Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) je „základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.“ Tvoří jej zemědělská půda (pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Do ZPF náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.[1]

Ochrana ZPF spočívá ve vázanosti jeho využití pro zemědělské účely a dále též v právní úpravě jeho ochrany při územně plánovací činnosti, při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém průzkumu (např. povinnost skrývky). K odnětí půdy ze ZPF je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF. Udělení souhlasu je předpokladem pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.[2] Za odnětí půdy ze ZPF se platí odvody.[3]

Orgánem ochrany ZPF je obecní úřad obce s rozšířenou působností (souhlasy s odnětím půdy do 1 ha výměry), krajský úřad (souhlasy s odnětím půdy o výměře od 1 do 10 ha), Ministerstvo životního prostředí (souhlasy s odnětím půdy o výměře nad 10 ha) a Česká inspekce životního prostředí. Na území národních parků je orgánem ochrany ZPF správa příslušného národního parku.[4]

Reference

  1. ↑ Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „OchrZPF“), § 1. [cit. 2019-04-13]. Dostupné online.
  2. ↑ § 9 odst. 1 OchrZPF
  3. ↑ § 11 a 12 a příloha OchrZPF
  4. ↑ HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Zemědělský půdní fond.