Zdymadlo Dolany

Zdymadlo Dolany-Dolánky se nachází na Vltavě na říčním kilometru 26,7 (jez 27,38) mezi městem Libčice nad Vltavou a vesnicemi Dolánky na pravém břehu a Dolany nad Vltavou na levém břehu, v okrese Mělník. Skládá se z jezu o dvou polích a z plavebního kanálu s plavební komorou při pravé straně řeky. Předchází mu zdymadlo Klecany, následuje zdymadlo Miřejovice. Provozovatelem všech zdymadel je Povodí Vltavy, státní podnik.

Historie

Stavbu soustavy zdymadel na Vltavě a Labi řídila „Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách“, ustavená roku 1896. V rámci této akce bylo vybudováno firmou Lanna 11 zdymadel mezi Prahou a Saskem, dimenzovaných pro plavební hloubku 2,10 metru a lodi o nosnosti 1000 tun.^[1] Výstavbu financovala ze dvou třetin rakouská vláda a z jedné třetiny české místodržitelství.^[2] Zdymadlo Dolany bylo dokončeno v roce 1901,^[3] původní meandry Vltavy byly v rámci zesplavnění napřímeny.^[4] Napuštěním jezové zdrže došlo k zatopení rechlí pod Levým Hradcem, čímž zanikl i husinecký Hlouškův mlýn.^[5]

V letech 1986–1989 byl jez zrekonstruován.

Maximální průtok v tomto profilu byl zaznamenán v srpnu 2002, a to asi 5300 m³/s.^[6]

Jez

Jez měl původně dvě pole a byl pohyblívý hradlový se sklopnými slupicemi.^[3]

V letech 1986–1989 byl zrekonstruován: byla přestavěna jezová pole, podjezí i jezové pilíře, postaven nový velín a vybudováno nové technologické zařízení.^[3] Nový jez má tři pole,^[4] je z dutých ocelových klapek, má hradicí výšku 3,3 metru na pevném prahu.^[3] Ve sklopné poloze tvoří práh Jamborova typu s minimálním vzdutím.^[3] Vzdutí zdrže sahá až ke klecanskému jezu, délka vzdutí je 9,64 km.^[3] Objem zdrže je 4,31 milionu m³.^[3] Ze zdrže odebírána voda^[3] například pro libčické šroubárny, klecanský kamenolom atd.

Jez je při levém břehu vybaven malou vodní elektrárnou,^[3] která byla stavěna od listopadu 1995 do ledna 1998.^[4][6][7] Má dvě soustrojí s horizontálními přímoproudými Kaplanovými turbínami s hltností po 80 m³^[6], maximální celkový výkon je 4,55 MW^[6][7] (5 MW^[4]), provozní spád je 2,3 až 4,2 metru.^[6]

Plavební komory

Plavební kanál je při pravé straně řeky, oddělen od hlavního ramene ostrovem měsíčkovitého tvaru. Části plavebního kanálu vně plavebních komor mají délku 520 (nad komorami) a 150 metrů (pod komorami) a šířku ve dně 20–30 metrů.^[6][7] Komory jsou dvě, umístěné za sebou a mají jedna vrata společná. Směrem po proudu leží nejdříve menší a za ní větší.^[3]

Malá plavební komora má stěny z kyklopského zdiva ^[3], užitnou délku 52,1 metrů a šířku 11 metrů. Velká plavební komora má svislé larsenové stěny ^[3] užitnou délku 133,4 metrů a vnitřní šířku 20 metrů, přičemž šířka vrat a tedy užitná šířka komory je jen 11 metrů. Obě komory je též možno spojit a při otevřených středních vratech pak disponují užitnou délkou 197 metrů. (V některých i oficiálních dokumentech jsou udávány i jiné nepřesné hodnoty, např.^[4], str. 21). Zajímavostí je, že malá plavební komora měla původně užitnou délku 73 metrů a horní vzpěraná vrata, ale později byla v jejím horním ohlaví osazena hydraulicky podpíraná klapka, podobná jezové klapce, čímž došlo k jejímu zkrácení.

Užitná šířka plavebních komor 11 metrů je dnes již nevyhovující a delší dobu se plánuje výstavba plavební komory nové. Původně se uvažovalo s plavební komorou s užitnou šířkou 12 metrů a délkou 90 metrů (^[4], str. 17), dnes se připravuje výstavba plavební komory odpovídající minimálně kategorii Va mezinárodní klasifikace vodních cest ^[8], tedy minimálně šířky 12 až 12,5 metrů, délky 115 metrů a hloubky nad záporníkem 4 až 4,5 metrů.^[9] Na ostrově mezi řekou je dále rezervován prostor pro případnou výstavbu plavební komory odpovídající třídě Vb, tedy s užitnou šířkou 12 metrů a délkou 190 metrů.^[4]

Plavební komory jsou v provozu denně od 7 do 17 hodin, přičemž požadavek na proplavení v době od 6:30 do 7 a od 17 do 18 hodin je třeba projednat přímo na plavební komoře (telefon 315 787 028).^[10]

V současné době zde linková osobní doprava představuje jen jeden pár spojů Pražské paroplavební společnosti ročně v trase Praha–Mělník, územní plán obce Dolany nad Vltavou počítá s rozvojem turistiky a zavedením častější rekreační lodní dopravy.^[4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zdymadlo Dolany na Wikimedia Commons

• Zdymadlo Dolany – Dolánky Archivováno 28. 11. 2010 na Wayback Machine., Povodí Vltavy s. p.
• Libčice – Dolany Archivováno 28. 11. 2010 na Wayback Machine., Povodí Vltavy s. p.
• Vlastimil Pazourek: Největší vodní cesty v Čechách, časopis 21. století, 20. 1. 2006
• Ztracená Vltava – Libčice nad Vltavou, historické fotografie zdymadla