Zemětřesení v Turecku a Sýrii 2023

Zemětřesení v Turecku a Sýrii 2023

Škody ve městě Diyarbakır
Makroseismická aktivita v čase 1:17:35 UTC.
Datum	6. února 2023
Doba trvání	hlavní otřes cca 75 sekund
Síla	max. 7,8–8,0 Mw
Hloubka	max. 17,9 km
Epicentrum	37°10′26″ s. š., 37°1′55″ v. d.
Typ	zlomové zemětřesení
Zasažené země	Turecko Sýrie
Celkové škody	200 000+ zřícených budov[1] až 71 mld. USD (odhad)
Max. intenzita	IX Mercalliho stupnice
Tsunami	menší vlny bez závažných škod
Dotřesy	více než 25 o síle max. 6,7 Mw
Oběti	53 565+ úmrtí 120 000+ zraněných 5 000 pohřešovaných

Zemětřesení v Turecku a Sýrii byla dvojice otřesů, které zasáhly Turecko a severozápadní část Sýrie v pondělí 6. února 2023. První zemětřesení nastalo ve 4:17 hodin místního času (SEČ 2:17). Epicentrum se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep, k zemětřesení došlo v hloubce 17,9 km pod zemí. Druhé zemětřesení, které nastalo ve 13:24 místního času (SEČ 11:24), mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş.

Živel dosáhl nejvyšší naměřené síly 7,8–8,0 M_w^[2][3] a v průběhu dalších šesti hodin jej doprovázely dotřesy o síle 4 až 6,7 M_w. V důsledku zemětřesení vznikla menší vlna tsunami, která bez znatelných škod zasáhla blízká pobřeží. Odpoledne téhož dne, v 13:24 místního času (SEČ 11:24), zasáhlo východ Turecka v oblasti města Kahramanmaraş další zemětřesení o síle 7,5–7,7 M_w.^{[4][5][6][7][8][9]} Příčné posuvy země ukazují na Východoanatolský zlom^[10] a částečně Levantský rift.

Zemětřesení mělo podle předběžných informací původ v oblasti Východoanatolského zlomu, ačkoli v minulosti se většina ničivých zemětřesení odehrála na Severoanatolském zlomu.^[11] Zasažené byly zejména turecká města a provincie Gaziantep, Malatya a syrské město Aleppo.

Menší otřesy byly cítit i v Libanonu nebo na Kypru,^[12][13][14] a podle některých zpráv byly zaznamenány dokonce i v Řecku, Jordánsku, Izraeli, Iráku, Rumunsku, Gruzii a Egyptě.^[15]

Je to jedno z nejsilnějších zemětřesení v dějinách Turecka (cca od roku 1900), srovnatelné se zemětřesením z roku 1939 v Erzincan (taktéž 7,8 M_w).^[16][11][17] Před touto událostí zemi zasáhlo zemětřesení naposledy v roce 2020; 24. ledna v provincii Elâzığ o síle 6,8 M_w a 30. října v Egejském moři o síle 7,0 M_w. Patří také mezi desítku nejsmrtonosnějších zemětřesení v posledních 100 letech.

Hlášeno je více než 120 000 zraněných osob a přes 53 565 potvrzených úmrtí (přes 45 089 v Turecku a dalších více než 8 476 v Sýrii).^{[18][19][20][21]} Tisíce dalších lidí je pohřešováno, uvězněno pod troskami zřícených budov. Probíhající dotřesy a nestabilní budovy záchranné akce znesnadňují.

Místní úřady se potýkají s přeplněnými nemocnicemi a nedostatečnými lidskými i materiálními zdroji či špatnou infrastrukturou pro pomoc venkovským oblastem.^[22][23][24]

V důsledku katastrofy bylo zničeno více než 5600 budov.^[25] Škody na majetku by v Turecku mohly dosahovat podle předběžných odhadů až 71 mld. USD.^[26] Turecká lira zaznamenala v souvislosti se zemětřesením rozsáhlý propad.^[27]

Kromě občanů Turecka a Sýrie zemřely také desítky občanů dalších zemí, včetně Ukrajiny^[28], Gruzie, Maroka^[29], Uzbekistánu nebo Česka.^[30]

Prezident Recep Tayyip Erdoğan vyhlásil mimořádný stav a zažádal o mezinárodní pomoc. Do zasažených oblastí byla vyslána na pomoc armáda a všechny dostupné záchranné složky v zemi. K pátracím a záchranným akcím bylo nasazeno celkem 218 417 osob.^[31] Podle dosavadních informací bylo ze sutin vyproštěno již přes 10 000 osob.^[32] Vážně byla zasažena města Adıyaman, Diyarbakır, Gaziantep a Malatya. Zřítily se i vysokopodlažní, běžně zemětřesením odolávající budovy či nemocnice.^[33][12][34] Na místech jsou hlášeny požáry.^[2][9][23]

Syrská civilní obrana, která ovládá zasažená území a je opozicí vůči režimu Bašára al-Asada, hlásí katastrofální stav situace. Oficiální prezident Bašár al-Asad ohlásil pomoc zasaženým oblastem. Sýrie hlásí poškozená velká města Aleppo, Latákie či Hamá. Otřesy byly zaznamenány i v hlavním městě Damašku. Situaci komplikuje špatný stav infrastruktury a budov, často ještě poškozené z následků období občanské války.^[35][36][37]

Vlády a hlavy států napříč světem vyjádřili zasaženým zemím a rodinám obětí kondolenci. Záchranné složky vyslaly Spojené státy americké, Spojené království, Indie, Francie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina či Rusko.^[38] Dohromady v postižených regionech zasahuje přes 113 tisíc záchranářů včetně zhruba 6 000 odborníků.^[18] Podporu zasaženým oblastem vyjádřili také šéf diplomacie Evropské unie, Severoatlantické aliance a řada neziskových organizací.^[38]

Česko zaslalo do zasažených oblastí specializovaný útvar USAR (Urban Search And Rescue). Celkem bylo vysláno 70 záchranářů včetně několika kynologů a tlumočník. Délka vyslání byla stanovena na 10 dní, tým odletěl v pondělí 6. února a vrátil se v pátek 17. února. Kondolenci obětem již vyjádřil premiér Petr Fiala či prezident Miloš Zeman.^[39][38]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zemětřesení v Turecku a Sýrii z roku 2023 na Wikimedia Commons

• Seznam zemětřesení v roce 2023