Zemplínska Teplica

Zemplínska Teplica
Poloha
Souřadnice	48°38′43″ s. š., 21°34′21″ v. d.
Nadmořská výška	202 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Trebišov
Tradiční region	Zemplín
Zemplínska Teplica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	26,81 km²
Počet obyvatel	1 559 (2 011)[1]
Hustota zalidnění	58,15 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Rastislav Majoroš (2023)
Vznik	1263 (první písemná zmínka)
Oficiální web	zemplinskateplica.sk
E-mail	zemplinskateplica@zemplinskateplica.sk
Adresa obecního úřadu	Okružná 340/2
Telefonní předvolba	+421-56
PSČ	076 64
Označení vozidel (do r. 2022)	TV
NUTS	544019
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemplínska Teplica (maďarskySzécskeresztúr, do roku 1948 Kerestúr) je obec na Slovensku v okrese Trebišov.

Obec leží 25 km západně od okresního města Trebišov cestou přes Sečovce a 16 km cestou přes Čelovce a Egreš. Část jejího katastrálního území tvoří současně i okresní hranici mezi okresy Trebišov a Košice-okolí. Prochází jí státní silnice II/552 Velké Kapušany - Košice. Ze severovýchodu se na ni v Zemplínské Teplici napojuje státní silnice III/050211 ze Sečovců. Sídlo není přímo napojeno na železniční síť. Nejbližší vlakové stanice leží v Sečovcích, Čelovcích, Slanci a Kalši, které jsou od obce vzdáleny do 10 km.

Osídlení lokality jako usedlosti na křižovatce polních cest je známé již z 13. století. Obec se v listinách poprvé připomíná v roce 1263 pod názvem Cristúr, později Santa Crux, Kereztur, Kiskeresztur, Kerežtur, Križovany, Kerestúr, Zemplínsky Svätý Kríž a od roku 1955 se jmenuje Zemplínska Teplica.

Název obce je odvozen podle termálního pramene Teplica, který se nachází v obci. Nejstarší zmínky o Zemplínské Teplici jsou v souvislosti s hradem Puruštyan, neboť byla jeho poddanským příslušenstvím. Obsidiánová lokalita, termální prameny, jeskynní zbytky a paleolitické archeologické nálezy nasvědčují, že zde žil člověk, který po staletí zúrodňoval půdu a pěstoval zemědělské plodiny. V katastru se nacházejí stopy po osídlení v 9. - 10. století.

V písemnostech ze 14. - 17. století se lokalita vyskytuje pod maďarským názvem Keresztur, tedy Kříž. Podnětem k názvu bylo patrocinium místního chrámu Svatému Kříži. Vznik vesnice může souviset s přítomností mnichů křížovníků ve 13. století a s jejich vlastnictvím vesnice.

Od konce 16. století a ještě kolem roku 1684 v tamním chrámu sloužili bohoslužby evangeličtí reformovaní kazatelé. Později tam opět působili katoličtí faráři. V 15. - 16. století patřila vesnice ke hradnímu panství Cejkov, kdy ji vlastnili zejména šlechtici Šóšovci. V 16. století část vesnice vlastnili postupně šlechtici z Perína a Báthoryové, v 17. století Šóšovci a Drugetovci.

V katastru se nacházely i vinice, o nichž jsou doklady z 15. století. Ke vsi patřil vodní mlýn. Na přelomu 16. - 17. století byl Kerestúr velkou vesnicí, největší v okolí. Měl farní, ale zejména poddanské obyvatelstvo. V 17. století se rozsah sídliště zmenšil na úroveň středně velké vesnice.

V současné době tvoří výškové dominanty obce chrámy. V jihozápadní části obce řeckokatolický ze začátku 19. století a v severovýchodní části obce římskokatolický z roku 1947. Zámeček z 1. poloviny 18. století v současnosti už nestojí. Na vrchu Varheď se nacházejí zbytky hrádku z období středověku. Obec byla v roce 1831 kolébkou Východoslovenského selského povstání, na jehož památku je ve vstupním areálu základní školy umístěna pamětní tabule.

• Pomník Východoslovenská rolnickému povstání v areálu základní školy
• Řeckokatolický Chrám Narození přesvaté Bohorodice z roku 1790
• Římskokatolický Kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1947
• Kaple na křižovatce cest

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínska Teplica na slovenské Wikipedii.