Země Koruny uherské

Země Koruny uherské ↓ 11. století–1848  → znak
Geografie Rozsah zemí Koruny uherské ve 14. století
Hlavní město	žádné, Stoličný Bělehrad (sídlo panovníků, místo sněmů a korunovací)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Maďaři, Slováci, Chorvati, Rumuni, Rusíni, Sikulové, Sedmihradští Sasové, Němci, Srbové, Slovinci, Kumáni, Francouzi
Jazyky	latina (úřední), maďarština, chorvatština, němčina, rumunština, slovenština, slovinština, srbština, kumánština
Náboženství	římskokatolické (státní), reformované, ortodoxní, luteránské, judaistické, tengristické
Státní útvar
Státní zřízení	personální unie monarchií
Vznik	11. století – Ladislav I. se stává králem slavonským
Zánik	1848 – maďarská revoluce
Státní útvary a území
Předcházející Uherské království Chorvatské království Srbská velká župa Haličsko-volyňské království Druhá Bulharská říše Sedmihradské knížectví Následující Země Koruny svatoštěpánské

Země Koruny uherské (svatoštěpánské) je souhrnné pojmenování svazku zemí, které byly podřízeny svrchovanosti uherského krále, resp. uherské koruně sv. Štěpána. Tvořily je zejména tria regna Uhersko, Chorvatsko a Sedmihradsko. V roce 1867 byl tento svazek obnoven rakousko-uherským vyrovnáním v pevnější a konkrétnější podobě coby Země Koruny svatoštěpánské v rámci Rakouska-Uherska, kdy oba celky disponovaly vlastními parlamenty a právními řády, ale sdílely některá společná ministerstva a instituce. Do té doby spojovala země pouze osoba uherského krále, který jim reálně vládl nebo je jen formálně ovládal.

• Uherské království Uherské království neboli vlastní Uhersko – prvním uherským králem se stal Štěpán I.
• Chorvatské království – v roce 1102 se král Koloman nechal korunovat králem Chorvatska a oba státy vstoupily do společné personální unie, Koloman používá titul „král chorvatsko-dalmátský“
• Sedmihradské velkoknížectví Sedmihradské velkoknížectví – v 16. století (1526–1541) se Uhersko rozdělilo na tři celky zvané tria regna, tj. vlastní Uhersko, Chorvatsko a do třetice Sedmihradsko, které bývalo územím východního Uherska

• Slavonské království – v 11. století si král Ladislav I. přisvojil titul „slavonského krále“
• Bosenský banát Bosenský banát – v roce 1136 král Béla II. poprvé vpadl do Bosny a formálně ji podřídil uherské koruně, nadále zůstává nezávislým státem
• Ráma – v roce 1137 se král Béla II. prohlásil „králem Rámy“ (Rex Ramae), tj. myšlena Bosna
• Srbské království – v roce 1202 se král Emerich prohlásil „králem srbským“ (Rex Serviae)
• Vladiměřské království – v roce 1205 se král Ondřej II. prohlásil „králem vladiměřským“
• Haličské království – král Ondřej II. se prohlásil „králem haličským“, přestože jsou Uhři v roce 1221 z Haliče vyhnáni, další uherští králové si přisvojují titul „král haličsko-vladiměřský“
• Kumánie – uherský král je mezi Kumány v roce 1233 přezdíván „králem kumánským“ (Rex Cumaniae)
• Bulharské království – král Štěpán V. dobývá část bulharského území a bulharská aristokracie mu uděluje titul „bulharského krále“
• Volyňské knížectví
• Sikulské hrabství

• Chorvatská vojenská hranice (1553–1881)
• Slavonská vojenská hranice (1745–1881)
• srbsko-uherské vojenské hranice

• Země Koruny svatoštěpánské
• Koruna svatoštěpánská
• Země Koruny české