Zebín
Zebín (hora) | |
---|---|
Vrch Zebín s kaplí sv. Maří Magdaleny na vrcholu | |
Vrchol | 399 m n. m. |
Prominence | 90 m ↓ |
Izolace | 3,3 km → Brada |
Poznámka | výhled |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Jičínská kotlina / Úlibická tabule / Zebínská část |
Souřadnice | 50°27′12″ s. š., 15°22′27″ v. d. |
Hornina | neovulkanit, slínovec |
Povodí | Cidlina |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní památka Zebín | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Skalní výchozy na vrchu Zebín | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 26. června 1980 |
Nadm. výška | 360–399 m n. m. |
Rozloha | 5,72 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Povodí | Cidlina |
Okres | Jičín |
Umístění | Jičín |
Další informace | |
Kód | 815 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zebín je přírodní památka a zároveň výrazný kuželovitý neovulkanický kopec (399 m n. m.) vytvořený z komínové brekcie, vypreparované z křídových slínovců. Tato čedičová kupa se nachází v Jičínské kotlině asi půl kilometru západně od Valdic a přibližně 2 km severovýchodně od Jičína (na jeho katastrálním území). Na jejím vrcholku stojí barokní stavba nyní ekumenické kaple sv. Maří Magdaleny z roku 1700.
Důvod vyhlášení
Ve vyhlášce ONV v Jičíně z roku 1980 je jako důvod zařazení Zebína mezi chráněné přírodní výtvory uvedena ochrana čedičové dominanty s výskytem teplomilné květeny.[3] V pozdější vyhlášce z roku 1999 je účel vyhlášení přírodní památky specifikován ve smyslu ochrany čedičové kupy s uzavřenými bloky porcelanitu se zbytkem původního lesního společenstva s výskytem jilmu.[4]
Geologie
Zebín je erozní relikt tufového kužele, který vznikl freatomagmatickou erupcí při kontaktu vystupujícího magmatu s povrchovou vodou. Pyroklastika jsou proniknuta žilou kompaktního bazanitu s hojnými xenolity pláště.[5]
Rozsáhlý křídový podstavec je na severním svahu porušen sesuvy. Na příkrých svazích porostlých travinnou vegetací jsou místy malé vulkanitové skalky a výchozy. Na západním svahu je opuštěný kamenolom. Vrch je nezalesněný.[6]
Geomorfologické zařazení
Zebín geomorfologicky spadá do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Jičínská kotlina a podokrsku Úlibická tabule, konkrétně do její Zebínské části.[7]
Květena
Svahy kopce byly původně pokryty rostlinami a dřevinami typickými pro dubohabřinu. Hospodářská činnost zde zapříčinila rozvoj suchých a polostepních porostů. Hospodaření bylo ukončeno přibližně kolem roku 1970, následkem čehož svahy zarůstají hlohem, ostružiním a růžemi. V posledních letech zažívá Zebín invazi akátu] a zplanělé třešně. Tyto agresivní dřeviny nyní vytlačují původní jilm horský. Na obnažených skalkách vrcholu roste typická květena: hadinec obecný, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, sleziník červený, tařice kališní, mochna jarní a sveřep střešní. V oblasti bylo nalezeno 188 druhů vyšších rostlin, z nichž tři druhy se nacházejí v Červeném seznamu. Větší část svahů Zebína je porostlá starými třešněmi a ojedinělými ořešáky. Mezi travami převládá válečka prapořitá. Rostou zde květiny bělotrn kulatohlavý, šalvěj luční, jetel rolní, divizna velkokvětá, violka lesní, pupava bezlodyžná, pcháč bezlodyžný, oman britský a smělek jehlancový.[8]
Zvířena
Na Zebíně bylo pozorováno 47 druhů obratlovců. Ještěrka obecná je jediným zde žijícím plazem. V oblasti žije 43 druhů ptáků, z nichž někteří zde i hnízdí. Mezi vzácnější patří bramborníček hnědý, cvrčilka říční a cvrčilka zelená, konipas bílý a konipas luční, koroptev polní, pěnice pokřovní, poštolka obecná, puštík obecný a ťuhýk obecný. V roce 1942 zde byl spatřen druh vzácného teplomilného mravence Tapinoma erraticum. Na jaře zde lze vidět dlouhososku velkou a otakárka fenyklového.[8]
Historie
Na vrcholku Zebína byla postavena kolem roku 1700 barokní Kaple svaté Máří Magdaleny a na jižním úpatí kopce stojí raně barokníbezvěžový kostel Všech svatých s dřevěnou zvonicí a přilehlým hřbitovem jako pozůstatek po zaniklé vesnici Zebín.
Přístup
Nejbližší dostupnost automobilem je do jičínské místní části Sedličky (poblíž je zastávka železniční tratě 041) a Valdic. Z Valdic vede modrá turistická značka přes jižní úpatí Zebína (kolem kostela Všech svatých) dále na Jičín.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ PP Zebín [online]. Biolib.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška Okresního úřadu v Jičíně z roku 1999
- ↑ PRAŽÁK, Jiří. Zebín [online]. Geology.cz, 1994-10-27, rev. 2009-09-25 [cit. 2014-02-01]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ a b Přírodní památka Zebín [online]. Zebín, občanské sdružení [cit. 2013-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-23.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zebín na Wikimedia Commons
- Informace na www.cesky-raj.cz
Média použitá na této stránce
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.