Zemina (zahradnictví)

Zemina je v oboru zahradnictví název pro různé směsi organických a anorganických složek různého původu,^[1] používaných k tvorbě pěstebních substrátů v zahradnictví. Určení kvality zeminy je závislé na druhu pěstované rostliny, respektive od jejich nároků na pěstební podmínky.

Požadavky

Požadavky na vlastnosti zeminy se liší dle druhu. Obecně lze říci, že jsou vyžadovány tyto vlastnosti:^[2]

• ukotvení rostliny (musí být schopny udržet rostlinu)
• dobře zabezpečit výživu rostliny
• dobrá propustnost a nasákavost vodou – musí být schopna udržet dobrý poměr vody a vzduchu ve skulinách, požadovaný druhem rostliny
• vhodné pH požadované druhem rostliny
• zemina má být prosta toxických látek, chorob a škůdců a dalších znečištění (např. plasty, střepy)

Rozdělení

Zahradnické zeminy lze dělit například podle:

• obsahu surového humusu – surový humus, nerozloženou organickou hmotu obsahují především listovka, vřesovka, jehličnatka, mechy, rašelina, drcená kůra a kůrové substráty, slatinná zemina (slatinka)
• fyzikálních vlastností
• obsahu živin – vyšší obsah volných živin obsahují především kompostová zemina, ornice atp.
• původu – dělení podle rašelinného, minerálního původu, náhradní hmoty, meliorační hmoty.

Jiné rozdělení

• zeminy se surovým humusem, které obsahují ještě nerozloženou ústrojnou hmotu (jehličnatka, mórovka, rašelina, vřesoviště, listovka)
• humusové zeminy bohaté živinami (pařeništní zemina, hnojovatka)
• minerální zeminy (drnovka, ornice)

Druhy zemin a pěstebních substrátů

• listovka^[1] – vzniká rozkladem listí (až 3 roky), používaná i jako ochrana proti mrazu, ceněná zejména listovka z buku. Listovka má neutrální pH a určitou vylehčovací schopnost. Podle některých zdrojů mezi nejvhodnější patří také listí ovocných stromů,^[3] a to přesto, že může obsahovat zárodky patogenů. Za nevhodné je označováno listí z kaštanu a ořešáku. Vlastnosti listovek jsou rozdílné podle druhu použitého materiálu.
• vřesovka^[1] – vznik rozkladem vřesovcovitých, kyselé pH (4–5), vysoká nakypřovací schopnost a propustnost, chudá na živiny.
• jehličnatka^[1] (hrabanka) vzniká rozkladem opadanky v jehličnatých (borových) lesích, hrubá vrstva na povrchu půdy, kyselé pH (4–5), vysoká nakypřovací schopnost a propustnost, chudá na živiny. Skladováním se rozkládá a není vzdušná, smrková hrabanka je nevhodná (hutná, rychle se rozkládá).
• rašeliník^[1] (sfágnum, sphagnum) vznik úhynem, uschnutím, rašeliníku (Sphagnum), substrát je chudý na živiny, hrubě vláknitý, má vysokou nasákavost, vhodný pro pěstování bromélií a orchidejí, nahrazován molitanem a dalšími náhradními hmotami.
• mechy^[1] – jako rašeliník, především je používán bělomech, vhodný pro pěstování bromélií a orchidejí, používán pro dobrou nasákavost vodou.
• rašelina^[1] – vzniká rozkladem rašeliníku, kyselé pH (4–5, i nižší), dobrá nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost, chudá na živiny, nesmí vyschnout. Je rozlišována vrchovištní rašelina (silně kyselá) a slatinná rašelina (méně kyselá). Kvalita rašeliny závisí na stupni rozložení organické hmoty. V květinářství je používána světlá vrchovištní rašelina, která má trvale vysokou nakypřovací schopnost a je kyselá. Rašelina je používána jako součást směsí zemin. Lze používat i jako pěstební a množárenský substrát, má ale kyselé pH a je chudá na živiny. Pro výsevy některých rostlin je nevhodná.
• slatina^[1] – vzniká rozkladem organických a ukládáním anorganických látek, obvykle bohatá na živiny, reakce podle obsahu látek slabě kyselá nebo neutrální.
• slatinka (morovka)^[1] – rašelinná zemina, obsahuje často uhličitan vápenatý, pH 4–7, nižší nakypřovací schopnost, vhodná pro kamelie a hortenzie.
• kořeny kapradin – především kořeny kapradiny druhu podezřeň (Osmunda regalis) a osladič (Polypodium vulgare). Substrát je chudý na živiny, má kyselé pH (5), je hrubě vláknitý, má dobrou nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost. Musí být vlhká při použití. Zemina je chudá na živiny. Bývá nahrazována jinými substráty.
• pařeništní zemina^[1] – zkompostováním hnoje v pařeništi. Známa je nižší nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost, zemina je ale bohatá na živiny pH 7. Může obsahovat zbytky pesticidů a hnojiv a zárodky chorob a škůdců.
• hnojovatka^[1] – zkompostovaný hnůj, přidává se jako hnojivo. Málo používána.
• kompostové zeminy – různé vlastnosti, přidávají se jako hnojivo.

• drnovka^[1] – vzniká kompostováním drnů, neutrální pH (7,5), těžká zemina, vysoký obsah hlinitých částic, nahrazuje méně vhodnou ornici. Připravuje se kompostováním vrstev drnů s chlévským hnojem, do směsi je přidáno pálené vápno a močůvka. Po půl roce kompostování se hromady přehazují a jedenkrát za rok promíchají. Bývá používána jako zemina pro některé skleníkové kultury květin, vyžadující těžší živné půdy (chryzantémy, karafiáty, pelargonie).

Přísady do směsí zemin

• písek^[1] – spékavé písky nejsou vhodné, připisuje se mu schopnost provzdušnění substrátu (někdy naopak utužení), je balastní příměsí. Má účinek na zvýšení propustnosti zeminy pro vodu, bývá součást množárenských substrátů
• cihlová drť^[1] – vysoká vzdušnost a nakypřující účinek. Příměs vhodná do zemin pro kaktusy.

• křemelina^[1] – vhodný efekt má hrubozrnná, ovlivňuje vzdušnost a nasákavost směsi.
• polystyren – (pěnový polystyrén ve formě granulí a vloček) je lehký, silně nakypřující materiál a nízkou nasákavostí pro vodu. Omezuje schopnost substrátu poutat živiny. Je vhodný do množárenských směsí.
• keramzit – má neutrální pH a silnou vylehčovací schopnost, nerozkládá se. Keramzit má vysokou nasákavost.
• perlit – substrát uměle vyrobený při vysoké teplotě (1000 °C), je sterilní, neobsahuje zárodky chorob a škůdců. Je schopen absorbovat vysoké množství vody. Má bílou barvu a je vzdušný. Je slabě kyselý, jeho pH je 6,5–8. U lehkých substrátů zvyšuje vodní kapacitu, u těžkých substrátů snižuje objemovou hmotnost (vylehčuje zeminu).
• drcená kůra, kůrové substráty^[1] – vzniká rozkladem borky (obvykle jehličnanů), je používána jako příměs. Substrát je chudý na živiny, hrubě vláknitý, má nízkou nasáklivost, vhodný pro pěstování bromélií a orchidejí, snadno přesychá. Dobrá nakypřovací schopnost a propustnost. Bývá nahrazován vhodnější příměsí.
• formaldehydová močovina (izopěna) – hmota používaná výjimečně k pěstování rostlin, nanášená na podklad. Tuhá pěna s otevřenými póry a s vysokou nasáklivostí pro vodu. Použit pro lehké a vysýchavé směsi k zlepšení vodní kapacity

Směsi

• množárenský substrát – 1 díl rašeliny a dva díly polystyrénu

Odkazy

Reference

Související články

• Hlína
• Půda
• Zemina

Externí odkazy

• garden soil Archivováno 12. 7. 2014 na Wayback Machine. (anglicky)
• 10 typů zerminy a použití (anglicky)
• Zahradnická kuchařka: Připravte rostlinám substrát na míru