru Šítkovských mlýnů. V následujících letech se PDSO osvědčil i při opakovaných povodních, podle jeho úspěšného vzoru pak začaly vznikat podobné organizace i v dalších městech, např. v Opavě nebo Olomouci.[3]

22. října 1890 získal PDSO první oficiální sídlo, které se nacházelo ve spodní části Václavského náměstí. Spolu s tím dostal i vlastní dopravní prostředky (vozy, kočáry a lodice)[2] a mohla být také zavedena nepřetržitá služba, čímž vznikla de facto obdoba dnešní záchranné služby. Hned následujícího roku se však PDSO přesunul do nových prostor ve Spálené ulici, roku 1895 v Jezdecké (Havlíčkově) ulici a v roce 1911 nadlouho zakotvil ve staré mincovně na Staroměstském náměstí, která však byla zničena při bojích v květnu 1945. Provizorní sídlo pak záchranáři našli v Růžové ulici, v důsledku znárodňovacích procesů a likvidace soukromého podnikání jim byly v roce 1948 delimitovány prostory bývalého autoservisu a garáží v ulici Dukelských hrdinů, kde záchranná služba i s vedením, dispečinkem a výjezdovým pracovištěm sídlila až do roku 1999. Právě zde se také natáčely scény televizního seriálu Sanitka, který se zabýval osudy pražských záchranářů, jejich vybavením a zásahy zhruba v rozmezí let 1960–1975.

Od 1. ledna 1924 se dobrovolný PDSO změnil na obecní Záchrannou službu Praha (ZSP) a jeho pracovníci se stali městskými zaměstnanci. Po II. světové válce pak ZSP pokračovala jako samostatná organizace, nespadající pod žádnou z nemocnic. Má tak odlišný vývoj od ostatních záchranných služeb, které vznikaly při nemocnicích a osamostatňovat se začaly až v 90. letech minulého století.[4] Od 19. prosince 1949 byla záchranná služba začleněna pod správu ÚNV Praha.

Největší zásah ZSP se odehrál dne 30. října 1975, kdy došlo k letecké havárii u Suchdola. Na palubě letadla se tehdy nacházelo 115 cestujících a pětičlenná posádka. ZSP shodou okolností měla poblíž tři posádky, takže první záchranáři dorazili na místo neštěstí už pět minut po ohlášení. Dispečink ZSP zařídil okamžité uvolnění všech dostupných sanitek a jejich předisponování do Suchdola, takže během pouhých 35 minut od přijetí prvního hlášení byli všichni přeživší na cestě do nemocnic. Tento zásah se stal předmětem světového uznání a byla mu věnována i poslední epizoda zmíněného televizního seriálu.[2] Z celkového počtu 120 osob jich tehdy 68 zahynulo na místě, 52 bylo ošetřeno a odvezeno, z nich 41 přežilo.[5]

Důležitým okamžikem pro rozvoj záchranných služeb v Československu se stal rok 1987, kdy byla v Praze poprvé oficiálně zavedena letecká záchranná služba[6] a spuštěn systém rendez-vous.[3]

Zdravotnické operační středisko

Na počátku roku 1999 se podařilo zprovoznit nové zdravotnické operační středisko, které koordinuje práci všech výjezdových skupin ZZS HMP na území celé Prahy.[7] Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy se tak stala první záchrannou službou, která takové jednotné středisko otevřela. Podle tohoto vzoru začaly ostatní územní záchranné služby v Česku zřizovat jednotná krajská operační střediska.

V roce 2018 přijala národní tísňová linka 155 pražského zdravotnického operačního střediska celkem 208 747 volání.[8]

Výjezdové skupiny

V roce 1987 zavedla pražská záchranná služba jako první v Československu víceúrovňový setkávací systém neboli systém rendez-vous.[3] V roce 2018 disponovala Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy až 35 výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář a čtyřmi až pěti výjezdovými skupinami rychlé lékařské pomoci v režimu rendez-vous (RV) ve složení řidič-záchranář a lékař.[8] Výjezdové skupiny jsou doplňovány jednou vzletovou skupinou letecké záchranné služby, jejíž provoz je od roku 1998 nepřetržitý.[9] V roce 2012 byla do provozu zařazena cyklohlídka, která měla k dispozici elektrické kolo se základním zdravotnickým vybavením.[10]

Dojezdový čas záchranářů Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy se podle údajů z roku 2011 dlouhodobě drží pod hranicí osmi minut.[11] Celorepublikový průměr je přibližně 12 minut, zákon ukládá dojíždět k pacientovi od převzetí tísňové výzvy do 20 minut.

V roce 2018 bylo denně realizováno průměrně 353 výjezdů.[8] V roce 2018 činil průměrný dojezdový čas posádek rychlé zdravotnické pomoci v oblasti hlavního města Prahy 8,2 minut, u posádek rychlé lékařské pomoci v režimu rendez-vous byla dojezdová doba průměrně 7,3 minuty.[8] 99,48 % realizovaných výjezdů splňovalo ve stejném roce dojezdový čas do 20 minut.[8]

Výjezdové základny

Se zavedením systému RV začaly v Praze vznikat nové výjezdové základny. V roce 2014 disponovala pražská záchranná služba 18 výjezdovými základnami, na kterých sloužilo nepřetržitě více než 25 výjezdových skupin. Jejich organizace byla taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče poskytnuta do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Tento limit byl na území celé Prahy dodržován.[11] V prosinci 2013 uvedla pražská záchranná služba do provozu novou výjezdovou základnu v městské části Praha 13.[12][13] V prosinci 2017 byla slavnostně otevřena nová výjezdová základna v Ruzyni.[14][15] V roce 2018 vyjížděly posádky Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy z 22 výjezdových základen.[8][16] Koncepce rozvoje Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy na roky 2017 až 2021 počítá s celkovým navýšením počtu výjezdových základen na 25 v roce 2021.[14][17]

Letecká záchranná služba

Vrtulník Eurocopter EC 135 T2 jako Kryštof 01
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 01.

Provoz letecké záchranné služby byl v Praze zahájen 1. dubna 1987.[6] Základna letecké záchranné služby v Praze byla první zřízenou základnou letecké záchranné služby na území Československa. Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje Letecká služba Policie ČR. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, od roku 2005 stroje Eurocopter EC 135 T2. Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 01. Základna je umístěna na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně.

Kontroverze a kritika

Šikana zaměstnanců

Vedení Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy čelilo v minulosti mnoha kritikám ze strany bývalých zaměstnanců.[18][19][20] V době, kdy byl ředitelem pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz, tvrdilo několik zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, že se stali oběťmi šikany ze strany vedení organizace.[21][22][23][24] Tato tvrzení však vedení pražské záchranné služby odmítlo.

V roce 2002 vydal český publicista Jeroným Janíček knihu Černá záchranka, v níž kritizuje jak bývalého ředitele pražské záchranné služby MUDr. Zdeňka Schwarze, tak jeho náměstky. V publikaci obviňuje vedení z šikany vůči podřízeným zaměstnancům.

V roce 2014 se mezi zaměstnanci a vedením Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy vyostřil spor. Zaměstnanci záchranné služby obvinili tehdejšího ředitele Zdeňka Schwarze z šikany podřízených a požadovali jeho odchod z funkce ředitele.[25] Situace se vyostřila poté, co zaměstnanci pracující na zdravotnickém operačním středisku požadovali proplácet 12 hodin na místo 11 hodin, a to z důvodu, že nemohou čerpat zákonnou přestávku.[25][26][27] Ředitel Schwarz však podle zaměstnanců prohlásil, že ho to nezajímá, proto se skupina zaměstnanců obrátila na odbory.[25] Další kritika se na vedení organizace snesla poté, co byla zaměstnancům z denní místnosti odstraněna kuchyňská linka s vařičem a mikrovlnnou troubu museli mít na podlaze.[25] Podle vyjádření skupiny nespokojených zaměstnanců také Zdeněk Schwarz opakovaně nazýval podřízené zaměstnankyně na zdravotnickém operačním středisku jako krávy či slepice.[25] Mezi kritizované patří také opatření ze strany vedení organizace, podle něhož se musí zaměstnanci střídat na jednotlivých základnách,[27][28] což vedlo k rozbíjení sehraných posádek.[25][29] Podle bývalého zaměstnance Karla Kučery pak k šikaně přispívalo i to, že na názorově nepohodlné zaměstnance nasazovalo vedení pražské záchranné služby inspektora provozu.[25] Zaměstnancům také vadilo, že jsou přetěžováni, protože je jich údajně málo.[26] Nespokojené zaměstnance mimo jiné rozhořčilo také Schwarzovo obvinění, podle něhož zaměstnanci okrádají údajně pacienty.[29] V lednu 2015 vyhlásila část nespokojených zaměstnanců stávkovou pohotovost kvůli údajnému porušování kolektivní smlouvy, zákoníku práce a nevhodnému chování vedení záchranné služby.[27][30][31] Zástupci odborů také vyzvali Schwarze na schůzce se zástupci Magistrátu hlavního města Prahy k rezignaci a podali na něj trestní oznámení.[27][30] Magistrát hlavního města Prahy nechal v pražské záchranné službě provést audit.[30] Výsledek auditu z května 2015 nedoporučil odvolat Zdeňka Schwarze z funkce ředitele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, ale doporučil zřídit funkci mediátora, který bude případné problémy řešit.[32][33] S výsledkem auditu byl spokojen jak ředitel Schwarz, tak také radní pro zdravotnictví Radek Lacko, podle nespokojených zaměstnanců však audit nic nevyřešil.[33]

Po vleklých problémech byl k 30. červnu 2015 po 16 letech odvolán Zdeněk Schwarz z funkce ředitele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.[34][35][36][37][38] Odvolání z funkce ředitele označil Schwarz za šikanu odborů.[39][40][41][42] Rada hlavního města Prahy poté vypsala výběrové řízení na obsazení pozice ředitele pražské záchranné služby.[43][44] Vítězem výběrového řízení se stal MUDr. Petr Kolouch, MBA, bývalý náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Motole.[45][46][47]

Odmítání příjmu pacientů záchranné služby

Dlouhodobým problémem záchranné služby na území největší české metropole zůstává skutečnost, že řada pražských nemocnic odmítá přijímat pacienty.[48] V dubnu 2014 vydala Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy tiskovou zprávu, ve které na tento problém poukazuje.[49] Podnětem byl případ pacientky, která byla otrávená lékyalkoholem a posádce záchranné služby se podařilo umístit pacientku do zdravotnického zařízení s akutní lůžkovou péčí až po 82 minutách od přijetí tísňové výzvy.[48][49][50] Pacientku odmítlo přijmout celkem sedm nemocnic, kromě Fakultní nemocnice Bulovka ji odmítla Vinohradská nemocnice, Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice, Thomayerova nemocnice, nemocnice v Motole a nemocnice Na Františku,[51] přijala ji až nemocnice pod Petřínem. Podle bývalého ředitele pražské záchranné služby Zdeňka Schwarze trápí tento problém Prahu několik let a potýkají se s ním téměř denně.[48] Na vyřešení problému se podílelo Ministerstvo zdravotnictví České republiky, které vydalo příkaz nemocnicím přijímat pacienty záchranné služby,[52] přijmout pacienta by měla nemocnice nejbližší.[53] Nařízení se týká pouze nemocnic zřízených ministerstvem zdravotnictví, ministerstvo ale vyzvalo ke stejnému postupu všechny nemocnice. Nemocnice by také měly sdělovat záchranné službě informace o počtu volných lůžek.[54] Takový systém sice existoval i před incidentem, ovšem byl zastaralý a využívala ho asi jenom polovina nemocnic.[55] Kromě toho plánuje ministerstvo do budoucna pomoci zřídit ve všech pražských nemocnicích urgentní příjmy.[52] Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček také pohrozil ředitelům nemocnic, že bude-li se situace opakovat, budou vyměněni.[56]

K dalším problémům s umístěním pacientů došlo na konci června 2014, kdy podle pražské záchranné služby odmítly nemocnice přijmout tři pacienty, kteří jevili známky cévní mozkové příhody a srdečních obtíží.[57][58][59] Podle vyjádření záchranné služby vozila posádka jednoho z pacientů dvě hodiny po Praze, později se však ukázalo, že pacient byl přijat Nemocnicí Na Bulovce, kde byl následně ošetřen a z důvodu nedostatečné kapacity odeslán do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.[60][61] Podle náměstka pražské záchranné služby Jaroslava Valáška si však musí nemocnice ponechat pacienta, kterého přijala, což se nestalo.[60][61] Do případu se vložil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který označil případ za nafouknutý, ale zřídil vyšetřovací komisi, která se případem zabývala.[59][60][61] V komisi kromě zástupců nemocnic a záchranné služby byli přítomní také zástupci Magistrátu hlavního města Prahy a České lékařské komory.[60][61] Ministr Němeček rovněž oznámil, že chce jednat s představiteli zdravotních pojišťoven o navýšení akutních lůžek, kterých je v největší české metropoli nedostatek.[59][58][60] Podle ministra Němečka bylo domluveno, že pokud dojde k problémům s předáváním pacientů, projedná to bývalý ředitel pražské záchranné služby Schwarz s náměstkem ministra Josefem Vymazalem, k čemuž podle Němečka nedošlo a o problémech se tak dozvěděl z médií.[59][60][62] Schwarz se však podle vlastních slov snažil s ministerstvem komunikovat a podával mu informace.[58] Expertní komise po prošetření případu vydala prohlášení, podle něhož nepochybila záchranná služba ani pražské nemocnice.[63][64] V červenci pak vydalo vedení pražské záchranné služby interní příkaz, podle něhož nesmí ministr navštívit zdravotnické operační středisko záchranné služby, pokud nebude přítomen někdo z vedoucích pracovníků.[65] Za vedení pražské záchranné služby se postavil pražský primátor Tomáš Hudeček, podle něhož funguje záchranná služba perfektně.[62][66]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Současnost [online]. Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy - územní středisko záchranné služby (dále jen ZZS HMP) [cit. 2012-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. 
  2. a b c d Český rozhlas: Příběhy z kalendáře: Pražská záchranná služba, 8. 12. 2023
  3. a b c d Historie [online]. ZZS HMP [cit. 2014-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-21. 
  4. DVOŘÁČEK, David. Historie zdravotnické záchranné služby v ČR [online]. Rescue 112, 2010-10-19 [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. KUBIŠTOVÁ, Pavla; PÁNEK, Jiří. Místo pomníku jen cedulka. Suchdol uctil oběti tragické havárie DC-9. iDNES.cz [online]. Mafra, 2015-10-30 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  6. a b VYKOUKAL, Jan. Historie letecké záchranné služby v Praze [PDF]. Letecká služba Policie ČR [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  7. Historie - operační středisko [online]. ZZS HMP [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f Ročenka 2018 [PDF]. ZZS HMP, 2019 [cit. 2020-03-21]. S. 7. Dostupné online. 
  9. Provoz LZS v Praze [online]. vrtulnik.cz, rev. 2011-04-09 [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  10. FOTO : Pražská záchranka posiluje letní provoz o cyklohlídku [online]. 155ka.cz, 2012-04-21 [cit. 2012-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. 
  11. a b Ročenka 2011 [PDF]. ZZS HMP [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. Pražská záchranka přebírá další modulovou základnu [PDF]. ZZS HMP, 2013-12-19 [cit. 2013-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  13. FRIŠ, Robert. Nové výjezdové stanoviště má záchranka ve Stodůlkách [online]. Metropol, 2013-12-19 [cit. 2013-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21. 
  14. a b LOPUŠNÍK, Pavel. Pražští záchranáři otevřeli novou výjezdovou základnu v Ruzyni [online]. deník.cz, 2017-12-01 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  15. Otevření výjezdové základny Ruzyně [online]. ZZS HMP, 2017-12-01 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  16. Výjezdové základny [online]. ZZS HMP [cit. 2020-03-21]. S. 7. Dostupné online. 
  17. Koncepce rozvoje Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy na roky 2017 až 2021 [PDF]. ZZS HMP, 2018-03-06 [cit. 2020-03-21]. S. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-21. 
  18. JANÍČEK, Jeroným. O lidech, sviních a Černé záchrance. Nový Prostor. 2003. ISSN 1213-191. 
  19. MAREČEK, Vít. Šéf záchranky si jen vytváří pozitivní mediální obraz. Mladá fronta Dnes. 24. květen 2003. ISSN 1210-1168. 
  20. SYROVÁ, Veronika. Tlaky na odvolání šéfa záchranky sílí, dokládá to kniha plná kritiky. Mladá fronta Dnes. 14. březen 2002. ISSN 1210-1168. 
  21. HRUŠKA, Libor. Šéf záchranky: Žádná šikana, jen nespokojenost [online]. iDNES.cz, 2004-08-31 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  22. Primátor se sejde s šéfem záchranné služby kvůli údajné šikaně [online]. ZDN.cz, 2004-12-07 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  23. Další vzpoura v pražské záchranné službě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2005-02-25 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  24. Na spory v záchrance dohlédne primátor. praha.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2004-12-08 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  25. a b c d e f g LEINERT, Ondřej. Záchranáři: Ředitel Schwarz nás šikanuje, odvolejte ho [online]. Pražský deník, 2014-10-03 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  26. a b NEPRAŠOVÁ, Veronika. Ředitel pražské záchranky Schwarz nesouhlasí s odvoláním. Odbory viní z šikany [online]. Český rozhlas, 2015-05-15 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  27. a b c d Lidovky, ČTK. Odboráři pražské záchranky vyhlásili stávkovou pohotovost [online]. Lidovky.cz, 2015-01-29, rev. 2015-01-29 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  28. dkr. Ředitel pražské záchranky Schwarz nesouhlasí s odvoláním. Odbory viní z šikany [online]. Parlamentní listy, 2015-11-11 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  29. a b JAREŠ, David. Šéf záchranky obvinil podřízené, že okrádají pacienty [online]. TÝDEN.cz, 2015-01-22 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  30. a b c JAREŠ, David. Pražští záchranáři hrozí stávkou a podali trestní oznámení na šéfa [online]. TÝDEN.cz, 2015-01-29 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  31. ŠULCOVÁ, Helena; VALENTOVÁ, Edita; KOTTOVÁ, Anna. Pražští záchranáři vyhlásili stávkovou pohotovost, požadují odvolání ředitele Schwarze [online]. Český rozhlas, 2015-01-29 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  32. ŠIROKÁ, Michaela; KOTTOVÁ, Anna. Šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz nemusí podle auditu opustit funkci [online]. Český rozhlas, 2015-05-07 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  33. a b ČTK. Audit nedoporučil výměnu ředitele pražské záchranky [online]. Pražský deník, 2015-05-07 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  34. ČTK. Šéf pražské záchranky Schwarz končí. Kvůli sporům s odbory [online]. TÝDEN.cz, 2015-05-12, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  35. SEĎOVÁ, Stáňa; JANIŠ, Petr. Šéf pražské záchranky Schwarz po 16 letech skončil. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-12, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  36. Lidovky, ČTK. Ředitel záchranky Schwarz končí. Radní ho odvolali po 16 letech [online]. Lidovky.cz, 2015-05-12, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  37. NOVÁ, Eliška. Šéf pražské záchranky Schwarz po 16 letech končí. Radní ho odvolali [online]. iHNed.cz, 2015-05-12, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  38. BŮNOVÁ, Michaela. Pražští radní po 16 letech odvolali ředitele záchranky Schwarze [online]. iDNES.cz, 2015-05-12, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  39. ČT24. Odvolaný ředitel pražské záchranky: Jsem obětí odborářské šikany [online]. Česká televize, 2015-05-15, rev. 2015-05-15 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  40. ČTK. SSchwarz: Mé odvolání je šikana ze strany odborů [online]. E15, 2015-05-15 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  41. iDNES.cz. Je to šikana ze strany odborů, říká odvolaný Schwarz. Odpovídal v chatu [online]. iDNES.cz, 2015-05-15, rev. 2015-05-15 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  42. Novinky, ČTK. Je to šikana odborů, říká odvolaný šéf pražské záchranky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-15, rev. 2015-05-15 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  43. ČTK. Rada schválila výběrové řízení na ředitele pražské záchranky [online]. České noviny, 2015-05-19, rev. 2015-05-19 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  44. BŮNOVÁ, Michaela. Praha vypisuje výběrové řízení na nového šéfa záchranky [online]. iDNES.cz, 2015-05-19 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  45. BŮNOVÁ, Michaela. Novým ředitelem pražské záchranky se stal Petr Kolouch, Schwarz neuspěl [online]. iDNES.cz, 2015-06-30, rev. 2015-06-30 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  46. afi. Pražskou záchranku povede po Schwarzovi Petr Kolouch [online]. Česká televize, 2015-06-30, rev. 2015-06-30 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  47. Novinky, ČTK. Pražskou záchranku povede exnáměstek Motola Kolouch [online]. Novinky.cz, 2015-06-30, rev. 2015-06-30 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  48. a b c KABÁTOVÁ, Šárka. Sedm nemocnic odmítlo otrávenou ženu. Ministr to chce řešit [online]. Lidovky.cz, 2014-04-14 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online. 
  49. a b Funguje pražské zdravotnictví? [PDF]. ZZS HMP, 2014-04-10 [cit. 2014-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-22. Dostupné také na: [1]. 
  50. BUREŠ, Vítězslav; ŘÍMANOVÁ, Radka. Záchranáři vozili otrávenou ženu hodinu a půl, odmítlo ji sedm nemocnic. iDNES.cz [online]. 10. dubna 2014 14:43, aktualizováno 16:56. Dostupné online. 
  51. Pacientku s otravou odmítlo sedm nemocnic, sanitka ji po Praze vozila hodinu a půl. Novinky.cz [online]. Čtvrtek 10. dubna 2014, 13:23. Dostupné online. 
  52. a b SOUKUP, Jaroslav; SEĎOVÁ, Stáňa. Už žádné marné ježdění s pacienty po Praze, nemocnice je teď přijmout musí [online]. Novinky, 2014-04-17 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online. 
  53. ČTK, gar. Pacienty musí od záchranky převzít nejbližší nemocnice, nařídilo ministerstvo [online]. TN.cz, 2014-04-17 [cit. 2015-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21. 
  54. VYROUBALOVÁ, Martina. Dnes máme x volných lůžek, měly by pražské záchrance hlásit nemocnice. iDNES.cz [online]. 14. dubna 2014 16:21. Dostupné online. 
  55. Pacienty bude od záchranky muset převzít nejbližší nemocnice. Parlamentní listy [online]. 17. 4. 2014 20:01. Dostupné online. 
  56. Němeček poslal z rádia ředitelům nemocnic poslední varování. Parlamentní listy [online]. 15. 4. 2014 18:28. Dostupné online. 
  57. Lidovky.cz, ČTK. Sanitky vozily vážně nemocné po Praze, nemocnice je odmítaly. Uspěly až ve čtvrté [online]. Lidové noviny, 2014-06-25 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  58. a b c Bouchnout do stolu. Ministr řeší odmítání pacientů záchranky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  59. a b c d mld. Nový systém záchrankám ukáže, která nemocnice má volná lůžka [online]. Česká televize, 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  60. a b c d e f Lidovky.cz, ČTK. Situace pražského zdravotnictví mě přestává bavit, zlobí se Němeček. Zřídí vyšetřovací komisi [online]. Lidové noviny, 2014-06-26 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  61. a b c d LANG, Václav. Ministr řeší problém marných transportů Pražanů záchrankou. Vytvořil komisi [online]. Novinky.cz, 2014-06-26, rev. 2014-06-06 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  62. a b ČTK, jeb. Praha se ve sporu s nemocnicemi postavila za šéfa záchranky [online]. TÝDEN.cz, 2014-06-30 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  63. vrm. Praha se ve sporu s nemocnicemi postavila za šéfa záchranky [online]. Česká televize, 2014-07-02 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  64. HOLAKOVSKÝ, Milan. Případ odmítnutí pacienta zřejmě spěje k soudu [online]. deník.cz, 2014-07-02 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  65. VALEŠ, Martin. Ministra sem nepouštějte, nakázal záchranářům ředitel [online]. TÝDEN.cz, 2014-07-10, rev. 2014-07-10 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  66. ČTK. Primátor: Záchranka funguje perfektně, ředitel má plnou podporu [online]. deník.cz, 2014-06-30 [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Golem truck (1).jpg
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Vojenská přehlídka v Praze při výročí 90 let od založení Československa. Kamión záchranné služby "Golem"
Chodov, Markušova 18, výjezdové stanoviště záchranné služby.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Chodov. Markušova 1555/18, výjezdové stanoviště záchranné služby.
Mercedes Benz Sprinter Ambulance Prague 2012.JPG
Autor: Kevin.B, Licence: CC BY-SA 3.0
Mercedes Benz Sprinter Rapid response vehicles in the Prague
Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy Sanitka.JPG
Autor: Radim Holiš, Licence: CC BY 3.0
Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

Pravděpodobně sanitka třídy C

Foceno na Rallye Rejvíz 2010
Sanitní vozy PZS.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Sanitní vozy Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy
Mercedes-Benz SUV ambulance of Prague.JPG
Autor: Kevin.B, Licence: CC BY-SA 3.0
Mercedes-Benz W164 ambulance in Prague
Centrální park, prezentace záchranné služby (03).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Chodov, Jižní Město, Centrální park. Prezentace Záchranné služby Praha.