Zelný trh (Brno)
| |||
|---|---|---|---|
 Zelný trh s kašnou Parnas, v horní části snímku je budova Dietrichsteinského paláce a za ním věže katedrály svatého Petra a Pavla | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-střed | ||
| Část obce | Brno-město | ||
| Poloha | 49°11′33,39″ s. š., 16°36′31,71″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | zelenina | ||
| Další údaje | |||
| Typ | náměstí | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 35602 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Zelný trh (německy Krautmarkt, v hovorovém jazyce často nazýván Zelňák či Zelný rynk, příp. i Zelné rynek) je náměstí v Brně v historickém centru města. Náměstí leží ve svahu těsně pod Petrovem, asi 400 metrů jižně od centrálního náměstí Svobody, a má přibližně obdélníkový tvar. Většina plochy je po část roku využita jako tržiště, kde se prodává ovoce, zelenina, květiny aj.
V roce 2010 byl veřejnosti představen posléze zamítnutý záměr soukromého investora vybudovat v dolní části náměstí podzemní garáže se 60 stáními.[1]
Historie
Tržiště, jehož původní název byl Horní trh, vzniklo v 13. století na tehdy ještě nezastavěném místě. Jeho součástí byly též Drůbeží trh, Hrnčířský trh a Vetešnický trh. Teprve až v 15. století dostal svůj dnešní název Zelný trh (německy Krautmarkt). Zelný trh byl i důležitým místem spravedlnosti – byl tu pranýř a klec pro zločince.
Profesor fyziky a matematiky Bedřich Franz zde 10. června 1841 v okně divadla Reduta vytvořil patrně nejstarší dochovanou reportážní daguerrotypii v českých zemích a jednu z nejstarších fotografií svého druhu na světě.[2][3]
Historický ráz náměstí byl na konci 40. let 20. století narušen stavbou kryté tržnice, která vznikla na místě domů stržených za druhé světové války. Pod náměstím byly dále vybudovány kolektory.
Významné objekty
Dominantou náměstí je kašna Parnas z konce 17. století, nacházející se zhruba uprostřed prostranství. Kašnu projektoval Johann Bernhard Fischer z Erlachu, vystavěl ji v letech 1693–1695 Adam Tobiáš Kracker z Vídně.
V horní části náměstí stojí sloup Nejsvětější Trojice s plastikami Immaculaty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Primitiva, sv. Konstantina a dvou andílků z období vrcholného baroka, dílo Antonína Schweigla z roku 1729.
K významným budovám okolo náměstí patří Dietrichsteinský palác (budova nejdříve vrchního zemského soudu,[4] později Moravského zemského muzea), dále Divadlo Husa na provázku (palác Hausperských z Fanalu), palác opata žďárského kláštera, tzv. Malý Špalíček (který vznikl spojením čtyř domů gotického a renesančního původu) a divadlo Reduta. V čele dolní části náměstí pak stojí dominantní budova hotelu Grandezza, původně Cyrilometodějské záložny v Brně, kde v letech 1969–1990 sídlila právnická fakulta. Na nároží s ulicemi Starobrněnskou a Mečovou stojí funkcionalistická městská tržnice.
Ve filmu
Zelný trh se objevil v následujících filmech:
- Modelář (2020, režie: Petr Zelenka) – scéna volebního mítinku Jana Zavadila[5]
Fotografie
Náměstí v době trhové sezóny
Pohled na náměstí z věže Staré radnice
Zelný trh v roce 1827
Vánoční trhy
Socha malého Mozarta před divadlem Reduta
Divadlo Reduta z věže staré radnice
Hotel Grandezza a divadlo Reduta v dolní části náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ Pod Zelným trhem mohou vyrůst garáže, Archivováno 18. 7. 2010 na Wayback Machine. ČT24
- ↑ V Brně vystaví zřejmě nejstarší reportážní snímek, zachycuje slavnost na Zelném trhu. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Scheufler: Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918 Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine., scheufler.cz
- ↑ Katastrální plán Brna z roku 1906
- ↑ Snímek Modelář plný dronů míří do kin, premiéru si odbyl v Brně [online]. iDnes.cz, 2020-01-30 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online.
Literatura
- STEHLÍK, Miloš. Kašna Parnas od J. B. Fischera z Erlachu. Brno: Památkový ústav v Brně, 1996. ISBN 80-85032-53-8. S. 47.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelný trh na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Zelňák ve Wikislovníku- Virtuální prohlídka
- Virtuální prohlídka
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně, 10. 6. 1841. Deska formátu 15,2 x 20,5 cm. (Originál je uložen v Muzeu města Brna) 10. 6. 1841 vytvořil Bedřich Franz daguerrotypii slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně, první snímek události zachycené v českých zemích fotografem a jeden z nejstarších svého druhu na světě.
.jpg)
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Grandezza (Brno), někdejší Cyrilometodějská záložna
Kolorovaná litografie Zelného trhu v Brně z roku 1827.
Autor: Petr.adamek, Licence: CC BY-SA 4.0
Cathedral of St. Peter and Paul in Brno, view from the townhall tower.
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Dreifaltigkeitssäule am Kohlmarkt in Brünn (Brno)
Brno,Zelný trh (Brno)
_(6033).jpg)
Autor: Tibor Kádek (Kandy Talbot), Licence: CC BY 3.0
Kašna Parnas na Zelném trhu v Brně