Země nikoho

Země nikoho je obvyklé označení pro nějaké území (pozemek, region apod.), které nepodléhá moci žádného státu, či jiné skupiny lidí. V praxi obvykle jde o nikým neovládanou část pozemské pevniny resp. zemského povrchu, která se může objevit například během velkého válečného konfliktu, kdy tímto slovním spojením často označujeme tu část válčiště, která se nachází v prostoru mezi oběma válčícími stranami. Užívá se i v přeneseném významu slova, případně jako příměr nebo umělecká metafora.
Příklady
První světová válka
Během Velké války a její statické fáze, hlavně na západní frontě, byla jako země nikoho označováno území ležící mezi zákopy válčících stran.
Toto území bylo možné překročit jen obtížně a za cenu velkých ztrát. Pro běžného pěšáka znamenalo vejít do země nikoho v pozdějších letech války prakticky jistou smrt.
I přes velkou snahu jak dohody, tak centrálních mocností vynalézat různé vymoženosti, jak problém zákopové války vyřešit, (např. britský tank nebo německý bojový plyn), tak se fronta pohybovala velmi málo.
Rusko-ukrajinská válka
Během takřečené "speciální vojenské operace na Ukrajině" se hned ze začátku potýkaly ozbrojené síly Ruské federace s taktickými neúspěchy a chybami v logistice. To vyústilo ve statický boj podobný právě první světové válce.
Nejvíce zákopový boj pocítilo nyní již opuštěné město Bachmut běchem bitvy o Bachmut.
Město bylo důležitým strategickým bodem, o který měly zájem obě válčící strany. Během bitvy padlo podle některých zdrojů dohromady něco přes 40 - 72 tisíc lidských životů. Dalších několik desítek (cca 150 tisíc) mělo být raněno.
Bitvu nakonec vyhráli Rusové, ale během těžkého bombardování se město proměnilo v ruiny, které nemají v současnosti skoro žádný strategický význam.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu země nikoho na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Etan J. Tal, Licence: CC BY-SA 3.0
No man's land in Jerusalem, between Israel and Jordan. The photo (taken approx. 1964) depicts the Old City wall, Dormition Abbey (on the far right), and Tower of David (center-left). It was taken from the building of the Geology dep. of the Hebrew University of Jerusalem, then located on Mamilla street.