Zemědým

Jak číst taxoboxZemědým
alternativní popis obrázku chybí
Zemědým popínavý (Fumaria capreolata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Rodzemědým (Fumaria)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemědým (Fumaria) je rod bylin rostoucích v Evropě, Eurasii, severní a jižní Africe, v Severní Americe i Austrálii. V minulosti tento rod, tvořený 55 druhy, příslušel do čeledi Fumariaceae, která se s nástupem systému APG stala součásti čeledí makovitých.[1][2]

Ekologie

Rostliny zemědýmu se vyskytují nejspíše na vlhčích místech a jsou světlomilné, mráz nesnášejí. Rostou podle druhů od nížin až po horské oblasti, na kvalitu půdy nejsou náročné. Jsou schopné vytvořit veliké množství semen, po jejich dozrání a vysemenění rostliny umírají.[2][3]

Popis

Jednoleté bylinylodyhami vyrůstajícími z jednoduchých, málo větvených kořenů. Přímé, vystoupavé či poléhavé lodyhy mají válcovitý průřez a na povrchu jsou hladké nebo slabě rýhované a bývají bohatě sympodiálně větvené. Lodyžní listy jsou střídavé, řapíkaté, bez palistů a mají složené čepele několikráte zpeřené. Jejich lístky s krátkými řapíčky jsou dále zpeřeně dělené, okraje mají celistvé a vrcholy ostré nebo tupé. Čárkovité, vztyčené listeny jsou vytrvalé. Lodyhy, listy i listeny bývají obvykle lysé.

Oboupohlavné květy jsou monosymetrické a rostou z paždí drobných listenů ve stopkatých, hroznovitých květenstvích která mohou být koncová nebo vyrůstají na lodyze protistojně k listům. Kalich tvoří dva drobné, volné, nepravidelně zubaté, brzy opadavé lístky. Korunní trubka je vytvořena čtyřmi lístky rostoucími ve dvou kruzích. Vnitřní lístky jsou stejné, klínovitě podlouhlé a na vrcholu srostlé. Vnější horní lístek je rozšířený do horního pysku a nese krátkou vakovitou ostruhu, spodní lístek bez ostruhy vytváří spodní pysk a je obvykle na konci lžícovitě prohnutý.

Šest tyčinek je nitkami srostlých do dvou sloupečků, střední tyčinky mají prašníky s dvěma pylovými váčky a krajní tyčinky prašníky jen s jedním váčkem. Pestík je složen ze dvou plodolistů, svrchní jednopouzdrý vejčitý semeník obsahuje jedno vajíčko, nitkovitá čnělka nese dvoulaločnou bliznu. Na bázi tyčinek se nacházejí nektaria. Květy jsou nejčastěji opylovány létajícím hmyzem nebo se mohou opylit i vlastním pylem.

Plod je dvouchlopňová, jednosemenná, nepukavá, kulovitá nažka obsahující asi 2 mm velké semeno, to bývá kulovité až ledvinovité a má na vrcholu dvě jamky.[2][3][4]

Význam

Rostliny jsou většinou považované za plevel, který se svými dobře klíčícími semeny rychle šíří po okolí. Některé druhy, jako např. zemědým lékařský, zemědým malokvětý a hlavně Fumaria indica jsou v lidovém léčitelství, hlavně v Asii, používány pro své vlastnosti k léčení mnoha neduhů.[2][5]

Rostliny tohoto rodu obsahují kyselinu fumarovou, která se přidává do potravin jako „látka zvýrazňující chuť a vůni“ a jako „regulátor kyselosti“ pod označením E 297.[6]


Taxonomie

Rod zemědým je tvořen asi 55 druhy, z toho 4  vyrůstají v české přírodě:

Zřídka byly nalezeny zavlečené další 2 druhy původní ve Středomoří: zemědým malokvětý (Fumaria parviflora) Lam. a zemědým popínavý (Fumaria capreolata) L.[7]

Reference

  1. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Papaveraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Zemedym [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2015-11-17]. S. 84. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  3. a b ZHANG, Mingli; LIDÉN, Magnus. Flora of China: Fumaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: Fumaria [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GUPTA, Prakash Chandra; SHARMA, Nisha; RAO2, Ch. V. A review on ethnobotany, phytochemistry and pharmacology of Fumaria indica. S. 665–669. Asian Pacific Journal of Tropical Biomedicine [online]. University Institute of Pharmacy, Chhatrapati Shahu Ji Maharaj University, Kanpur, IN, 2012 [cit. 17.11.2015]. Roč. 8, čís. 2, s. 665–669. Dostupné online. ISSN 1995-7645. (anglicky) 
  6. E297 - Kyselina fumarová [online]. Zdravá potravina, z. s., Praha [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 17.11.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Fumaria capreolata flowerhead1 (14605412023).jpg
Autor: Harry Rose from South West Rocks, Australia, Licence: CC BY 2.0
Introduced, cool-season, annual herb. Stems grow to about 1 m long, sometimes climbing. Leaves are variously pinnatisect, segments thin, often 3–5 mm wide, climbing petiolules usually present. Flowerheads are up to 20-flowered and shorter than the peduncle; pedicels are recurved in fruit; bracts are as long as pedicels. Flowers are usually white or cream with purplish tips, gradually turning pink following pollination. Petals are usually 10–14 mm long, much smaller in cleistogamous flowers; upper petals are laterally compressed and the wings do not conceal the keel. Flowering is mostly in spring. A native of northern Africa, western and southern Europe and western Asia, it is a widespread environmental weed. Mainly found in riparian areas, urban bushland, coastal sites, open woodlands, gardens, roadsides, disturbed sites and waste areas. It prefers partially shady and wetter habitats.