Zelená (Málkov)

Zelená
Pohled od severozápadu
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Málkov
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°26′56″ s. š., 13°19′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	659 (2021)[1]
Katastrální území	Kralupy u Chomutova, Ahníkov a Zelená (13,28 km²)
Nadmořská výška	410 m n. m.
PSČ	431 02
Počet domů	82 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Zelená
Další údaje
Kód části obce	91031
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená (německy Grün^[3]) je část obce Málkov v okrese Chomutov. Nachází se asi 800 m západně od Málkova na březích Lideňského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 397 obyvatel v 82 domech.^[4]

Zelená je také název katastrálního území o rozloze 1,76 km².^[5] Zelená leží i v katastrálním území Ahníkov o rozloze 4,49 km²^[6] a Kralupy u Chomutova o rozloze 7,03 km².^[7]

Název

Původní název vesnice Grün pochází z oblasti jihozápadního Saska, Chebska, Smrčin a Durynska, odkud se šířilo spolu s osadníky do jiných míst. Slovo Grün znamenalo pole vytvořené na místě paseky. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Grnj (1543), Grin (1518), Grinu (1638) a Grün (1787).^[8]

Historie

Jako rok první písemné zmínky o Zelené bývá uváděn rok 1490, ale podle chomutovské německojazyčné vlastivědné literatury vesnice existovala už na konci 14. století. Na zemském sněmu se v roce 1533 projednávalo zastavení vsí Zelené a Málkova jakémusi Fictumovi, kterým byl myšlen pravděpodobně Bohuslav Felix z Fictumu, majitel prunéřovského panství. Po porážce českého stavovského povstání Zelenou roku 1623 získal Jaroslav Bořita z Martinic a připojil ji ke svému spojenému panství Ahníkov – Prunéřov. Z období třicetileté války se dochovala zmínka o vypálení jednoho zdejšího statku, ale podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu. Žilo v ní šest sedláků a sedm chalupníků, kteří hospodařili na polích, lukách a v lese. V roce 1680 zemřelo ve vsi během morové epidemie jedenáct obyvatel.^[9]

Podle tereziánského katastru tvořilo Zelenou jedenáct usedlostí, několik rybníků a řemesly se v ní živili jeden krejčí a dva nádeníci. V roce 1794 měla vesnice 25 domů se 127 obyvateli. Šest usedlostí bylo selských, sedm patřilo chalupníkům a zbývajicích dvanáct domů domkářům. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování zemědělských plodin, chov dobytka a v malé míře také výroba příze. Do roku 1846 se počet obyvatel zvýšil na 148.^[9]

Ve druhé polovině devatenáctého století vesnici postihly dvě povodně. První se udála 31. května 1881 a druhá 10. září 1896. Při druhé povodni bouří rozvodněný Lideňský potok poničil hostinec a celkově způsobil škody ve výši 2 200 zlatých. V roce 1893 byl založen Zemědělský a lesnický spolek a o tři roky později vznikl spolek dobrovolných hasičů. Elektřina byla do vsi zavedena na základě smlouvy uzavřené roku 1921 s chomutovskou firmou.^[9]

Zelená mívala vlastní kapli, pro kterou byl chomutovským zvonařem Richardem Heroldem ulit zvon, jehož vysvěcení proběhlo 21. září 1919. Po druhé světové válce začala kaple chátrat a v šedesátých letech dvacátého století byla zbořena. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo. Po jedenácti letech existence bylo zrušeno a začleněno do státního statku. Děti v té době navštěvovaly mateřskou školu v Zásadě, ale po zániku vesnice byla školka přestěhována v roce 1985 do Zelené.^[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 200 obyvatel (z toho 108 mužů) německé národnosti, kteří s výjimkou jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.^[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 230 obyvatel německé národnosti, z nichž byl jeden evangelík, jeden bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.^[11]

Obecní správa

Po zrušení poddanství se v roce 1850 Zelená stala samostatnou obcí,^[9] ale od roku 1961 je částí obce Málkov.^[14] Roku 1977 se Zelená stala sídlem místního národního výboru a pozdějšího obecního úřadu.^[9]

Pamětihodnosti

Sloup Nejsvětější Trojice od žateckého sochaře Jana Karla Vettera^[9] pochází ze zaniklých Kralup. Původně byl roku 1974 přestěhován do Libědic, ale v roce 2012 byl zrenovován a znovu přesunut do Zelené. Součástí sloupu jsou sochy tří andělů a tří světců: svatého Jana Nepomuckého, svatého Donáta a svatého Floriána.^[15][16]

U sloupu roste lípa malolistá chráněná jako památný strom pod názvem Ahníkovská lípa. Je asi deset metrů vysoká a obvod kmene měří 440 centimetrů.^[17] Druhý památný strom, Zelenská lípa (též lípa malolistá), roste za Podkrušnohorským přivaděčem. Zelenská lípa je vysoká patnáct metrů a obvod jejího kmene je 520 centimetrů.^[18] Oba stromy jsou chráněné od roku 2000.

Galerie

• 
  Sloup Nejsvětější Trojice
• 
  Zelenská lípa
• 
  Ahníkovská lípa
• 
  Bytové domy u Podkrušnohorského přivaděče

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Kralupy u Chomutova
• Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelená na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Kralupy u Chomutova na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Ahníkov na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Zelená na webu ČÚZK