Zemplínská župa

Župa Zemplín v župním dělení Uherského království

Zemplínská župa (latinsky Zemplinum a comitatus Zempliniensis, německy Semplin a Sempliner Gespanschaft, maďarsky Zemplén (vár)megye) byl komitát, stolice a župa Uherska, po první světové válce i župa Maďarska.

Znak Zemplína

V současnosti je to na Slovensku i název neformálního a turistického regionu na Slovensku, odpovídajícího původní župě v rozsahu území Slovenska, často však včetně území Užské župy, o které byl Zemplín rozšířen v roce 1918. Více o současném regionu naleznete v článku Zemplín.

Uherský komitát / župa / stolice

Zemplínská župa na severu sousedila s Polskem, později s Haličí - rakouskou provincií, dnes součástí Polska a Ukrajiny, dále s Abovskou stolicí (později Abovsko-turnianskou), Boršodskou, Sabolčskou, Šarišskou a Užskou župou.

Územím protékají řeky Bodrog, Hornád, Laborec, Latorica, Ondava, Tisa, Topľa. Rozloha župy v roce 1910 byla 6269 km ².

Centrum

Administrativním centrem Zemplína byl Zemplínský hrad. V 13. a první polovině 14. století i Blatný Potok. V 14. století se centrem stalo město Zemplín. V letech 1470–1490 zasedala sedrie v Sečovcích. Od roku 1748 bylo centrem stolice / župy Nové Město pod Šiatrom (Sátoraljaújhely) v současném Maďarsku.

Rody vládnoucích županů

Během středověku se na postu hlavního župana střídaly zejména příslušníci těchto rodů:

  • Drugetové (v 16. a 17. století jen tento rod; v letech 1556-1684 jen tři župani nebyli z tohoto rodu)
  • Palóciové (páni z Pavlovců)
  • Peréniové
  • Rozgoňové (páni z Rozhanovců)
Zemplínská župa na východě Slovenska

Dějiny

Zemplínský komitát vznikl jako jeden z prvních v Uhersku. Součástí Uherska (nikoli celé území) se možná stal kolem roku 1018 za panování krále Štěpána I. Severní hranice Uherska se posouvaly stále více na sever, dokud na konci 12. století se hranice mezi Polskem a Uherskem neustálila na hřebeni Karpat tak, jak ji známe dodnes. Vedle Zemplínského hradu byl významným centrem i Blatný Potok (Sárospatak), samotný komitát byl v 13. a 14. století známý jako Potocký komitát (comitatus de Potok). Na jihu Zemplínského komitátu existoval Serenčský komitát, který splynul s Zemplínským komitátem nejpozději koncem 14. století, ale ještě koncem 16. století se jeho území rozlišovalo jako Dolnozemplínská stolice.

V 13. století se i Zemplínský komitát změnil na zemanskou (šlechtickou) stolici.

Během tureckých výbojů ve střední Evropě se území Zemplína nikdy nestalo součástí Osmanské říše.

V roce 1622 (Mikulovským mírem) se stolice stala součástí Sedmihradského knížectví, ale po smrti Gabriela Bethlena se opět vrátila Uhersku. Roce 1645 opět připadla Sedmihradsku (Linecký mírem), ale po smrti Juraje I. Rákociho se opět stala součástí Uherska.

V roce 1918 (potvrzeno Trianonskou smlouvou roku 1920) se území Zemplína rozdělilo mezi Československo a Maďarsko. Zemplín se na Slovensku spojil se slovenskou částí Užské župy. Součástí Užské župy na Slovensku byl téměř celý okres Sobrance a východní polovina okresu Michalovce. V současnosti se tedy i toto území bývalé Užské župy pokládá za součást Zemplína a označuje se někdy jako mikororegion Sobrance.

Národnosti

Do 15. století žili na území stolice převážně Slováci a Maďaři, později během valašské kolonizace k nim přibyli Rusíni, Lemkové a Huculi, obývající hlavně sever a severovýchod stolice. Maďaři obývali převážně jih stolice; i v současnosti tvoří na jihu Trebišovského okresu v některých oblastech většinu.

Okresy

Zemplínská stolice se původně dělila na čtyři slúžnovské okresy pojmenované čísly (První, Druhý, Třetí a Čtvrtý slúžnovský okres) a jmény slúžných.

Roku 1773 se již okresy nazývaly následovně:

    • Podhorský (Processus submontanus)
    • Ostrovní (Processus insulanus)
    • Vranovský (Processus Varanoviensis)
    • Michalovský (Processus Nagy Mihályiensis)
  • Na počátku 19. století se župa dělila na šest okresů (Vranovský a Michalovský byly rozděleny):
    • Novoměstský (Processus Ujhelyiensis) (bývalý Vranovský )
    • Stropkovský (Processus Sztropkoviensis) (bývalý Vranovský )
    • Michalovský (Processus Nagy-Mihályensis) (bývalý Michalovský )
    • Ohradzianský (Processus Göröghinensis) (bývalý Michalovský )
    • Tokajský (Processus Tokajensis) (totožný s Prvním )
    • Zemplínský (Processus Zempliniensis) (téměř totožný s Druhým )

V roce 1910 se Zemplínská župa dělila na tyto okresy:

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.

Autoritní data: VIAF: 247187224

Média použitá na této stránce