Zemplínská župa (Československo)

Zemplínská župa
Zemplínska župa
Území
Sídlo župyMichalovce
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice48°46′ s. š., 21°52′ v. d.
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha5 666 km²[2]
Počet obyvatel271 011 (1919)[2]
Hustota zalidnění47,8 obyv./km²
Počet okresů11 (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemplínská župa (slovensky Zemplínska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Zemplínské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 666 km² a jejím správním centrem byly Michalovce.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Zemplínská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Zemplínské župy. V roce 1919 byla k Zemplínské župě přičleněna západní část uherské Užské župy (slúžňovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany), zatímco její západní část vytvořila Užskou župu na Podkarpatské Rusi.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Sátoraljaújhely, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově staly Michalovce.[3]

Zemplínská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Zemplínská župa se nacházela na východním Slovensku. Na východě hraničila s Abauj-turňanskou a Šarišskou župou, na severu s Polskem, na východě s Podkarpatskou Rusí a na jihu s Maďarskem.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Zemplínská župa členila na jedenáct slúžňovských okresů: Bodrogský, Humenné, Kapušany, Medzilaborce, Michalovce, Sečovce, Slovenskonovomestský, Snina, Sobrance, Stropkov a Vranov.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Dostupné online.
  3. ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. ↑ Volko–Kiš, s. 29.
  5. ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
  7. ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com