Zemská porodnice u Apolináře

Zemská porodnice u svatého Apolináře
Zemská porodnice u Apolináře
Účel stavby
Porodnice, gynekologicko-porodnická klinika
Základní informace
Sloh	Novogotika
Architekt	Josef Hlávka
Výstavba	1865–1875
Materiál	Červené cihly
Stavebník	České království
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Apolinářská, Karlov, Praha 2–Nové Město, Česko Česko
Ulice	Apolinářská
Souřadnice	50°4′15,67″ s. š., 14°25′36,66″ v. d.
Porodnice u Apolináře Porodnice u Apolináře, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40134/1-1244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.apolinar.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemská porodnice u svatého Apolináře (známá jako Porodnice U Apolináře) je zdravotnické zařízení a budova na pražském Novém Městě, v Apolinářské ulici. Slouží především jako porodnice, dále jako Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.^[1][2] Narodí se zde přibližně 4 600 dětí ročně.^[3] Porodnice byla otevřena v roce 1875 a patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě.^[4]

Základními cíli činnosti gynekologicko-porodnické kliniky jsou léčebně-preventivní péče, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost. V budově sídlí Perinatologické centrum pro Prahu a Středočeský kraj I. typu, které se zaměřuje na nejzávažnější těhotenské a novorozenecké patologie.

Pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu a význam v dějinách lékařství je budova chráněnou kulturní památkou. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže. Majitelem budovy je Hlavní město Praha.

Historie

Stavbě předcházelo rozhodnutí místodržícího Království českého, Leopolda Lva hraběte z Thun-Hohenštejna, z roku 1862 o výstavbě nového porodnického zařízení nedaleko místa, kde do té doby stávala starší veřejná porodnice z roku 1789. Ta fungovala ve starém barokním kanovnickém domě při kostele svatého Apolináře. Výstavba probíhala mezi roky 1865 až 1875. Autorem je český architekt a stavitel Josef Hlávka, který se ve svém návrhu řídil moderními lékařskými poznatky i plány významných soudobých evropských porodnic. V průběhu stavby Hlávka částečně ochrnul a stavbu do jejího zdárného konce řídil konzultačně ze svého zámku v Lužanech prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora. Její originální název byl Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře. Jmenuje se podle blízkého kostela svatého Apolináře.

Provoz

Zemská porodnice byla uvedena do provozu v roce 1875. Informace o prvním narozeném dítěti byla zveřejněna 28. dubna v Národních listech: Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.^[3] V budově nemocnice se nacházel i nalezinec.^[5] Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovali významní představitelé českého i německého lékařství, například Jan Streng, Antonín Jan Jungmann, Gottfried Ritter von Rittershain, Karel Pawlík, Václav Rubeška a Josef Jerie.

Dne 14. února 1945 byla při bombardování Prahy částečně zasažena i budova porodnice.

Od 90. let 20. století probíhá postupná přestavba interiérů celé kliniky, která při zachování historického vzhledu budovy přináší nové lékařské vybavení a zařízení.

V roce 2020 se objevil návrh na rozšíření porodnice od české architektky Evy Jiřičné. Datum výstavby ale není jasné.^[6]

Popis stavby

Stavba je postavena v severoněmeckém novogotickém slohu z červených cihel a je tvořena šesti pavilony s jedenácti trakty a vnitřním atriem. Částí budovy je kaple sv. Kříže, umístěná nad vstupním vestibulem v prvním patře. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže.

• Zemská porodnice u Apolináře
• 

  Čelo exteriéru kaple svatého Kříže u Apolináře

• 

  Vnitřní schodiště v hlavní budově

• 

  Pohled na vnitřní křídlo budovy z vnitřního dvora (zahrady)

Oddělení kliniky

V přízemí jsou umístěna oddělení:

• gynekologie
• gynekologické operační sály
• onkologie
• lůžkové oddělení

v prvním patře:

• porodnická oddělení
• porodní sály
• oddělení neonatologie
• lůžková oddělení

Odkazy

Reference

Literatura

• PETRASOVÁ, Taťána. Zemská porodnice. In: PLATOVSKÁ, Marie, ed. et al. Slavné stavby Prahy 2. V českém jazyce 1. vyd. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Foibos, Foibos Bohemia a Městskou částí Praha 2, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 113–116.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemská porodnice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky